fbpx

Sport v extrémních vedrech? Zapomeňte i na plavání. A bude hůř 1 fotografie
Je vedro, tak pozor na sportování. A žádný alkohol! (foto: Shutterstock)

Sportování v extrémních teplotách může způsobit kolaps organismu a nezvratně poškodit tělesné orgány

Zveřejněno: 16. 8. 2022

Teplotní rekordy o letošních prázdninách dosahují úrovně, na kterou nejsme zvyklí. Důvodem jsou klimatické změny. A ani předpověď do budoucna není příliš příznivá. Což sice je možná dobrá zpráva pro majitele koupališť, stánků u vody a výrobců piva, méně radosti z toho ale mají určitě lékaři. Kromě běžných letních prázdninových nemocí (a kromě covidu, na který jsme trochu pozapomněli) nám totiž začíná dělat daleko větší problémy další z tichých zabijáků – vedro a jeho důsledky.

To, že je v létě horko, je logické. Aby ale bylo už v červnu 39 stupňů Celsia, to už se vymyká jak zvyklostem, tak hranicím, ve kterých je možno ještě hovořit o udržitelném stavu. A nejde jen o to, že vysychá půda nebo že mizí ryby, velmi výrazně se kvůli vedru zvyšuje také úmrtnost obyvatel Prahy.

Zabíjí 90 Pražanů ročně

Zatímco od roku 1980 do roku 2010 umíralo v metropoli na důsledky horka 50 osob ročně, v poslední dekádě už je to 90 lidí za rok. A to mluvíme jen o přímých důsledcích vystavení organismu extrémním teplotám. „Pobyt v extrémně vysokých teplotách může mít pro organismus drtivé důsledky, ať už nás postihne úžeh, úpal, prekolapsové a kolapsové stavy při přehřátí nebo dehydratace organismu. A nesmíme zapomínat ani na nebezpečí kožních nádorů při dlouhém pobytu na sluníčku nebo na celkovou vyčerpanost,“ říká MUDr. Maria Vadbolskaja z Kliniky pracovního lékařství VFN.

Za úžeh může přehřátí v důsledku dlouhého pobytu na slunci, úpal vzniká celkovým přehřátím organismu. K úpalu nejčastěji dochází při pobytu v prostorách, kde je velké teplo a jsou málo větrané.

A právě přehřátí se od ostatních vymyká, protože se týká úplně všech, kteří se nonstop nepohybujeme v klimatizovaných prostorech. Což si troufnu tvrdit, že v současné době to kromě vážně nemocných na jednotkách intenzívní péče není nikdo. Přitom přehřátí organismu má také svá zásadní rizika.

„Z lékařského hlediska může poškodit více orgánů v těle, může i vést k těžkým stavům selhání organismu a k dekompenzaci chronických chorob. V nejtěžších případech to pak může vést i ke kolapsům a až k úmrtí,“ dodává Maria Vadbolskaja. Nejvíce jsou přitom ohroženy děti, senioři, lidé s kardiovaskulárními chorobami, s cukrovkou, ale také sportovci. „Rozhodně nedoporučujeme při vysokých venkovních teplotách jakýkoliv sport. I když se jedná o běžné plavání, člověk se může spálit a může také dojít k dehydrataci. Takže je důležité nezapomínat na pitný režim a na používání krémů s vysokým ochranným filtrem, ideálně nad 50+, nosit pokrývku hlavy, dostatečně odpočívat ve stínu a hlavně pít minimálně tři litry vody denně,“ dodává MUDr. Vadbolskaja.

Co zvládneme sami a s čím k lékaři

Co ale udělat v okamžiku, když už na opatrnost ve víru letních radovánek pozapomeneme? Nejlepší je samozřejmě nepříjemnostem předcházet, ale když už se něco stane, nemusíme hned k lékaři. Většinu běžných lehkých stavů spolehlivě zvládneme s volně prodejnými prostředky z běžné lékárny.

„Můžete si koupit v lékárně Panthenol sprej, namazat postižená místa, dodržovat pitný režim, sprchovat se,“ říká MUDr. Vadbolskaja. „Pokud už se udělají puchýře, jedná se o popáleninu II. stupně, ošetření Panthenolem je určitě na místě, ale při postižení velké plochy je třeba navštívit lékaře.  Při spálení také lidi často bolí hlava, jsou vyčerpaní a zmatení. Pokud se tyto stavy nelepší po dobu tří a více dní a přidá se k nim horečka, neváhejte a vyhledejte lékařskou pomoc,“ dodává MUDr. Vadbolskaja ze Všeobecné fakultní nemocnice.

Otravný průvodce veder

Jednou z nejčastějších a nejpodceňovanějších zdravotních komplikací, která může v létě udeřit silněji, je migréna. Není nic otravnějšího, než když nás po vydařeném dni zdánlivě bezdůvodně rozbolí hlava. Může to být důsledek přehřátí z vysokých teplot a také úpalu nebo úžehu. „Úpal vzniká při dlouhém pobytu v teplém, klidně i vlhkém prostředí, ve kterém selžou naše obranné mechanismy. Jedním z nich je třeba pocení, při kterém vylučujeme vodu a elektrolyty, a tím se tělo chladí. Ve vlhku, nevětraných místnostech, nebo u lidí s nadváhou dochází k velkým ztrátám tekutin a ochlazování je nedostatečné,“ říká MUDr. Alexandra Kadlecová ze Specializovaného centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při Fakultní nemocnici Motol.

„Úžeh vzniká z dlouhého pobytu na přímém slunci, kdy může dojít k přehřátí povrchu hlavy a potažmo i mozku. Takže i po vydařeném dnu, kdy nedodržíme režimová opatření, nás může úžeh potkat. Třeba chodíme po přímém slunci delší dobu bez pokrývky hlavy a ochrany kůže, nebo nemáme dostatečný příjem tekutin a minerálů. To se stává hlavně tehdy, pokud pijeme tekutiny, které náš organismus dehydratují, tedy ty, co obsahují alkohol, kofein nebo tein. Pak může snáze dojít k dehydrataci, elektrolytové nerovnováze, přehřátí povrchu hlavy, potažmo plen mozkových. Z toho pak vznikají bolesti hlavy.“ 

Pokud se jedná opravdu pouze o bolest hlavy, pomoc je relativně jednoduchá. Stačí pořádně pít, případně doplnit hořčík. A samozřejmě se nevracet na sluníčko a pořádně odpočívat. Pokud se ale přidají další příznaky, s návštěvou lékaře neváhejte. Například v situaci, kdy je migréna doprovázena dalšími příznaky, jako je motání hlavy, porucha rovnováhy či zraku. „V horkých dnech se mohou některé příznaky zdát intenzivnější a je důležité je sledovat,“ říká Alexandra Kadlecová. „Třeba pokud lidé s migrénou opakovaně zvrací a nedaří se to zastavit nebo když záchvat migrény trvá déle než 48 hodin. V těchto momentech by pacienti měli vyhledat odbornou pomoc, zejména v teplých dnech, které tyto potíže umocňují.“

Související…

Trpíte migrénami? Zde je pět bylinek, které pomohou
Anna Calve Novotná

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...