fbpx

Proč tradiční čínská medicína dokáže pomoci i s civilizačními chorobami, s nimiž si západní medicína neví rady? Dozvíte se od lékařky Zuzany Vančuříkové.

Zveřejněno: 15. 5. 2023

Tradiční čínská medicína, která ve světě dostala zkratku TCM podle Traditional Chinese Medicine, má tradici asi 4 000 let, z toho 2 000 let existují psané dokumenty. Nejstarší dochované dílo Vnitřní kniha Žlutého císaře pochází z doby cca 500 př. n. l. S nástupem komunismu byl však v 50. letech 20. století tento systém v samotné Číně okleštěn ­ – upozaděny byly zejména věci související s taoistickými a duchovními záležitostmi, které člověka vedou k tomu, aby navázal kontakt s tím, co ho přesahuje.

Nadále je ale kladený důraz na duševní klid a vyrovnanou psychiku. Ve Vnitřní knize Žlutého císaře se o tom píše: ‚Když duch je klidný a srdce bez tužeb, jak může nemoc vzniknout? Máte-li klidného ducha a srdíčko, nemoc nevznikne, protože jste vnitřně silní.‘ O principech tohoto unikátního léčebného systému jsme si povídali s MUDr. Zuzanou Vančuříkovou z centra Most ke zdraví.

Z čeho TCM vychází?

Čínská medicína je jedním z nejucelenějších systémů prevence a léčby nemocí. Člověka vnímá jako jednotný celek, který je však součástí většího celku – vesmíru. Děje a pochody v těle se tedy řídí stejnými zákonitostmi jako děje v přírodě a vesmíru. TCM vychází z tisíciletých zkušeností a je úzce svázaná s východní filozofií, opírá se o určitá základní učení a speciální disciplíny. K základům patří učení o jin a jangu a pěti pohybech (prvcích).

Dále jde o učení o vnitřních orgánech, o čchi (základní energii), krvi a tělních tekutinách, o síti drah, o příčinách vzniku nemocí, diagnostice i zásadách léčby. Co se týká léčebných metod, k nim patří úprava životosprávy, masáže, cvičení, akupunktura a bylinná léčba.

V čem tkví největší síla tohoto systému?

Především v tom, že každého člověka hodnotí individuálně a všímá si ho jako celku i se všemi souvislostmi, jako je prostředí, ve kterém se pohybuje, rodina, práce atd. Na základě vyšetření dotazováním, pohledem, pohmatem, poslechem a podobně praktik TCM stanoví diagnózu, čili určí základní poruchy, hledá jejich příčinu a následně stanovuje individuální léčbu. Především u chronicky probíhajících nemocí je nejdůležitější stanovit konkrétní nerovnováhu a pak určit léčbu šitou na míru.

TCM vychází z teorie o neustálém vyvažování jin a jang, které musí být v harmonii.  Co je jin a jang a jak se vyvažují?

Čínská medicína považuje za základ zdraví rovnováhu mezi jang a jin v těle a nemoc považuje za nerovnováhu mezi těmito dvěma silami. Více si pojmy jin a jang můžeme přiblížit takto: představme si dvě protikladné síly jako plus a minus, které mají opačné vlastnosti, ale není možné je od sebe oddělit – nelze pochopit, co je světlo bez znalosti tmy, teplo bez vnímání chladu a podobně.

Obecně je jang veškerá aktivita, pohyb, teplo, světlo, pohyb vzhůru, v těle horní polovina a povrch těla, aktivita a funkce orgánů, schopnost se zahřát, schopnost se bránit, emoce a tak dále.

Jin je pak stabilita, klid, nehybnost, tma, forma a hmota, tíha a pokles dolů, v těle jde o dolní polovinu těla, vnitřní orgány, dále jde o krev, tekutiny a o výživu. Z toho je jasné, že jin a jang nelze oddělit, protože co by byl orgán bez své funkce, energie bez výživy? Jak bychom mohli být aktivní, pracovat a tvořit, pokud bychom nebyli odpočatí a vyživení neboli v harmonii?

Co tedy můžeme čekat, když navštívíme praktika TCM?

Především individuální přístup k pacientovi. Praktik TCM na nás má většinou vyhrazený daleko větší časový prostor, než na jaký jsme zvyklí z ordinace běžného lékaře. Dotazuje se nejen na potíže, ale také klade otázky, které s chorobou zdánlivě nesouvisejí. Mimo jiné vyšetřuje i vzhled jazyka a provádí pulzovou diagnostiku.

Metody čínské medicíny mohou být velmi prospěšné při ovlivňování chronicky probíhajících chorob, ale také mohou velmi dobře zvládnout i některé akutní stavy, jako je nachlazení, kašel, chrapot, průjmy a tak podobně.

Z celého komplexního vyšetření pak určuje příčinu nemoci a základní nerovnováhu v organismu. Z toho vyplynou rady ohledně jídelníčku, pohybové aktivity a návrh léčby stravou, bylinami, masážemi či akupunkturou.

Metody čínské medicíny mohou být velmi prospěšné při ovlivňování chronicky probíhajících chorob, ale také mohou velmi dobře zvládnout i některé akutní stavy, jako je nachlazení, kašel, chrapot, průjmy a tak podobně.

Je nějaký rozdíl mezi praktikováním TCM v Číně a u nás, eventuálně v jiných zemích světa?

Rozdíly v praxi v Číně a v Evropě určitě jsou, nicméně v Číně jsem viděla větší propojení západní a orientální medicíny, která je pacientům rozhodně ku prospěchu.

V Číně jsem před lety strávila tři týdny se skupinou dalších studentů na neurologické klinice, nicméně s čínskými profesory a lékaři se setkávám i dnes u nás v rámci výuky. Za tři týdny se samozřejmě čínskou medicínu nelze naučit, ale vidět při vyšetřování a postupu terapeuty a lékaře přímo v Číně je určitě zážitek. Pozorovat jejich přístup k pacientům a naopak chování pacientů vůči nim je určitě obohacující.

Kdy jste TCM objevila a čím si vás získala?

Moje původní specializace je dětské lékařství a nejdřív jsem se začala zajímat o akupunkturu, protože jsem svým pacientům chtěla nabídnout individuální péči navíc. Akupunktura je sice jen jednou ze součástí léčby čínské medicíny, ale před více než 20 lety byla u nás metodou nejznámější a byly jí věnovány semináře v rámci doškolování lékařů, které jsem absolvovala. Později jsem se dozvěděla o možnosti studovat čínskou medicínu komplexně na 1. škole tradiční čínské medicíny. Postupně si mě získala svojí logikou, komplexností a individuálním přístupem k pacientovi.

Co je přitom pro západního lékaře největším oříškem?

Nejtěžší je asi přijetí jiných diagnostických metod a většinou velmi zvláštních pojmenování potíží – běžnou virózu může nazvat napadení vnějším chladem a větrem, letní angínu napadením vnějším horkem...

V souvislosti s TCM se staly populární zejména houby, jako je houževnatec, lesklokorka, housenice, outkovka. S čím nám mohou nejvíce pomoci a čím jsou výjimečné oproti našim houbám, které sbíráme v lese?

Využívání hub v prevenci a léčbě nemocí je velmi starou záležitostí, a to nejen v orientální medicíně. Houby byly léčebně využívány před tisíci lety i v Evropě. Bez ohledu na chemické složení mají obecně velmi pozitivní účinky na imunitu a celkové zdraví člověka. Řada z nich má posilující účinky, podporují očistu organismu a také působí proti toxickému poškození.

Využívání hub v prevenci a léčbě nemocí je velmi starou záležitostí, a to nejen v orientální medicíně. Houby byly léčebně využívány před tisíci lety i v Evropě. Bez ohledu na chemické složení mají obecně velmi pozitivní účinky na imunitu a celkové zdraví člověka.

Co se týká působení na imunitu, některé ji posilují, většina však imunitu harmonizuje, proto mohou být využity i u alergických reakcí. Týká se to lesklokorky lesklé (japonsky Reishi), housenice čínské (latinsky Cordyceps), houževnatce jedlého (japonsky Shitake). U autoimunitních chorob se používá outkovka pestrá (latinsky Coriolus), housenice čínská a korálovec ježatý (latinsky Hericium).

Imunonutriční houby jsou netoxické a většinu z nich lze užívat dlouhodobě ve vysokých dávkách, navíc bez nežádoucích účinků. Jsou vhodné nejen u poruch obrany, ale i pro podporu funkcí orgánů, zlepšení zažívání (Hericium, Poria, Maitake aj.), podporu funkce jater a ledvin (Reishi, Cordyceps). I naše houby mají řadu příznivých účinků na organismus, ale důležité je místo, kde je sbíráme, kvůli jejich schopnosti hromadit chemické látky a těžké kovy. 

V TCM se používají dřevokazné houby, které rostou na dřevu a obsahují mnoho cenných látek, jako jsou betaglukany, vitaminy i stopové prvky. U nás jsou dřevokazné houby zastoupeny především hlívou ústřičnou a Jidášovým uchem.

I naše houby mají řadu příznivých účinků na organismus, ale důležité je místo, kde je sbíráme, kvůli jejich schopnosti hromadit chemické látky a těžké kovy.  

Můžete objasnit principy akupunktury? Je těžké si ji osvojit?

Akupunktura je léčebně preventivní metoda, která používá stimulaci přesně určených bodů na kůži i jiných tkáních. Prostřednictvím jejich aktivace tlakem (akupresura), jehlou (akupunktura), elektrickým proudem (elektroakupunktura), ladičkami, baňkami, moxováním (nahříváním) lze ovlivnit nejen bolestivé stavy, ale také harmonizovat funkce orgánů i tkání. Je využitelná jak při chronických potížích, tak i u akutních. Žádná z metod TCM – a platí to tedy i pro akupunkturu – u nás však není hrazena zdravotními pojišťovnami.

Studium akupunktury zahrnuje v první řadě osvojení si základů TCM, aby bylo možno stanovit správnou diagnózu a následný léčebný postup. To je daleko složitější než samotná aplikace jehel.

Jakých největších přešlapů se z hlediska TCM dopouštíme v naší běžné stravě a životním stylu?

Povídání o stravě by vydalo na celou knihu, ale zásadní je jíst pravidelně, mít na jídlo čas, jíst poměrně pestře, respektovat roční období a svoji konstituci. Například v zimě by zimomřivý člověk neměl konzumovat potraviny, které jsou svým charakterem chladné, tedy například syrové zeleninové saláty, jogurty a podobně. Naopak horkokrevní lidé by se zejména v létě měli vyvarovat horkých, kořeněných a pikantních potravin a také by se měli vyhnout smaženým a grilovaným jídlům.

Obdobně bychom v zimě měli nejvíce odpočívat, zatímco více aktivní můžeme být na jaře a v létě.

Se základy tradiční čínské medicíny se snažím seznámit co nejširší veřejnost, aby měla informace a mohla se tak rozhodnout o možnostech léčby. Na 1. škole tradiční čínské medicíny učím studenty, kteří mají chuť pomáhat sobě i ostatním nejen při pěstování zdraví, ale také dlouhověkosti.

Související…

Některé houby dokážou zpomalit stárnutí. Patří mezi ně i naše hřiby
Radek Chlup

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...