fbpx

Zvracení může být účinným detoxem stresu a smutků usazených v břiše z minulosti

Zveřejněno: 30. 3. 2018

V našem těle probíhají pochody, které nám mohou pomoci ke zvládnutí nejrůznějších situací a prožitků. Není to tedy jenom o tom, že tělo dýchá, tráví a můžeme se díky němu hýbat, ale neustále také reaguje na to, co prožíváme a co se děje s naší psychikou, resp. duší.

Nedávno mi jedna kamarádka v mailu přesně popsala, co se stalo poté, když jeden večer strávila ve společnosti jiné své kamarádky a společně celý večer řešily partnerské vztahy. Vypila dvě sklenky vína a druhý den, zcela neadekvátně vzhledem k množství požitého alkoholu, prý prozvracela. Svěřila se mi, že pak z ní šla už jen hořkost, a šlo jí hodně. Dodala, že si myslela, že umře. Další den jí naštěstí bylo o dost lépe a přišlo jí, že řadu těch smutných věcí, které onoho večera řešila, se zvracením jako by pustila. Prostě z ní odešly.

Naše břicho je centrum intuice, kreativity a emocí, a proto nám břišní „mozek“ leckdy napovídá lépe než tolik uznávaný rozum.

Vzpomněla jsem si přitom na svoji vlastní příhodu kdysi před lety, když jsem se v období kolem rozvodu odhodlala k tzv. regresivní terapii. Jak asi víte, jde o postup, při němž se z podvědomí uvolňují určité záznamy z dávno zasunutých prožitků v tomto, ale i v jiných vtěleních (inkarnacích), k nimž v běžném denním režimu přístup nemáme. Některé z obrazů mohou v mysli vyvstávat také na základě fantazie, ale i tak mají svůj význam, neboť jsou jakousi symbolickou řečí. Tehdy se ukázaly obrazy, z nichž některé byly povzbudivé více a jiné méně, nicméně vím přesně, že se mi pak ještě mnoho dalších hodin chtělo zvracet. Nakonec k tomu nedošlo, ale to vlastně až tak důležité není. Důležité bylo, že se něco uvolnilo, a to stačilo.

Břicho jako druhý mozek

Všechny tyto zážitky jsou důkazem již potvrzeného faktu, že naše břicho je jakýmsi druhým mozkem, v němž se ukládají prožité stresy, úzkosti a napětí. Uvádí se, že v břiše máme více než 75 tisíc nervových zakončení, což je stejný počet, kolik jich má ve své hlavě kočka. Dá se tedy říci, že v břiše máme jakousi chytrou kočku, která o nás ví i to, co sami vědět odmítáme, resp. na vědomé úrovni si to nechceme připustit.

Naše břicho je zkrátka centrum intuice, kreativity a emocí, a proto nám břišní „mozek“ leckdy napovídá lépe než tolik uznávaný rozum. Když proto nastane situace, z které nám je na zvracení, nebo se z ní můžeme po…, je dobré to poslechnout, nepřehlušovat své pocity hlavou a neznásilňovat se. Tělo má totiž svoji vlastní inteligenci, které se vyplatí důvěřovat. Proto je lepší nechat emoce projít, aby se v našem těle neuložily a posléze nám nezpůsobily například blokády ve svalech a bolesti v zádech. Právě záda totiž bývají velkým skladištěm našich zasutých emocí. Proto je neberme na lehkou váhu.

Z tohoto pohledu je tedy zvracení vždy k užitku, ať už k němu dochází po dietním přešlapu, anebo se proces odstartuje na základě odblokování jakéhosi traumatu. Proto se v některých kulturách dokonce vyvolává záměrně a používají se na to nejrůznější prostředky. Jemnější očistu představuje průjem a také v tomto případě může jít jak o očistu tělesnou, tak i duševní. Zvracení to však bere víc z gruntu. Pokud se mu chceme vyhnout, dávejme průchod svým emocím průběžně. Nechávejme je odplavit pláčem, nebo je vykřičme (ne na někoho, ale třeba v lese), skvěle odejdou i při sportu, štípání dřeva a podobně. Jakmile je totiž odsuneme a dovolíme, aby se uložily v našem těle a podvědomí, ztrácíme nad nimi jakoukoliv kontrolu.

foto: Profimedia

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...