Celulitida není cool teprve od třicátých let. Předtím nikomu nevadila 1 fotografie
Obraz Paridův soud vytvořil Peter Paul Rubens v letech 1632-1635. Ztvárňuje tehdejší ideál ženské krásy. Dnes dílo visí v Národní galerii v Londýně.

Jak časopisy a kosmetické firmy naučily ženy bát se pomerančové kůže a stehnech

Přečteno 11768x

S jarními dny se začínají opět rojit stresující reklamní výzvy na odstranění celulitidy. Jak se jí zbavit? Jak ji potlačit? Jak vůbec vypadá? Jelikož ženy celulitida doprovází, co jim opadalo z těla pravěké ochlupení, je zajímavé, kdy se z ní vlastně stalo téma.

Celulitida je nehomogenní tuková struktura, která se osmi z deseti žen objeví během života v místech, kde si ženský organismus schraňuje tuk pro případ těhotenství a kojení. Struktura ženské kůže není totožná s mužskou, a když se začnou zvětšovat, začnou otékat jednotlivé tukové buňky, tkáň přestává být hladká.

Celulitida existovala vždy, ale až v posledním necelém století se do ní ženy pustily. Francouzský historik a sociolog Georges Vigarello, který se zabývá dějinami hygieny, popsal ve své knize z roku 2004 Histoire de la beauté, le corps et l’art d’embellir de la renaissance à nos jours (Dějiny krásy, těla a umění krášlit se od renesance po dnešek), jak se změnil postoj žen i mužů k ženské celulitidě. „Celulitida se objevila s kulturou pozorování těla, která je dnes mnohem více než dřív spojena s bídou a uvadáním.“

Čtěte také:

Skrývá se cesta za nesmrtelností v potravě? Vědci vám díky dietě prodlouží život

Jsem krásná bez parabenů: Top osm produktů pro každodenní péči

Lidé přestali poslouchat svůj vnitřní hlas, proto jejich tělo bolí, tvrdí fyzioterapeut Tomáš Rychnovský

 

Stačí se projít galeriemi a vysledovat, jak se ideál ženské krásy proměnil. Na plátně Petera Paula Rubense tančí nahé Tři grácie, oplácané ženy, jejichž hýždě a stehna pokrývá celulitida. Ovšem tehdy v 17. století tento obraz opěvoval ženskou krásu.

Samo slovo „celulitida“ vzniklo relativně nedávno, až v roce 1873 se objevilo ve francouzském lékařském slovníku Littré & Robin. Zde je celulitida popsána jako „zanícení buněčné tkáně“. Ovšem jak vysvětluje Rossella Ghigiová, profesorka Boloňské university, která o dějinách celulitidy napsala jednu z nemnoha prací na toto téma, tentokrát nešlo o zánět v pravém smyslu slova.

Než vyšly první články o celulitidě, nikdo si do časopisů nepsal s prosbou o radu, jak se jí zbavit.

Kde je problém, tam je byznys

V meziválečných letech začaly o celulitidě psát francouzské časopisy a centra krásy začala nabízet rady a kúry, jak se celulitidy zbavit. Zatímco se ženské časopisy začaly celulitidě věnovat, objevil se také první zájem žen celulitidu odstranit. „Vypuklo šílenství, které přikrmovali lékaři i čtenáři. Než vyšly první články o celulitidě, nikdo si do časopisu nepsal s prosbou o radu, jak se jí zbavit,“ říká Ghigiová. Ovšem už v měsíčníku Votre Beauté, který v roce 1933 založil Eugene Schueller,  též zakladatel kosmeticé firmy l’Oréal Group, vyšel text, který podepsal jakýsi Dr. Debec. Ten popsal celulitidu „jako směsici vody, reziduí, toxinů a tuku, proti které jsme sotva vybaveni.“ Problém zvaný celulitida se rozletěl i po USA a Velké Británii.

Podle americké společnosti zabývající se daty a technologií ve zdravotnictví IMS Health Pharmatrend se ve Francii jen mezi březnem 2014 a únorem 2015 prodalo 919 108 kelímků s krémem proti celulitidě za čistý zisk 22,8 milionu eur. Za starých časů byla krása vnímána jako prchavé, dočasné privilegium od matky přírody, dnes je z ní nutný ideál, kterého lze dosáhnout disciplínou a dostatečnou investicí do těla.

 

foto: Profimedia

Klára Kutilová

Klára Kutilová

Externí autorka, redaktorka. Zajímá ji vše, od vědy, techniky až po zdraví. Nejraději má pozitivní zprávy.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.