fbpx

Celulitida není cool teprve od třicátých let. Předtím nikomu nevadila 1 fotografie
Obraz Paridův soud vytvořil Peter Paul Rubens v letech 1632-1635. Ztvárňuje tehdejší ideál ženské krásy. Dnes dílo visí v Národní galerii v Londýně.

Jak časopisy a kosmetické firmy naučily ženy bát se pomerančové kůže a stehnech

Zveřejněno: 13. 3. 2018

S jarními dny se začínají opět rojit stresující reklamní výzvy na odstranění celulitidy. Jak se jí zbavit? Jak ji potlačit? Jak vůbec vypadá? Jelikož ženy celulitida doprovází, co jim opadalo z těla pravěké ochlupení, je zajímavé, kdy se z ní vlastně stalo téma.

Celulitida je nehomogenní tuková struktura, která se osmi z deseti žen objeví během života v místech, kde si ženský organismus schraňuje tuk pro případ těhotenství a kojení. Struktura ženské kůže není totožná s mužskou, a když se začnou zvětšovat, začnou otékat jednotlivé tukové buňky, tkáň přestává být hladká.

Celulitida existovala vždy, ale až v posledním necelém století se do ní ženy pustily. Francouzský historik a sociolog Georges Vigarello, který se zabývá dějinami hygieny, popsal ve své knize z roku 2004 Histoire de la beauté, le corps et l’art d’embellir de la renaissance à nos jours (Dějiny krásy, těla a umění krášlit se od renesance po dnešek), jak se změnil postoj žen i mužů k ženské celulitidě. „Celulitida se objevila s kulturou pozorování těla, která je dnes mnohem více než dřív spojena s bídou a uvadáním.“

Čtěte také:

Skrývá se cesta za nesmrtelností v potravě? Vědci vám díky dietě prodlouží život

Jsem krásná bez parabenů: Top osm produktů pro každodenní péči

Lidé přestali poslouchat svůj vnitřní hlas, proto jejich tělo bolí, tvrdí fyzioterapeut Tomáš Rychnovský

 

Stačí se projít galeriemi a vysledovat, jak se ideál ženské krásy proměnil. Na plátně Petera Paula Rubense tančí nahé Tři grácie, oplácané ženy, jejichž hýždě a stehna pokrývá celulitida. Ovšem tehdy v 17. století tento obraz opěvoval ženskou krásu.

Samo slovo „celulitida“ vzniklo relativně nedávno, až v roce 1873 se objevilo ve francouzském lékařském slovníku Littré & Robin. Zde je celulitida popsána jako „zanícení buněčné tkáně“. Ovšem jak vysvětluje Rossella Ghigiová, profesorka Boloňské university, která o dějinách celulitidy napsala jednu z nemnoha prací na toto téma, tentokrát nešlo o zánět v pravém smyslu slova.

Než vyšly první články o celulitidě, nikdo si do časopisů nepsal s prosbou o radu, jak se jí zbavit.

Kde je problém, tam je byznys

V meziválečných letech začaly o celulitidě psát francouzské časopisy a centra krásy začala nabízet rady a kúry, jak se celulitidy zbavit. Zatímco se ženské časopisy začaly celulitidě věnovat, objevil se také první zájem žen celulitidu odstranit. „Vypuklo šílenství, které přikrmovali lékaři i čtenáři. Než vyšly první články o celulitidě, nikdo si do časopisu nepsal s prosbou o radu, jak se jí zbavit,“ říká Ghigiová. Ovšem už v měsíčníku Votre Beauté, který v roce 1933 založil Eugene Schueller,  též zakladatel kosmeticé firmy l’Oréal Group, vyšel text, který podepsal jakýsi Dr. Debec. Ten popsal celulitidu „jako směsici vody, reziduí, toxinů a tuku, proti které jsme sotva vybaveni.“ Problém zvaný celulitida se rozletěl i po USA a Velké Británii.

Podle americké společnosti zabývající se daty a technologií ve zdravotnictví IMS Health Pharmatrend se ve Francii jen mezi březnem 2014 a únorem 2015 prodalo 919 108 kelímků s krémem proti celulitidě za čistý zisk 22,8 milionu eur. Za starých časů byla krása vnímána jako prchavé, dočasné privilegium od matky přírody, dnes je z ní nutný ideál, kterého lze dosáhnout disciplínou a dostatečnou investicí do těla.

 

foto: Profimedia

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...