fbpx

Zveřejněno: 23. 1. 2018

Když se váš rodinný člen jednou do nového dne probudí jako zapřisáhlý vegan, je dobré umět nepřijít o jeho lásku k vaší kuchyni.

Může se to stát i v lepších rodinách: jednoho dne vám přijde rozradostněný e-mail, jehož pisatel vám dává vědět, že je vegan. Chvíli sedíte zkoprněle u obrazovky, kontrolujete střídavě adresáta a odesílatele a napadne vás, jestli to není nějaký nový sofistikovaný vegan virus. Ne, člen rodiny, který si donedávna liboval ve vašich pečínkách, přidával si vašeho vyhlášeného gulášku, je najednou, zničehonic, bez varování – vegan.

Zkoprníte, zesmutníte a pak propadnete panice. Rodinné jídlo, ta posvátná chvíle, kdy se chmury i sváry zahánějí láskyplně namíchanými kaloriemi – je navždycky pryč! Servírovat každému něco jiného jsem zvyklá, ale pak je ta tam radost sdíleného jídla. A kdo jiný mi u stolu bude „žrát“ tofu? Rusalka bledá nemohla být nešťastnější než já při čtení veganského e-mailu; možná jenom granát vybuchlý uprostřed kuchyně by mnou otřásl stejně. „Neboj, půjčím ti novou veganskou kuchařku,“ utěšovala mě známá. Ale než jsem se stačila nadchnout nejnovější kulinářskou senzací londýnských domácností (Deliciously Ella), do hovoru se vmísily její dvě dcery, na kterých ji testovala: „Hnus! Plný javorového sirupu, ale pořád hnus!“

Ne, já nepotřebuji radikální, ale elegantní, pro každého přijatelné, všemi vítané řešení... A pak jsem si vzpomněla: Madhur Jaffrey. Mou rodinnou pohodu zachrání krásná noblesní Indka, která zazářila v mnoha filmech a později zbohatla tím, že naučila několik generací Američanů a Angličanů vařit indická jídla. Její Lobhia aur khumbi je naše oblíbené rodinné jídlo, které zároveň obstojí i u nejpedantičtějšího vegana. Teoreticky jsou to jenom fazole s rajčaty, houbami a trochou koření, ve skutečnosti je to rajská krmě, které nikdy nebudete mít dost. A příprava (když nepočítám vaření) nezabere víc než půl hodiny.

beans1
Recept podle Madhur

200 g fazolí s černým okem (musí to být tyto a žádné jiné!)

bratru 250 g „hnědých“ žampionů (mají lepší chuť, snad proto, že rostou pomaleji, jsou masitější než ty bílé)

6 lžic rostlinného oleje

1 lžička semínek římského kmínu

2,5 cm klacíku skořice

150 gramů oloupané a nakrájené cibule

4 buclaté stroužky česneku (pečlivě a jemně nakrájené)

2 plechovky s nakrájenými rajčaty

2 lžičky namletého koriandru

1 lžička mletého římského kmínu

1/2 lžičky kurkumy

1/4 lžičky namleté pálivé papriky

2 lžičky soli

čerstvě namletý pepř

hrst čerstvého koriandru (v případě nouze petržele) 

Jakmile si obstaráte koření a srovnáte si v hlavě kolik čeho, slibuji, že zjistíte, že tenhle recept je hračka. Fazole s černým okem se liší od ostatních velmi vysokým obsahem proteinů a mají další skvělou přednost: můžete je vytáhnout ze spíže a hned začít vařit, nepotřebují namáčet přes noc. Stačí, když je vysypete do kastrolu s vodou (1,2 l – radí Madhur), přivedete k varu, stáhnete plamen (Madhur, která prvních třicet let svého života nevěděla, co je kuchyň, a recepty jí v dospělosti posílala do Ameriky maminka, podrobně popisuje každý krok; chytá se tedy i úplný nováček v indickém vaření). Přikryjete pokličkou, povaříte na mírném plameni 2 minutky, vypnete a „nerušeně“ je necháte stát. Jestli kdy napíšu román, musí se jmenovat Rušení fazolí.

Tady ale nerušíme, jenom mezitím houby nakrájíme na třímilimetrové plátky. Pak necháte rozpálit na pánvi olej, vhodíte do něj kmínová semínka a klacík skořice. Ať se 5–6 vteřin škvaří. Přidejte cibuli a česnek a míchejte, dokud na krajích cibulka nezhnědne. Šup tam s houbami, a jen co zvláční, přidejte rajčata a zbytek koření. Míchejte a vařte další minutu, pak vypněte plamen. Začněte vařit fazole na mírném ohni a pod pokličkou 20–30 minut. Pak přidejte směs z pánve a vařte další půlhodinku. Přisypte sůl a pepř a občas promíchejte. Než budete servírovat, nezapomeňte vyjmout skořicový klacík. My to jíme s nadýchanou basmati rýží. Vynikající horké i studené, jak říká Madhur: „Toto jídlo mám tak ráda, že se nikdy neudržím a ujídám vařečkou rovnou z kastrolu.“

foto: Archiv Flowee

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...