O myšlení nás žen zásadně rozhoduje náš věk. Naše snažení, touhy a vůbec celý život se totiž točí okolo potřeb období, kterým procházíme. Co a kdy potřebujeme?

Léto je v druhé půli. Mnozí z nás strávili nebo ještě stráví část nadcházejícího období na dovolené u moře s rodinou nebo v tuzemsku s přáteli na chatě. Možná by se mohlo zdát, že už se ani nelze těšit na něco víc, ale pořád ještě můžete. Na Flowee totiž stále probíhá letní fotosoutěž.

Nová studie potvrdila, že ženy, které za sebou mají přirozený porod, jsou ve srovnání s matkami po císařském řezu mnohem vnímavější i citlivější ke svým dětem a lépe reagují na jejich křik a pláč.

Proč?! Proč jsme vlastně chtěli dítě, když teď nemáme čas ani se pořádně nadechnout! To je pořád práce, úkoly, domácnost, hrát si, povídat, ošetřovat, zařizovat, být k dispozici. Jo, je to krásné, ale aspoň občas bych chtěl/a být taky sám/sama! Dělat si chvíli, co chci. Nebo nedělat nic, jenom...

Existuje zlatá mládež nebo je to klišé? Co si pod tímto pojmem máme představit? Ujíždí na drogách? Otázek je mnoho a odpovědi jsou nejednoznačné. Na psychologa z Drop In Ivana Doudu se občas úspěšní a bohatí rodiče těchto dětí obracejí, protože některé z nich užívají kupříkladu kokain. Rozhodně...

Pusa před spaním, nedělní obědy s prarodiči, Vánoce v létě, novoroční punč s rodinou a přáteli, oslavy narozenin, pouštění lampiónů přání, každoroční rodinná soutěž v lukostřelbě…

Radka s Tomášem se brali před patnácti lety. Po svatbě očekávali, že brzy budou tři. O miminko se pokoušeli rok, bezvýsledně. Nyní společně vychovávají tříletého syna Jakuba. Cesta k vytouženému dítěti byla však hodně dlouhá a náročná...

Vyhýbáte se diskusím a raději souhlasíte se vším, co druhý říká, než abyste se museli přít? Podle známé psycholožky Virginie Satirové se stavíte do postoje „usmiřovače“ a bráníte tím zdravému způsobu řešení konfliktů. Na koho ještě můžeme v hádkách narazit?

Tradiční dělení společnosti na ženy pečovatelky a muže jakožto živitele rodiny přestává v dnešní době pomalu platit. Na prvním místě pro nás v současnosti není ani rodina, ani práce. K čemu se ale tedy máme upínat?

Sedí vedle sebe na sedačce a něco si vesele špitají do ucha. Je na nich vidět pohoda, a že jsou v tu chvíli ponořeni do sebe. Ani si mě nevšimli. Zato já si všimla! Jdu do kuchyně a vidím, že není vyklizená myčka. Už jsem měla na jazyku domluvené „myčkáá“, když se ještě otočím zpět a zastavím...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.