Co kdybychom vám řekli, že polovina populace Země je náchylnější k psychickým onemocněním? Pomohli byste o tématu rozvířit diskuzi? Nebo byste se snažili udělat vše pro prevenci a vzdělání společnosti? 

Překvapivě nejde o fiktivní statistiku, nýbrž o realitu, které čelíme každý den. V porovnání s mužskou částí populace mají ženy mnohem vyšší pravděpodobnost výskytu některého z nejčastějších psychických onemocnění, jako jsou deprese, úzkostná porucha, posttraumatická stresová porucha, nespavost a poruchy příjmu potravy. 

Tato onemocnění mají na zdravotní stav obrovský dopad – deprese je jednou z nejčastějších příčin postižení na světě. A ačkoli se tato statistika vztahuje na muže i ženy, u žen a dívek je pravděpodobnost výskytu dvakrát větší. Pohlaví tedy ve výskytu psychických onemocnění sehrává důležitou roli mezi dalšími příčinami, které jsou většinou společenského rázu. 

zena deprese shutterstock 440997205

Na psychické nemoci se společnost stále dívá skrz prsty a odrazuje tak postižené jedince od vyhledání patřičné pomoci. Pokud však těmto onemocněním porozumíme a budeme o nich mluvit, můžeme tak pomoci postiženým nejen v naší bezprostřední blízkosti, ale všude na světě.

Žena rovná se ohrožený druh

Abychom se tímto problémem vůbec mohli začít zabývat, musíme nejdříve pochopit, jak se projevuje a co jej způsobuje. Na psychické nemoci se společnost stále dívá skrz prsty a odrazuje tak postižené jedince od vyhledání patřičné pomoci. Pokud však těmto onemocněním porozumíme a budeme o nich mluvit, můžeme tak pomoci postiženým nejen v naší bezprostřední blízkosti, ale všude na světě.

Tým výzkumníků z amerických univerzit v Coloradu a Wisconsinu právě pracuje na objasnění toho, jestli a případně jakou roli hrají zážitky z dětství v pozdějším psychickém onemocnění. Studie například ukazuje, že z děvčat a chlapců, kteří byli v mládí vystaveni těžkým životním podmínkám (například chudobě, zneužívání nebo ztrátě rodinného příslušníka), jsou to v pubertě právě dívky, kdo vykazuje změny funkcí mozku zračící náchylnost k psychickým onemocněním v dospělosti. 

Není zcela jasné, proč se to děje, nicméně je zcela evidentní, že v období puberty je ženské pohlaví k psychickým onemocněním náchylnější. Chlapci se většinou se stresem vypořádávají jiným způsobem. Navíc i během dospělosti jsou ženy stresujícími faktory ovlivněny mnohem více.

Co by, kdyby

Dalším výsledkem studie je předpoklad, co by se stalo, kdybychom tento problém ignorovali. Pokud žena někdy zažila psychické problémy, je velice pravděpodobné, že se během jejího života objeví znovu. Například pacientky, které někdy trpěly depresí, mají vyšší pravděpodobnost, že se onemocnění vrátí během velkých a stresujících událostí jejich života, jako jsou například těhotenství nebo menopauza. 

Pokud žena trpí některým onemocněním, ovlivňuje to navíc i její okolí. Vědci zkoumají, jaký dopad má matka trpící depresí na pozdější psychické zdraví dítěte, tedy jestli matčin stav nějak ovlivňuje funkce a vývoj mozku plodu a jestli je výskyt psychických onemocnění dědičný. V každém případě je duševní stav nastávající matky velmi důležitý a je třeba jakékoli problémy odhalit a léčit i kvůli zdraví dítěte.

zena deprese shutterstock 657292717

Je zcela evidentní, že v období puberty je ženské pohlaví k psychickým onemocněním náchylnější. Chlapci se většinou se stresem vypořádávají jiným způsobem.

Co tedy můžeme dělat?

Dobrá zpráva je, že začínáme chápat, co duševní zdraví je a jak jej dosáhnout. Studie prokázaly, že existují čtyři komponenty k jeho dosažení, které jsou měřitelné aktivitou mozku, ale hlavně je možné se je naučit – odolnost, pozornost, pozitivní uvažování a štědrost. Pozitivní vliv na tyto komponenty má například meditace. Pro ženy trpící depresí při těhotenství jsou prokazatelně tyto techniky velmi účinné a jsou jim poté nápomocné i po porodu. Pozitivní podmiňování se navíc dá naučit i online. Naučit se pozitivnímu podmiňování je pro ženy důležitou investicí do budoucnosti nejen jejich, ale i jejich potenciálních dětí. Pokud by se podobné techniky staly součástí života dívek již od mládí, možná by jim pomohly lépe se orientovat v pozdějších stresujících situacích, což ve výsledku platí pro obě pohlaví.

Prevence je vždy nejlepší formou léčby. Vedle informované veřejnosti je ovšem důležité, aby problém řešily i školy, zdravotnictví, média a pracovní prostředí a poskytly tak ženám zdravější budoucnost.

foto: Shutterstock, zdroj: Huffington Post