Průzkum ukazuje, že nejnebezpečnější jsou sítě s negativním obsahem. Ohroženější jsou také lidé, kteří nemají bílou pleť a mají nejistou budoucnost

Přečteno 1861x

Sociální média dávají volnost a svobodu. Každý si zde může vytvořit svou fiktivní identitu, kterou následně prezentuje prostřednictvím cool fotografií, videí a postů. Jenže ona identita je opravdu jen fiktivní. Za sebevědomým profilem se často skrývá nesmělý jedinec, který hlubokou propastí mezi svým pravým já a tím, co prezentuje prostřednictvím sociálních sítí na svém profilu, trpí a upadá do úzkostlivých stavů, které se mohou rozvinout až do deprese.

Související…

Než sáhnete po antidepresivech: S úzkostí pomůže meditace i konopíJsou géniové odsouzeni k depresi?Mobily vědí, kolik máme stresu a kdy hrozí deprese

To potvrdili poměrně nově i výzkumníci z univerzity v Pittsburghu a své poznatky shrnuli do studie, která vyšla v časopise Depression and Anxienty. Podle všeho by tyto informace mohly být dobře využitelné při navrhování intervencí a klinických doporučení, které se týkají snížení rizika deprese.

Podle Briana Primacka, vedoucího lékaře studie a ředitele Center for Research on Media, Technology and Health pittsburghské univerzity, se u pozorovaných jedinců negativní zkušenosti na sociálních sítích jednoznačně pojily se zvýšeným výskytem příznaků deprese. „Naše zjištění nabádá jedince k větší ostražitosti, která se týká času, jenž tráví online,“ říká Primack.

Zkušenosti a deprese

V srpnu roku 2016 Primack a jeho tým začali s pozorováním 1 179 studentů ve věku 18 až 30 let. Zajímali se o to, jak využívají sociálních médií, a o jejich zkušenosti s nimi. Účastníci rovněž vyplnili dotazník sloužící k posouzení jejich depresivních příznaků. Ukázalo se, že 10% zvýšení pozitivních zkušeností se sociálními médii bylo spojeno se snížením pravděpodobnosti výskytu depresivních příznaků o 4 %. Každých 10 % negativních zkušeností ale souviselo s 20% nárůstem pravděpodobnosti nástupu příznaků deprese, což už statisticky významné zjištění je.

Jako dalším možným spouštěčem deprese se podle výzkumu ukazuje například fakt, že daný jedinec nemá bílou barvu pleti, ale třeba i to, že se teprve pokouší dokončit školu a budoucnost vidí nejistě.

„Zásadní je vědět, že pozitivní a negativní zkušenosti se s nástupem deprese pojí velmi odlišně,“ komentuje výsledky Primack. Ani to ale podle něj nezodpovídá zásadní otázku, zda negativní interakce sociálních médií skutečně způsobily depresivní symptomy, nebo zda depresivní jedinci ve zvýšené míře vyhledávají negativní interakci s online světem. Stejně jako u mnoha podobných případů se pravda zřejmě bude nacházet někde uprostřed.

Ženy jsou ohroženější

Rozdíly se daly pozorovat i v samotném vzorku účastníků výzkumu. Ve srovnání s muži měly například ženy až o 50 % vyšší pravděpodobnost depresivních příznaků. Jako dalším možným spouštěčem deprese se podle výzkumu ukazuje například fakt, že daný jedinec nemá bílou barvu pleti, ale třeba i to, že se teprve pokouší dokončit školu a budoucnost vidí nejistě.

Univerzity, odborná pracoviště, různé komunitní prostory, ale i firmy by tyto informace mohly využít k tomu, aby jejich vedení měla vyšší povědomí o pozitivních a negativních dopadech sociálních médií.

Primack se domnívá, že jeho studie ukazuje důležitou informaci o riziku interakcí sociálních médií. Poukazuje podle něho na nebezpečí kyberšikany, která se netýká jen dospívajících, ale také dospělých. Univerzity, odborná pracoviště, různé komunitní prostory, ale i firmy by pak tyto informace mohly využít k tomu, aby jejich vedení měla vyšší povědomí o pozitivních a negativních dopadech sociálních médií.

Tato pracoviště by ale podle Primacka musela spolupracovat s odborníky z oblasti zdravotní péče, kteří mají zkušenosti s depresivními pacienty. Společně by pak mohli tito odborníci i s vedeními univerzit či firem dávat doporučení, jako je třeba omezení času tráveného na sociálních médiích ve společnosti potencionálně nebezpečných a nepřátelských lidí či skupin, které mají tendence zveřejňovat negativní zkušenosti.

foto: Shutterstock, zdroj: Medicalxpress

Kateřina Lukášová

Kateřina Lukášová

Novinářka, učitelka jógy a instruktorka trx. Milovnice zdravého života, knih, zvířat, filozofie a historie. Ráda píše povídky a chystá se na román.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.