fbpx

Úspěšní lidé nemusejí spoléhat na vůli, musejí víc plánovat a dril je musí bavit. Zbytek obstarají geny

Zveřejněno: 3. 9. 2018

Šprtání, cvičení nebo držení diety. To jsou činnosti, na nichž ztroskotávají miliardy lidí ročně. Těm, kteří tyto činnosti bez větších problémů zvládají, závidíme. Říkáme si, že mají obrovskou vůli. Jenže ono nejde ani tak o vůli. Šprty, cvičence a dietáře tyhle činnosti většinou baví. A nějaké pokušení? Skoro žádné necítí.

Související…

Na Disneym, Spielbergovi a Oprah mě inspiroval jejich neúspěch
Milada Kadeřábková

Proč se šprti umí šprtat

Triumf vůle? Vítězství ducha nad hmotou? Ano, občas se to děje. Ale pouze těm zoufalcům, kteří běžně ztroskotávají. Studie z poslední doby každopádně ukazují, že vůle je silně přeceňovaná. Jedinci vykazující silnou sebekontrolu totiž nedosahují svých cílů ani tak silou vůle, jako spíše strategickým uvažováním.

Nesplnitelná předsevzetí jsou pro naše včeličky hračkou, neboť si zdravou stravu, studium či cvičení ve skutečnosti užívají.

Doopravdy překonávat se šťastní motivovaní lidé musí jen málokdy a jsou v tom stejně slabí jako kdokoli jiný. Ukazuje to například takzvaný Stroopův test: celkem nepříjemná věcička, lidé mají za úkol rychle pojmenovat barvy, kterými jsou napsána slova, jež ovšem vyjadřují druh jiné barvy. V tomto testu se výkony lenochů versus silně motivovaných jedinců moc neliší. Tak proč šprti nepodléhají lenosti jako ostatní?

pexels photo 313690

Učení vám nejde a vy závidíte těm, co mají vůli. Nemají, učení jim prostě jde samo

1.: Už delší dobu se ví, že klíčovým faktorem úspěchu je schopnost oddálit potěšení. Ta nepramení ani tak z překonávání lenosti jako z plánování. Lapidární příklad – brzké vstávání nejlépe pojistí budík umístěný daleko od postele. Ovšem ten tam musí někdo umístit předem, takže úspěch těžko pramení z přemáhání.

2.: Lidé regulující své chování mají osvojené lepší návyky. Meditovat a běhat se jim daří nikoli proto, že by disponovali větší vůlí, ale proto, že tak činí pravidelně každý den. Je to pro ně rutina. Strašlivou volbu mezi okamžitým potěšením a dvojnásobným potěšením v budoucnosti nemusí vůbec absolvovat.

Meditovat a běhat se lidem daří nikoli proto, že by disponovali větší vůlí, ale protože tak činí pravidelně každý den

3.: Nesplnitelná předsevzetí jsou pro naše včeličky hračkou, neboť si zdravou stravu, studium či cvičení ve skutečnosti užívají. Čas každého člověka se dá rozdělit do tří kategorií: a) něco nechci dělat, ale musím b) chci dělat a zároveň musím c) chci dělat, i když nemusím.

Tím prvním bývá zpravidla práce, posledním volný čas. Jenže pro šťastně motivované lidi se už práce nachází v kategorii chci a musím, pro ty nejšťastnější pak dokonce v kategorii chci a nemusím. Dosahovat cílů je potom hračka.

4.: Svědomití lidé zažívají v životě méně pokušení. Je to dané třeba výchovou, ale především genetickou výbavou. Někoho prostě televize, počítačové hry, nakupování nebo obžerství ani moc neláká. Raději spočine u dobré knihy, kterou navíc využije k práci. Proč? Prostě vyhrál v genetické loterii, když se rozdělovala svědomitost.

5.: Chudí lidé jsou predisponovaní k selhávání, což prozrazuje už Cukrovinkový experiment Waltera Mischela. Chudí mají horší schopnost oddalovat odměnu, neboť budoucnost je pro ně nejistá. Celkem logicky se rozhodnou shrábnout zisk raději hned, než aby čekali.

Tajemství dobrého života

Vědci, kteří se zabývají silou vůle, se dosud zaměřovali na tvorbu složitých dotazníků, které přesně cílenými otázkami odhalují, jak “dobrý život” dotazovaného čeká – jak mu to půjde ve škole, zda se dokáže vyhnout obezitě, alkoholismu, jestli mu vydrží vztahy. Jenže tohle dokáže odhalit každý zkušený pedagog už na střední škole. A mimochodem, každý divák britského seriálu Up Series, který sleduje osudy asi 15 postav od jejich 7 do 56 let.

Úspěch toho či neúspěch jiného protagonisty byl vlastně zcela zřejmý již v jeho sedmi letech. Spočíval totiž v návycích, jež mu předávali rodiče.

Až budete mít někdy týden volno a nic na práci, podívejte se na všech osm dílů. Na konci každý divák užasne, že úspěch toho či neúspěch jiného protagonisty byl vlastně zcela zřejmý již v jeho sedmi letech. Spočíval totiž v návycích, jež mu předávali rodiče. Kdo měl velkou volnost a celé dny se poflakoval venku, dopadl špatně. Ovšem jestli máte tolik času a nic moc co na práci, zřejmě vám takové odhalení k ničemu nebude.

foto: Shutterstock, zdroj: VOX.com

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...