fbpx

Podle průzkumů se člověk kvůli navigacím ve městech hůř orientuje. Nedokáže totiž vnímat, kudy chodí. Okolí se dá ale zažít i s navigací

Zveřejněno: 20. 1. 2019
Přečteno 1238x

Pohyb po neznámém městě, ve kterém potřebujeme najít určité místo, je s chytrým telefonem a příslušnou aplikací záležitostí naťukání adresy a občasného sledování pokynů a mapy. Víme ale potom, jak jsme se na místo vlastně dostali?

GPS aplikace nám zjednodušují život, ale pokud je používáme často, vlastně ani nevíme, kudy jsme jeli, a bez pomoci našeho chytrého zařízení bychom jen těžko našli cestu zpátky. Na místě je klíčová otázka: Činí nás samotné navigace horšími v hledání správné cesty? Výzkum ukázal, že tomu tak skutečně je. Krabička, která nás dovede, kam potřebujeme, je ale výborný pomocník. Jde o jakousi technologickou „protézu“, která některým z nás kompenzuje špatnou orientaci.

Výzkum prokázal, že mobilní navigační zařízení zhoršují naši schopnost najít cíl cesty.

Samotné hledání cesty z bodu A do bodu B je úkolem, jehož plněním se zabývají vědci z různých oborů dlouhodobě. Zajímá je, jak člověk pracuje se známými orientačními body v kontextu větších vzdáleností a jak si do toho kontextu vsazuje nové body. Například Eskymáci čelí zasněženým, topograficky jednotvárným krajinám, takže musejí dávat pozor na jemné podněty, jako je tvar sněhových závějí a směr větru. Až do příchodu zařízení GPS tyto kultury neměly představu o tom, co to znamená se ztratit.

Bez integrace s okolím

Výzkum prokázal, že mobilní navigační zařízení zhoršují naši schopnost najít cíl cesty. Mobilní rozhraní uživatelům umožňují lepší prostorovější orientaci než vlastní pohyb krajinou a papírové mapy. Navigační zařízení ale zároveň zhoršují prostorové vnímání, schopnosti najít cíl a snižují vlastní povědomí o okolním prostředí.

cestovatel 581200612

Co dřív? Foťák, nebo navigaci? Dá se to skloubit


Lidé si s nižší pravděpodobností zapamatují trasu, bez GPS zařízení cestují dále a v navigaci chybují. Zatímco cestování podle orientačních bodů a papírové mapy vyžadují sledování okolí, GPS navigace se bez toho vlastně obejde, stačí plnit pokyny a není třeba interagovat s okolím.

Nemusíme se soustředit na zapamatování si trasy nebo názvů míst, která míjíme. I s navigací můžeme vnímat okolí.

To vše neznamená, že navigace je špatná. Přirozená démonizace těchto zařízení může být formou takzvané „etnonostalgie“, která souvisí s odmítáním technologického pokroku. Mnoho našich zkušeností je zprostředkováno technologiemi. Řidiči používají auta, lovci zbraně a mnozí z nás jsou neustále přikováni ke smartphonům. Technologie se staly prostředím, ve kterém se odehrává podstatná část našeho každodenního života.

Související…

Kvůli technologiím klesá u lidí schopnost koncentrace. A snižuje se i IQ8 mobilních aplikací, díky kterým mohou snadno cestovat i lidé bez orientačního smyslu Sledujete své dítě na GPS lokátoru? Riskujete ztrátu jeho důvěry

Už v článku z roku 1997 geograf Robert Downs tvrdí, že nové prostorové technologie nemusí nahradit geografické myšlení, ale slouží spíš jako protéza doplňující naše vnímání prostoru. GPS nám může škodit v tom, jak ji používáme. Nové technologie nám umožňují rychle a snadno objevovat nové krajiny, a to i ve fyzickém slova smyslu. Nemusíme se tedy soustředit na zapamatování si trasy nebo názvů míst, která míjíme. I s navigací můžeme vnímat to, co je kolem nás. A GPS navíc může pomoci vnímat okolí i zrakově postiženým, kteří mají problém s prostorovou orientací.

foto: Shutterstock, zdroj: TheNextWeb

Jan Handl

Jan Handl

Má rád nové technologie a trendy, ale i historii a čtení. V množství informací se snaží odhalit ty nejzajímavější.

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.