Jak souvisí nízké sebevědomí s oblibou konspiračních teorií a fake news?

Někdo vás pochválí, ale vám to náladu nezvedne. Místo toho máte pocit, že má ten člověk jen nízké standardy, nebo to říká jen ze slušnosti. Pokud je tohle vaše běžná reakce, je docela dobře možné, že trpíte "imposter syndromem

Imposter syndrom? Někdy se zdá, že každý druhý psycholog touží vymyslet pro neurotického člověka moderní doby nějaký ten syndromek, aby si vysloužil 15 vteřin slávy na médiích typu Flowee. Za imposter syndromem se ovšem  skrývá docela zásadní problém, který mnoha lidem (hlavně ženám) otravuje život. Respektive si ho tito nešťastníci otravují sami sobě. 

Všichni mi lžou

Imposter syndrom totiž popisuje tendenci lidí vidět sám sebe jako neúspěšného a neužitečného, ačkoliv k tomu není žádný objektivní důvod. Tito lidé totiž mají pocit, že si vlastně nezaslouží to, co jim život dává. V práci ani v osobním životě. Když je pochválíte, nevěří vám. Do češtiny se imposter syndrom překládá jako "syndrom podvodníka", protože dotyčný se vlastně cítí jako podvodník. Tento sydrom může člověka přepadat obzvlášť silně některé dny, bez ohledu na to, zda právě udělal něco "špatného".

Lidé s chronicky nízkým sebevědomím obracejí své pocity nedůvěry dovnitř, kdežto konspirační teoretici obracejí své pochybnosti ven, vůči médiím a politice. Spojuje je zvýšená nedůvěra ve zdroje informací, které ostatní lidé považují za seriozní.

Stejně jako nevěří vašemu pozitivnímu hodnocení jejich osobnosti, tak lidé s imposter syndromem naopak přehnaně věří svému vlastnímu negativnímu sebehodnocení. Zajímavý postřeh v této souvislosti udělala profesorka filozofie z Univerzity v St. Andrews Katherine Hawley: podezíravost vůči sobě samému může mít spojitost s podezíravosti vůči světu kolem. Respektive se současnou oblibou konspiračních teorií.

Filosofka říká, že lidé s chronicky nízkým sebevědomím obracejí své pocity nedůvěry dovnitř, kdežto konspirační teoretici obracejí své pochybnosti ven, vůči médiím, politice atd. „Spojuje je zvýšený postoj nedůvěry ve standardní zdroje informací, které ostatní lidé považují za spolehlivé, spolu se silnou důvěrou ve vlastní schopnost posoudit, co se skutečně děje,“ vysvětluje profesorka. I tady můžeme hledat zdroj současné vlny fake news. 

Energie konspirátora

Konspirátoři to mají oproti chronicky nesebevědomým lidem lehčí v tom, že ze svého světonázoru zjevně neustále čerpají sílu a energii.  A to díky pocitu, že jen oni dokážou skutečně rozpoznat pravdu a nenaletí na údajné lži médiím a politikům.

Čtěte také:
Přestáváme stárnout. Vrásky nevrásky
Jan na digitální detox

Díky analogii mezi syndromem podvodníka a konspiračními teoriemi můžeme podle profesorky lépe pochopit, proč je chronicky nedůvěřivé lidi těžké nějak přesvědčit. „Víme, že mluvit s konspiračními teoretiky o jejich názorech je velmi obtížné. Když poukazujeme na standardní zdroje informací, argumentujeme právě tím, co oni zpochybňují,“ říká profesorka Hawleyová. „Stejně tak bychom byli velcí optimisté, kdybychom si mysleli, že lidé trpící syndromem podvodníka začnou brát naše komplimenty vážně.“ A tak, když se kamarádce se zoufale nízkým sebevědomím budete pokoušet naznačit, co se jí děje, buďte připraveni na ráznou odpověď: „Já nemám imposter syndrom. Já jsem opravdu loser!“

foto: Shutterstock

Kamila Steinbachová

Kamila Steinbachová

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.