fbpx

Ve Švédsku vyšla v roce 2018 kniha o pravidelném třídění věcí, aby pozůstalí po vás neměli tolik práce

Zveřejněno: 21. 8. 2019

Možná vás baví procházet se po vetešnictvích a leckterý poklad vám skončil v náručí. Každý měl asi své období, kdy ze starožitnictví nebyl schopen odejít bez starého hrnku, nebo z IKEA bez svícnu a hromady svíček. Komu se z cest doma nehromadí africké a mexické masky, budhové, přehozy, kelimy… Ubrusy, servisy a tuny fotografií neznámých lidí po babičce, protože se „to přece nevyhodí“.

Citová vazba k věcem je past. Součástí jarního detoxu, kterým si čistíme tělo i duši, je rovněž detox materiální. Anglický termín „decluttering“ je buzzword minulého roku. Sociálními sítěmi probíhají návody, jak se zbavit nánosů jen zpola užitečných věcí ve svém bytě, nejznámější propagátorkou v minulých letech byla Japonka Marie Kondo.

Pokaždé, když si uděláte hezkou chvilku  a vytřídíte k vyhození tašku věcí, dejte si na svou počest  drink, nebo jděte do kina.

Ve Švédsku k tomuto tématu přistoupila Margareta Magnussonová, a to obzvlášť zodpovědně. Jde o průběžné celoživotní vědomé zbavování se věcí, a protože jsme ve Skandinávii, kniha „Vybrané umění švédského úklidu před smrtí: Jak osvobodit sebe a svou rodinu od celoživotního harampádí“ se – jak už čteme v názvu – vztahuje k promyšlenému přístupu ke smrti. Vlastní, přirozeně.

V padesáti začít

Ve švédštině existuje slovo döstadning a skutečně znamená postupné uklízení a odklízení během života ve prospěch svých pozůstalých. Podle Margarety Magnussonové, autorky bestselleru, je dobré s tříděním věcí začít v padesáti letech. „Hlavním motivem je minimalizovat množství věcí, především nevýznamného harampádí, které po sobě zanecháte ostatním.“ Autorka sama se podle svých slov stěhovala zhruba sedmnáctkrát, takže ví, o čem mluví, když přijde na rozhodování, co si ponechat a co vyhodit. Proto sepsala užitečné rady.

magnusson

Spisovatelka Margareta Magnussonová


Především je dobré o döstädning, „předsmrtném úklidu“, mluvit nahlas. Nejdřív to může rodinu děsit, ale po pár letech si zvyknou a pochopí. Zásadní je, neučinit ze smrti jediný, ústřední motiv. Lepší je soustředit se na dobré vzpomínky. Cokoliv, k čemu se neváže právě ta dobrá, by mělo mířit do kontejneru nebo na dobročinnou tombolu.

Je také užitečné se za snahu odměnit. Pokaždé, když si uděláte hezkou chvilku a vytřídíte k vyhození tašku věcí, dejte si na svou počest drink, nebo jděte do kina. Hlavně se nepouštějte do dalšího nakupování. A v oné hromadě se už nepřehrabujte.

Co vyhodit

O soustředěném pravidelném úklidu věcí informovala svět před třemi lety Marie Kondo, autorka knihy The Life-changing magic of Tidying up, která v češtině vyšla pod názvem Zázračný úklid – Pořádek jednou provždy. Dnes slavná úklidová konzultantka s patentem na koncept ultimátního úklidu KonMari a spoustou návodných videí obchází domácnosti a radí, jak si definitivně uklidit. Návod sestává z poměrně extrémního přístupu k věcem, obaleného ezoterikou. Kondo učí ptát se věcí: Můžeš mi ještě posloužit? Děláš mi ještě radost? Když ne, pak se upřímně a dojemně s věcí rozloučí, poděkuje jí za službu a pryč s ní. Její zapálení pro úklid a vlastnění minima věcí je v Japonsku pochopitelné, většina tamních městských obydlí je miniaturních, rodiny běžně bydlí v dvoupokojových bytech.

Na rozdíl od Marie Kondo Magnussonová neuklízí stylem „vyhoď v podstatě všechno“. Třídí s větší tolerancí a schovává si sentimentální suvenýry, staré dopisy a fotografie. Uklízení nemá stresovat a bolet. Na jedné krabici má napsáno OSOBNÍ a v knize ji označuje jako krabici NA VYHOZENÍ, kterou děti mohou po její smrti rovnou vzít a vyhodit, aniž by ji vůbec otevřely.

Kniha se stala bestsellerem v domácím Švédsku minulý podzim, od ledna její překlad leží i na amerických pultech a nedávno vyšla díky nakladatelství Alferia i u nás. Kniha navazuje na trend prvního světa hledání štěstí v minimalismu a důrazu na zážitky. Před smrtí.

Související…

Úklid podle Marie Kondo: Kdo učí americké domácnosti střídmosti
Kristina Lamperová

foto: Pexels, zdroj: Real Homes

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...