fbpx

Zveřejněno: 18. 7. 2017

Zuzana Samara je fotografkou a zakladatelkou Nadačního fondu Bez-Domova. Podle svých slov se ale dnes nejlépe cítí v roli matky. Kde se v ní vzala touha pomáhat, jak hledá cestu k vnitřnímu klidu a kde nachází štěstí, prozradila naší redaktorce Janě Hemelíkové. 

Měla v sobě od malička zakořeněnou potřebu pomáhat zvířatům i lidem. Chtěla vždy podporovat děti, ale osud měl jiné plány. Myšlenka na to založit Nadační fond Bez-Domova se zrodila v okamžiku, kdy fotila bezdomovce a vyzkoušela si jejich život. Tam jí přirostli k srdci. "Vůbec jsem se nebála. Sice jsem nevěděla, do čeho jdu, ale těšila jsem se na to. Dokonce jsem si to i užila. Můj manžel o mě měl obavy, ale já mohu říci, že co jsem se s těmi lidmi potkala, tak nemám žádný negativná zážitek," vypráví Zuzana Samara, "spíš jsem z nich tušila, že jsou bezbranní a zranění, ale necítila jsem se ohrožená." 

zuzana samara

Zuzana Samara

Zuzana rozdává štěstí těm, na které se často neusměje, ale co dělá štastnou ji? V tomto směru si opravdu cení rodiny. Pokud jsou její blízcí spokojení, je i ona. Rodina, a že má docela početnou, je pro ni tím nejdůležitějším. "Nemohu mluvit za ostatní, ale pro mě to je nejvíc, co mě v životě mohlo potkat. Jako maminka mám pohár naplněný tak, až mi přetéká. A v této roli se cítím nejlíp."

Štěstí ale hledá i v klidu a psychické pohodě. Vyzkoušela už mnoho technik, ale musela najít ty správné, které na ni platí. Těmi jsou nakonec meditace a práce s dechem. Jen tak podle ní dokáže člověk "zklidnit ego, protože ego může za všechno. Ego nám v podstatě ničí životy. Neříkám, že bez něho můžeme existovat, to určitě ne, ale když nás ovládá, tak to není dobré." Když je vyčerpaná a unavená, tak je pro ni nejsladší cestou k "nirváně" spánek. 

 

foto: archiv

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...