Kdo jsou duchové? Vědci díky slinám objevili tajemný lidský druh

Bílkovina, která přispívá ke slizkosti lidských slin, prý ukázala, že se předkové moderních lidí křížili s vymřelou lidskou linií, která nám byla ještě vzdálenějším příbuzným než neandrtálci. Píše o tom článek na Livescience.

Předkové moderních lidí kdysi sdíleli svět s dávnými lidskými liniemi, jako jsou neandertálci, nejbližší vymřelí příbuzní moderních lidí, a také s denisovany, kteří se kdysi pravděpodobně pohybovali v rozsáhlém areálu, sahajícím od Sibiře až po jihovýchodní Asii. Předchozí výzkumy DNA získané ze zkamenělých kostí a zubů neandertálců a denisovanů odhalily, že předkové moderních lidí se křížili s oběma těmito skupinami.

Vědci nyní naznačují, že k naší DNA mohla přispět i linie takzvaných „duchů“. Přišli na to díky proteinu nazvanému mucin-7, který se nachází ve slinách moderních lidí, žijících dnes v subsaharské Africe.

„Asi 5 až 7 procent každé populace v subsaharské Africe má tento divergentní protein,“ uvedl pro Livescience Omer Gokcumen, evoluční genomik z University Buffalo v New Yorku.

Na rozdíl od neandrtálců nemají vědci o populaci "duchů" žádné důkazy v podobě kosterních ostatků. Zdroj foto: Shutterstock

Záhadný lidský druh

Vědci zkoumali mucin-7, aby se dozvěděli více o jeho roli v lidském zdraví. Tato molekula dodává slinám slizkou konzistenci a váže se na mikroby, čímž potenciálně pomáhá zbavit tělo nebezpečných zárodků.

Vědci zkoumali kopie genu pro mucin-7(neboli MUC7) ve více než 2 500 genomech moderních lidí. Zjistili, že řada genomů ze subsaharské Afriky má verzi genu MUC7, která se výrazně liší od verzí nalezených u ostatních moderních lidí. Ve skutečnosti se neandertálské a denisovanské verze tohoto genu více podobaly verzím ostatních moderních lidí než tento odlehlý gen.

Vědci se domnívají, že nejpravděpodobnějším vysvětlením této záhadné verze genu MUC7 je, že pochází z takzvané linie „duchů“ – tedy takové, jejíž fosilie vědci dosud nenašli. „Tento objev jsme nehledali – v podstatě jsme na něj narazili,“ řekl Gokcumen pro Live Science.

To, že je tato varianta tak rozšířená po celé Africe, naznačuje, že se mohla dostat do genofondu moderního člověka ještě předtím, než se předkové moderních lidí rozdělili do různých oblastí na tomto kontinentu, řekl Gokcumen. Vzhledem k obvyklé rychlosti, jakou geny v průběhu času mutují, vědci odhadli, že ke křížení s touto záhadnou linií „mohlo dojít asi před 200 000 lety, ale tato linie se od předků moderních lidí oddělila možná před 500 000 lety nebo před 1 milionem let,“ vysvětlil Gokcumen. Budoucí výzkum může prozkoumat, kdy a kde k tomuto křížení došlo „a zda se tak stalo jen jednou nebo vícekrát,“ dodal.