fbpx

Se zvyšující se globální teplotou se budou podle amerických vědců zvyšovat i počty klíšťových onemocnění u lidí. Je potřeba se na to připravit

Zveřejněno: 2. 1. 2021

Co se stane, pokud vložíte do jedné krabice mladého přírodovědce, do druhé psa a vysvětlíte cestu k nim krvežíznivým klíšťatům? Do koho se zakousnou? Nový americký výzkum ukazuje, že klíšťata preferují lidi před psy. A to kvůli globálnímu zvyšování teploty.

I když to tak venku aktuálně nevypadá, průměrná roční teplota se na celém světě a konkrétně i u nás neustále zvyšuje. Klíšťata se proto začínají celkem bez problémů stěhovat i do vyšších nadmořských pásem a jejich populace se i díky tomu může rozšiřovat.

Do koho se zakousnout

Situace je stejná v celé Evropě, ale podobná je i v USA. Klíšťata se totiž teplotou řídí. Pokud je teplota 4 °C nebo vyšší, začínají být aktivní. S nástupem teplejšího počasí klíště vyleze na stéblo trávy a čeká na hostitele. Hostitelé klíšťat jsou ve velkém měřítku zvířata, ale čím dál častěji také lidé. A globální oteplování ovlivňuje i to, do jakého hostitele se klíště zakousne.

Když však teplota vyšplhala k 37,8 °C, klíště změnilo svoji preferenci a nakonec zvolilo přibližně 2,5krát častěji člověka nad psem.

Klíšťata jsou nebezpečná především kvůli tomu, že přenášejí nemoci. V USA patří mezi nejzákeřnější klíšťové nemoci přenos horečky Skalistých hor. Při jejím lehčím průběhu máte jen horečku, bolesti hlavy a svalů a tmavě červenou vyrážku. Těžší průběh znamená zápal mozkových blan a odumření tkáně na končetinách. Nemocní mohou zemřít na srdeční selhání. Naštěstí je toto onemocnění velmi dobře léčitelné antibiotiky, pokud je rozpoznáno v prvním týdnu infekce.

Pokud není léčeno, úmrtnost může překročit 20 procent případů. Počet případů horečky Skalistých hor, ale i dalších nemocí způsobených bakteriemi rodu rickettsia, které klíšťata i další paraziti přenášejí, v USA za poslední dvě desetiletí dramaticky vzrostl.

Psí klíště na člověka nejde?

Studie Americké společnosti pro tropickou medicínu a hygienu ukázala, jak si klíšťata mohou vybrat mezi dvěma cestami, z nichž jedna vede k člověku a druhá k psovi. A také to, jak se v tomto případě rozhodnou, pokud se zvýší teplota. Pro zmíněný pokus byly použity druhy klíštěte pijáka hnědého, který se v USA živí parazitováním na celé škále savců, ale jeho nejčastějšími hostiteli jsou psi. Tento druh se vyskytuje i u nás, většinou v teplých a suchých oblastech.

Pokud zvýšíme pokojovou teplotu na 37,8 °C, psí klíšťata, která se řídí povětšinou čichem, preferují lidský odér a zakousnou se do člověka.

Pokud byla teplota v laboratoři 23,3 °C, „psí klíště“ upřednostnilo raději zakousnutí do psa. Když však teplota vyšplhala k 37,8 °C, klíště změnilo svoji preferenci a nakonec zvolilo přibližně 2,5krát častěji člověka než psa. „Naše práce ukázala, že pokud je počasí opravdu teplé, měli bychom se obávat nárůstu horečky Skalistých hor,“ říká Laura Backusová, bioložka, která vedla studii na kalifornské univerzitě. „Zjistili jsme, že pokud zvýšíme pokojovou teplotu na 37,8 °C, psí klíšťata, která se řídí povětšinou čichem, preferují lidský odér a zakousnou se do člověka.“

Musíme se připravit

Tropická linie psích klíšťat se nyní vyskytuje v Arizoně, Floridě a jižní Kalifornii. Ovšem díky globálnímu oteplování se předpokládá, že oblast jejich výskytu se posune dál na sever. „Věříme, že pokud budou při vyšších teplotách psí klíšťata napadat raději lidi než psy, zvýší se také počet lidí s horečkou Skalistých hor. A to jak v oblastech, kde jsou klíšťata běžná, tak i v těch, kde se nově zabydlí,“ říká Backusová.

Motivací pro studii byla globální změna klimatu, kterým se vědkyně zabývá. „Změna klimatu je poměrně rychlá a je zásadní, abychom s těmito změnami udrželi krok. Je potřeba počítat s tím, že se objeví nebo zvýší výskyt některých infekčních klíšťových nemocí. Můžeme se na to lépe připravit tím, že zlepšíme jejich diagnostiku, léčbu a prevenci,“ podotýká k výzkumu prezident Americké společnosti pro tropickou medicínu a hygienu Joel Breman.

Související…

Proč do Čech migrují klíšťata z Moravy? Souvisí to i s klimatem, říká Libor GrubhofferKlíšťová encefalitida: známe riziko, ale přesto se nechráníme Klíšťata jsou přemnožená, protože se člověk neumí postarat o půdu

foto: Shutterstock, zdroj: SciTechDaily

Tipy redakce

V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i 2 000, říká bývalý bezdomovec

V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i 2 000, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami, říká profesor Jan Rak

Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami, říká profesor Jan Rak

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...