fbpx

Jak dál? V červnu by měl mít českou premiéru dokument Příběh plastů. O nebezpečí, které jejich výroba a spotřeba pro lidstvo představuje, ve filmu mluví i evropská koordinátorka hnutí Break Free From Plastic

Zveřejněno: 29. 5. 2020

Nový dokumentární film Příběh plastů (The Story of Plastic) z produkce Discovery Channel, který se dočká české premiéry pravděpodobně v červnu letošního roku, nabízí pohled na znečištění planety plasty. V tomhle případě se nelze přít o to, že "plastovou krizi" způsobil člověk. Stejně jako její celosvětový dopad na zdraví naší planety a lidí, kteří ji obývají.

Film na příkladu tří kontinentů názorně ukazuje nekončící katastrofu: pole plná odpadků, skutečné hory smetí, moře zanesená odpadem a nebe zadušené jedovatými emisemi z výroby a zpracování plastů. V dokumentu zazní i odborný hlas Delphine Alvarès, evropské koordinátorky hnutí Break Free From Plastic. Právě Delphine a její organizace zastává klíčovou roli při jednáních o právních předpisech, které se týkají používání jednorázových plastů v rámci Evropské unie.

Filmů na podobné téma je celá řada. Co mohou diváci očekávat právě od Příběhu plastů?

Je to film, který se zaměřuje na sociální nespravedlnost a na to, jak jsou plasty pro lidské zdraví nebezpečné, a to už od těžby surovin až do konce jejich životnosti. Myslím si, že se diváci dozvědí, jak plasty ve skutečnosti negativně ovlivňují zdraví všech společenství v daleko globálnějším měřítku, než si vůbec dokážeme představit. Ale zároveň uvidí odvahu a kreativitu aktivistů v první linii.

Kolik plastového odpadu například vy osobně za týden ve své domácnosti vyprodukujete?

Já jsem zároveň součástí týmu Zero Waste Europe. V hnutí ale spíš říkáme, že jde o cestu než o cíl. A já jsem skutečně na cestě k nulovému odpadu. Používám velmi málo obalů, začínám si třeba sama dělat ovesnou mouku a podobné základní věci. Na té cestě mi osobně velmi pomáhá, že žiju ve městě, které nabízí dostatek možností, jak si koupit potraviny nebo kosmetické a čisticí prostředky bez obalu.

Není čas na to, abychom si řekli, že se teď vracíme k plastům na jedno použití.

A to je myslím klíčové. Lidé si mohou vybrat, že chtějí žít bez odpadu, ale když kolem sebe nemáte nabídku a infrastrukturu nebo nejsou cenově dostupné, není to proveditelné. Obecně je to systémová otázka. Jde o to, jak skutečně nabídku pro lidi přetvořit tak, aby mohli žít bezodpadově.

Plastové zboží se vyrábí po celém světě. Jaké průmyslové odvětví bylo podle vás největším producentem odpadu v roce 2019?

Pokud si to dobře pamatuji, tak v roce 2019 se vyrobilo přibližně 480 milionů tun plastů a téměř třetina z toho byla použita v obalovém průmyslu. Takže to máme více než bilion obalů. A když se například podíváte na odpad z plastových lahví od Coca-Coly v roce 2019, vyrobili a vyhodili 88 miliard lahví. Jen pro představu, kdyby se položily za sebou, jednatřicetkrát by dosáhly na Měsíc a zpátky. A to je jen jedna společnost. Takže obalový průmysl, a zejména sektor obalů na jedno použití, je největším spotřebitelem plastů a největším producentem plastového odpadu.

Proč přibývá plastového odpadu v oceánech, ale třeba taky na horách? Lidi, kteří jdou do hor, by přece měli už o nebezpečí plastových odpadů něco vědět...

Nevím, jaký plastový odpad máte na mysli, protože na plastový odpad a znečištění existují různé pohledy. V horách je odpad, který tam nechali turisté, ale také mikroplasty, které se tam dostaly s dešťovou vodou. Takže to chce například infrastrukturu pro třídění, ale také to vyžaduje obecné snížení mikroplastů. Pokud se podíváte na oceán, většina znečištění v oceánu pochází ze zdrojů na souši. Máte plastový odpad, který se do oceánu dostává z lodní dopravy a rybářské činnosti nebo z výletních lodí.

Výletní lodě jsou pohroma, protože mnoho výletních lodí prostě hází odpadky přes palubu. Většinou ale i ty plasty v moři pochází z pevninských zdrojů, ze špatného nakládání s odpady tam, kde není dostatečná infrastruktura pro sběr odpadu, nebo i když ho sbíráte, neuděláte to pořádně a vítr ho odfoukne. Také jsou zde plastové pelety, které se používají pro výrobu plastů a které masivně unikají z továren během přepravy na místa, kde se z pelet vyrábí zboží.

Jste evropskou koordinátorkou hnutí Break Free Form Plastic. Jak ten projekt funguje a jak se jedná s Evropskou unií?

Mým posláním je vytvořit a koordinovat silné hnutí nestátních neziskových organizací v celé Evropě, které je zároveň opravdu dobře propojené s nestátními neziskovými organizacemi mimo Evropu, abychom spolupracovali na dosažení stejných cílů a využívali všech nástrojů, které máme.

Obecně si myslím, že Evropská unie není jen jeden jednoduchý organismus. Například pokud mluvíte s Evropskou komisí, mnoho lidí zde opravdu myslí dopředu a jsou ve svém způsobu myšlení a v cílech, které chtějí propagovat, ambiciózní. Ale když se pak sejdou v rámci Rady EU na úrovni členských států, tak některé země stále prosazují velmi nerelevantní průmyslové zájmy, protože by musely transformovat svůj průmysl, nebo například podléhají silné lobby spaloven a začnou prosazovat přetváření plastů na pohonné hmoty. Není to tedy jeden jednoduchý celek. Teď třeba vidíme mnoho chybných argumentů a studií financovaných průmyslem, které se snaží odložit zákazy určitých plastových položek, a tak dále a tak dále.

Myslím si tedy, že Evropská unie je skvělý subjekt, který může tyto otázky posunout kupředu. Už se ukázalo, že to dokáže, v minulých letech jsme zaznamenali určité úspěchy. Myslím si, že teď jde o to, začít napříč Evropou lobbovat v průmyslu, který nás chce všechny udržet v minulosti.

Pokud se tedy podíváme na úroveň jednotlivých členských států, které z nich jsou podle vás v tomto úsilí nejdál? Je nějaká země, která by mohla sloužit jako příklad nebo inspirace pro další, pokud jde o nulový odpad?

Není to úplně tak, že by jedna země byla oproti ostatním ve všem napřed. Spíš jsou různé země v určitých věcech velmi dobré a ne tak dobré ve věcech jiných. Vezměte si například země jako Slovinsko, tam mají pro nulový odpad mnoho úžasných strategií. Mají bezodpadové hotely a restaurace. A Vídeň je první bezodpadové město, tedy první hlavní město.

V Německu produkují nejvíc odpadu na obyvatele za rok. Ale zároveň mají plán, který je určen pro opakovaně použitelné obaly. Takže mají i to dobré i to špatné. Francie je jednou z prvních zemí, která zakázala plastové výrobky na jedno použití. Sice tak trochu zaostává v prosazování těch opatření, ale politická vůle tam je. Takže když se podíváte na celou Evropu, ve většině zemí existují velmi dobré věci, ale v těch samých zemích i ty méně dobré...

Když budeme mluvit o probíhající pandemii, tak je hodně lidí, kteří teď používají více jednorázových materiálů. Myslíte si, že je to problém?

I my vidíme, že využívání plastů na jedno použití v určitých sektorech opět ožívá. A průmysl pandemii znovu využívá k tomu, že lidi straší a nutí je používat jednorázové plasty. Přitom skutečně máme studie, které ukazují, že plast je jeden z materiálů, kde virus zůstává aktivní nejdéle. Používat jednorázové plastové výrobky nebo plasty obecně není bezpečnější, bezpečnější je používat jiný materiál. Používání plastů by mohlo být ve skutečnosti škodlivější. A pak je tu otázka zdravotnictví, tady je ale řeč o něčem úplně jiném.

Delphine Alvarès

Evropská koordinátorka hnutí Break Free From Plastic. Byla už u založení organizace v roce 2016. Nyní hnutí sdružuje více než 80 evropských ekologických neziskových organizací. Od roku 2017 je Deplhine také koordinátorkou alliance RethinkPlastic se sídlem v Bruselu. Tato politická koalice se zabývá otázkami znečišťování plasty v celé Evropské unii a hraje klíčovou roli při jednání o právních předpisech týkajících se používání jednorázových plastů v rámci Evropské unie. Delphine jako advokátka také přednášela na univerzitě v Marne-la-Vallée a v roce 2014 se stala spoluautorkou knihy TheZeroWasteScenario.

Ve zdravotnictví se teď využívá mnohem více plastů na jedno použití. I v tomto sektoru však existují řešení pro omezení jednorázových produktů. Ale v tuto chvíli je třeba chránit zaměstnance, je třeba chránit lidi. V každodenním životě každopádně vidíme, že lidé používají více znovupoužitelných prostředků. Například mnoho lidí přešlo od jednorázových plenek na ty, co jsou opakovaně použitelné, protože pak se nemusí bát, že bude například plenek nedostatek, protože všechno, co potřebujete, máte doma.

Takže se přechází i k opakovaně použitelným produktům. A přechází se na potraviny vypěstované blíž, které si koupíte bez obalu. Mnohem více lidí vaří, protože mají víc času, zatímco dřív prostě šli a koupili si nějaký zabalený polotovar. Takže tu máme obojí. V tuto chvíli nikdo neanalyzuje údaje, protože datoví analytici mají hodně práce s důležitějšími věcmi, a my to chápeme. Myslím si ale, že nastává čas, aby nás vlády a obchodní giganti chránili a dál prosazovali legislativu pro zelenější budoucnost. Není čas na to, abychom si řekli, že se teď vracíme k plastům na jedno použití. Jsme v nějakém přechodném období, ale musíme se dívat dopředu a stavět svět zítřka.

Nevyužijí vlády ale pandemii k tomu, aby mohly otázku ochrany životního prostředí odsunout? 

Myslím si, že lidé nejsou od životního prostředí oddělení. Na současné pandemii vidíme, že jsme složitě propojeni mezi sebou i s životním prostředím. Takže ochrana zdraví je také ochranou životního prostředí a naopak. Vlády se v této chvíli zaměřují na řešení krátkodobých problémů, to je logické. Ale myslím si, že také jako lidstvo chápeme, že musíme odvrátit dlouhodobé katastrofy.

A když se třeba podíváte, jak se zlepšila kvalita vzduchu v mnoha městech, a zároveň vidíte, že místa, kde je znečištění vzduchu opravdu špatné, vykazují ty nejhorší symptomy... Opravdu je teď zřejmé, jak je to všechno propojené. Já si vlastně přeju, aby vlády přijaly stejná opatření na ochranu našeho životního prostření, tedy i na ochranu našeho zdraví, jaká přijímají teď krátkodobě pro záchranu životů.

Související…

Richard Brabec: Příroda nám chce důrazně říct, že už nás má plné zubyJaké obaly znečišťují planetu nejvíc? Ty od Coca-Coly, Pepsi a NestléČeši jsou v EU čtvrtí nejlepší v recyklaci plastů, firmy hledají zelenější varianty

foto: Discovery Channel, zdroj: The Story of Plastic

Tipy redakce

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Zvítězí teorie spiknutí? Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Zvítězí teorie spiknutí? Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.