fbpx

Zatím to vypadá, že hlavním tématem po pandemii koronaviru bude zase sucho. A ani krátkodobé deště to nezmění. Přesto, že je prý situace "stabilní", tak se s ní ještě něco dělat dá. Vlastně může každý z nás

Zveřejněno: 29. 6. 2020

V nedávném rozhovoru s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem jsme mluvili o tom, že po vlně koronaviru přijde opět na přetřes téma sucha. A přišlo vlastně už dřív. Podle Českého hydrometeorologického ústavu byly v polovině dubna průtoky řek nejčastěji mezi 15 až 50 procenty měsíčních průměrů. Také meteorologové předpovídají suché a horké léto, přičemž to loňské bylo alespoň podle BBC, co se týče teplot, rekordní. Ministerstvo zemědělství ale ve své poslední zprávě uklidňuje, že "hydrologická situace je stabilní". Jak to tedy je?

Zpráva resortu zemědělství byla zveřejněna 1. dubna po pravidelném jednání s generálními řediteli státních podniků Povodí. O apríl ale zřejmě nešlo. Sám ministr zemědělství Miroslav Toman ve zprávě uvádí, že na stavu podzemních vod se podepsalo dlouhodobé sucho, které trvá posledních pět let. Podle něj ale onu "stabilní situaci" zajistí přehrady. Ovšem jak kde.

Příliš velká pole zatápějí

Sucho v Česku má mnoho příčin. Za některé nemůžeme, pokud tedy nechceme vinit praotce Čecha, že se ukvartýroval právě na Řípu. O další jsme se ale postarali sami.

Rektor České zemědělské univerzity a expert Centra pro vodu, půdu a krajinu přirovnává množství takto ztracené vody k obsahu sedmi lipenských přehrad.

Naší zemi se říká střecha Evropy. Právem, prakticky žádná voda sem nepřitéká, a tak máme jen tu, která sem naprší, popřípadě nasněží. S tou však jaksi stále moc hospodařit neumíme. Může za to především hospodaření s půdou i nedomyšlená výstavba. Obrovská výměra polí, s klidem i stohektarová a větší, či více menších polí vedle sebe, neoddělených remízky nebo nějakou jinou zelení, se v letním slunci promění v jakési radiátory či tepelné ostrovy, které ještě více zvyšují lokální teplotu a tím i zvýšené vypařování zbylé vláhy.

Ano, větší výměra znamená efektivnější využití mechanizace, úsporu pohonných hmot i času, ovšem za jakou cenu? Ne všude navíc dodržují pravidlo orby po vrstevnici a ne po spádnici, která vede k tomu, že při dešti voda rychle stéká a navíc s sebou bere zeminu...

Kde voda jen tak mizí

I na té zemině totiž záleží. Kvalitní černozem dokáže absorbovat i tři sta milimetrů vody ročně. Půda a její stav je další z rozhodujících činitelů. V době, kdy se používají téměř výhradně umělá hnojiva, jí chybí organická hmota, což zcela mění její strukturu, je tedy méně propustná a má nejméně o třetinu menší absorpční schopnost.

Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity a expert Centra pro vodu, půdu a krajinu, přirovnává množství takto ztracené vody k obsahu sedmi lipenských přehrad. O tom, jak bez užitku mizí dešťová voda z asfaltových a betonových ploch měst, která své okolí rovněž slušně zahřívají, i o obrovských plochách, které zabírají logistická centra a průmyslová centra, snad ani nemusíme mluvit.

Hydrologické sucho je horší

Dobrá, v posledních dubnových dnech začalo trochu pršet a naštěstí nejde o přívalové deště, které přinášejí víc škody než užitku. Krátkodobé deště však nepomohou. Sami se můžeme přesvědčit o tom, jak málo vody je v řekách a potocích. Co ale vidět nemůžeme, je stav podzemních vod, který je prakticky na celém našem území hluboko pod normálem. Vědí o tom své ti, kteří se rozhodli v posledních letech vybudovat vlastní zdroj vody.

Stromy prostě usychají, a to včetně borovic, o nichž víme, že mají hodně hluboké kořeny a dokážou se uchytit třeba i na skále.

Tam, kde desetimetrová studna patřila k těm hlubším, musejí nyní vodu hledat ve třiceti metrech a ještě hlouběji, třeba i do sedmdesáti metrů. To ještě ale neznamená, že voda z takové hloubky bude automaticky pitná. Často je nutné ještě připojit zdroj na úpravnu vody. Nedostatek podzemní vody se také podepisuje na stavu našich lesů. Stromy prostě usychají, a to včetně borovic, o nichž víme, že mají hodně hluboké kořeny a dokážou se uchytit třeba i na skále. Dneska se ke stále klesající hladině podzemních vod prostě už nedostanou.

Disciplinovaní (a šetrní) Češi

V době koronavirové krize přijali Češi různá omezení poměrně disciplinovaně i s jistým pochopením. Dá se to předpokládat i v případě vodní krize? Zřejmě ano. Dokazuje to mimo jiné i snížení denní spotřeby pitné vody jednotlivcem. V roce 2018 každý Čech podle Českého statistického úřadu průměrně spotřeboval 89 litrů vody za den, a máme tak jednu z nejnižších spotřeb v EU. Od roku 1989 jsme tak ušetřili přibližně polovinu spotřeby na hlavu, i když v posledních letech zase mírně stoupá. Z množství spotřebované vody na den připadá 40 procent na osobní hygienu, 25 procent na splachování, 16 procent na úklid, 10 procent na mytí nádobí a jen pět procent na konzumaci, tedy na vaření či na pití.

I když připustíme, že velkou roli v dlouhodobém snížení spotřeby hraje i enormní zvýšení ceny vody, nemůžeme opomenout ani změnu některých návyků. Podle častých doporučení se téměř polovina z nás raději pravidelně sprchuje a vodu navíc vypíná při mydlení nebo použití šamponu. To samé platí pro čistění zubů. Myčka nádobí i úsporná pračka jsou už běžnou výbavou; kontrola kapajících kohoutků či protékajícího záchodu je už také samozřejmostí. Dalším krokem by měl být systém využití málo znečištěné vody z umyvadel, sprch a bílé techniky (takzvané šedé vody) například ke splachování. To však zatím naráží na nedokonalou legislativu.

Co můžeme zvládnout na zahradě

Mimo města přibývá často další problém: Jak se s nedostatkem vody vypořádat, staráme-li se o zahradu. Tady se už osvědčil dotační program Dešťovka. Dotace směřuje v podstatě na velkou plastovou podzemní nádrž, která jímá dešťovou vodu. Ta potom slouží k zalévání či ke splachování. Program má ovšem háček – musí pršet. V každém případě existují postupy a návody, jak s minimem vody udržet na zahradě při růstu alespoň něco.

Jak efektivně zalévat

Zalévat bychom měli brzo ráno či pozdě večer, aby se i to málo vody hned neodpařilo a stačilo se vsáknout

Ideální je takzvaná závlaha kapková, kdy ke kořenům keřů, stromů a další zeleně dopravuje vodu jemně perforovaná trubka

Vodu lépe přijímá zkypřená zemina a jejímu odparu můžeme naopak zabránit mulčováním. Je třeba také zalévat bodově, tedy přímo k jednotlivým rostlinám

 

Chceme-li si i přes nepřízeň počasí vypěstovat nějakou zeleninu, měli bychom vyloučit takovou s velkými listy (a tedy s velkým odparem), jako je například okurka, a zaměřit se na takovou, která má hlubší kořeny, například rajčata. Mimochodem, i v době největšího sucha bychom neměli zapomínat doplnit vodu do pítek pro ptáky i hmyz. Vyplatí se to, ptactvo se naučí létat k vám na zahradu a například vosy nebudou kvůli žízni nakusovat ovoce.

Trestuhodný stav vodovodního řadu

Další rezervy (teď nemyslíme vody, ale v důsledku vlastně i vody...) bychom mohli najít ve fungování a pravomocích vodoprávních úřadů. Ty vydávají povolení k odběru vody především pro různé firmy, které k žádosti přiloží nějaký hydrogeologický posudek, ovšem nyní bude nutné posoudit celkový stav vodních zásob v oblasti. A také je nutné prověřit stav vodovodního řadu ve městech.

Mimochodem, jen v listopadu loňského roku postihly Prahu hned tři velké havárie, z toho dvě v Břevnově. Naštěstí byla zima na vodohospodáře mimořádně vlídná a země nepromrzla. Ti by se ale měli snažit, aby v rozvodech vody, jak tvrdí zpráva ČSÚ, nenávratně nemizela až čtvrtina veškeré pitné vody, která míří ke spotřebiteli z vodáren. Mimochodem, vyspělé země, které si vody váží, drží tyto ztráty pod pěti procenty. Nechtěli bychom uzavírat tento text s tím, že hydrologická situace je u nás spíš než stabilní, tak stabilně špatná. Ale bohužel nás nic k optimističtějšímu pohledu nevede.

Související…

V USA vymysleli manuál, jak na alternativní zdroje vody. Praha spoléhá na dešťovkuTéma týdne: Hladiny podzemních vod klesají všude. A kvůli tomu žízní i řekyNedostatkem vody trpí čtvrtina světa. Nejhůř je na tom 17 zemí

foto: Shutterstock, zdroj: Ministerstvo zemědělství

Tipy redakce

Pohyb severního magnetického pólu se zrychluje. To ohrožuje Zemi

Pohyb severního magnetického pólu se zrychluje. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....