fbpx

Mořské řasy se dají pěstovat mnohem efektivněji než stromy. Farmy by mohli obsluhovat roboti a z chaluh se dá udělat i biopalivo

Zveřejněno: 9. 3. 2020

Vysaď strom, zachráníš planetu před klimatickými změnami. Tak tohle heslo si zaslouží poněkud poopravit. Ne že bychom měli na stromy zanevřít, ale jsou tu jiné a efektivnější metody, jak zbavit ovzduší planety tolik proklínaného oxidu uhličitého. Vědci nabízejí třeba obyčejné mořské chaluhy.

Přestože se stále více soustředíme na obnovitelné zdroje energie, poptávka po fosilních palivech je stále vysoká. Tím také rostou emise oxidu uhličitého. Ten má pochopitelně v ovzduší svou nezaměnitelnou roli, bez něj by neprobíhala fotosyntéza, nevznikaly by organické látky a ani se do vzduchu neuvolňoval kyslík.

Stimulováním růstu řas, například těch rodu Macrocystis, by „ozelenění“ planety postupovalo velice rychle a likvidace oxidu uhličitého by počala v řádu týdnů.

Letošní studie vědců ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu tvrdí, že tím nejlepším řešením globálního problému s oxidem uhličitým je obnova lesů. Má to ovšem jeden háček. Těch stromů by bylo potřeba asi tak tři biliony, aby dokázaly zlikvidovat odhadovaných zhruba dvě stě miliard tun oxidu uhličitého. A na ty stromy bychom si museli počkat několik desetiletí. 

Místo stromů chaluhy

Pozornost se nyní hned z několika směrů obrací na pomoc, kterou můžeme očekávat od oceánů a života v něm. Profesor fyzikální chemie Sir David Anthony King a jeho kolegové z univerzity v Cambridge navrhují jinou možnost, a to podpořit růst mořských řas a chaluh. Nebylo by to tak náročné na finance a práci jako vysadit biliony stromů a výsledek by se dostavil daleko rychleji. Základem by bylo pohnojení hladiny oceánů aerosolem, jenž by byl obohacen o železo.

Mořské řasy, které se vznášejí v oceánech, přirozeně absorbují 173 milionů tun oxidu uhličitého ročně, tedy asi tolik, kolik vypouští do ovzduší New York.

Už koncem minulého století takový pokus David King uskutečnil a s velkým úspěchem. Tehdy to však bylo s jiným záměrem, jednalo se spíš o řasy jako o zdroj živin, dnes by to však v době, kdy hledáme řešení klimatické krize, mohlo být jedním z východisek. Chaluhové lesy (nebo také kelpové lesy) bývaly v šelfových pobřežních vodách dříve daleko hojnější. Jejich úbytek má na svědomí člověk, který nadměrným rybolovem dal prostor pro býložravce – například ježovkám či různým měkkýšům. A ti podmořské porosty spásají. Stimulováním růstu řas, například těch rodu Macrocystis, by „ozelenění“ naší planety postupovalo velice rychle a likvidace oxidu uhličitého by počala v řádu týdnů.

Z farem je odnesou drony

Právě řasa rodu Macrocystis patří k nejrychleji rostoucím organismům planety, její přírůstky mohou přesahovat i půl metru denně a celá rostlina dosahuje délky až šedesáti metrů. Zároveň by byl stimulován i fytoplankton, jenž ke svému růstu také potřebuje oxid uhličitý. Samotný fytoplankton zase potřebuje plankton a plankton potřebují mimo jiné velryby… Studie zveřejněná v časopisu Nature Geoscience odhaduje, že mořské řasy, které se vznášejí v oceánech, přirozeně absorbují 173 milionů tun oxidu uhličitého ročně, tedy asi tolik, kolik vypouští do ovzduší New York.

Rychle rostoucí řasa rodu Macrocystis by se po sklizni a zpracování proměnila na biopalivo pro spalovací motory. Nemuseli bychom se tedy spoléhat na fosilní paliva.

Stejným problémem se zabývá společnost Marine BioEnergy, která zkoumá možnost pěstování mořských řas na robotických farmách. Místo stimulace aerosolem, který obsahuje železo, by chtěla využít zcela přírodních podmínek – na farmách, kde by se řasy pěstovaly, by pracovali roboti. Během dne by řasy absorbovaly sluneční světlo u hladiny moře a v noci by je podmořské drony přesunuly do hlubších vod, kde by přijímaly živiny zde obsažené. Zároveň by drony komunikovaly přes satelit s majiteli farmy a naopak by dostávaly pokyny, jak se vyhnout bouřím či velkým nákladním lodím.

A co palivo pro motory?

Marine BioEnergy spolupracuje s mořskými biology a vědeckými potápěči na University of Southern California. Tento projekt se ovšem na problém s množstvím oxidu uhličitého v ovzduší dívá z jiné stránky. Rychle rostoucí řasa rodu Macrocystis by se po sklizni a zpracování proměnila na biopalivo pro spalovací motory. Nemuseli bychom se tedy spoléhat na fosilní paliva. Projekt je podporován ARPA-E (vládní agentura USA pověřená propagací a financováním výzkumu a vývoje moderních energetických technologií).

Řasa by se proměnila na palivo procesem hydrotermálního zkapalnění a katalytickým zplynováním. Otázkou pak bude, zda má větší smysl přivést sklizenou řasu na pevninu, aby tam byla zpracována, nebo by místo toho byla zpracována na otevřeném moři, kde by pak výsledný produkt vyzvedly a odvezly rovnou tankery. V každém případě by tyto technologie měly umožnit, aby se oceány planety staly obrovským novým zdrojem krmiv, potravin, paliv a chemikálií zároveň s tím, že by eliminovaly množství oxidu uhličitého v ovzduší.

Související…

Chytré a čisté metropole: Uhlíkové emise klesají už ve 30 vzorných městechExtrémního počasí bude přibývat, sucha můžou střídat povodně, říká meteorologNázor na klima je nám dán. O tom, zda je nám Greta sympatická, rozhodla příroda

foto: Shutterstock, zdroj: Science Focus

Tipy redakce

Zvítězí teorie spiknutí? Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Zvítězí teorie spiknutí? Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.