fbpx

Komunikace dřevin, která probíhá pod zemí, je důkazem toho, jak málo toho o inteligenci přírody víme

Zveřejněno: 31. 10. 2018
Přečteno 2165x

Navenek se stromy mohou zdát jako osamělí tvorové, půda pod našima nohama však vypráví jiný příběh, občas dokonce i drama. Biologové, ekologové i lesníci se totiž čím dál víc shodují na tom, že spolu stromy mluví. A že se lidé dokonce mohou naučit tomuto jazyku rozumět.

Kupte si Průvodce budoucností. Knihu o tom, co nás nemine. Kupte si Průvodce budoucností. Knihu o tom, co nás nemine.

Stromy spolu komunikují, radí si, předávají si živiny a někdy mezi sebou i válčí. Vše se to děje pod zemí. Dělají to skrze takzvané mykorhizní houby, které tvoří myceliální sítě, a propojují odhadem až 90 % pozemních rostlin, popisuje web Kids Should See This na základě reportáže BBC. Sdílené myceliální sítě mají v rostlinném světě řadu důležitých fyziologických a ekologických důsledků.

Wood Wide Web

Vědci tyto sítě hub nazývají Wood Wide Web. „Dospělé“ stromy mohou skrze ně dokonce posílat vodu, cukry a živiny mladším stromům, svým „potomkům“. Nemocné stromy zase mohou poslat zbytky svých zdrojů zpět do sítě, kde si je převezmou zdravé stromy. Také si sdělují informace o blížícím se nebezpečí, jako je třeba škodlivý hmyz. Existují dokonce stromy, které fungují v rámci lesa jako takové zpravodajské centrum, jež řídí toky informací. Díky tomuto propojení se také společně brání nemocem.

Vztahy mezi stromy a všemi dalšími živými tvory jsou přímo zakódovány v jejich jazyce.

Známý německý lesník a publicista Peter Wohlleben věří, že stromy žijí podobným rodinným životem jako lidé. Jednotlivé stromy se na sebe mohou spolehnout a mají zájem na tom, aby udržely každého člena svého společenství na živu. Napsal o tom mimo jiné i knihu Tajný život stromů.

Jazyk z Amazonie

A jak tedy takový „stromový jazyk“ zní? Je to směsice zvuků, signálů, vibrací, a dokonce vůní. Pro člověka z města to může znít absurdně, pro lidi z kmene Waorani z Amazonského pralesa to je od pradávna známý fakt, i když své znalosti nikdy neměli vědecky podložené. Vztahy mezi stromy a všemi dalšími živými tvory jsou přímo zakódovány v jejich jazyce.

Když tito indiáni mluví o věcech, nikdy je nepopisují samostatně, ale vždycky v souvislosti s okolím, ve kterém se daný předmět vyskytuje. O stromech se také vyjadřují jako o živých bytostech, věří, že strom „křičí“, když je kácen, a že ubližovat lesům se lidem nemusí vyplácet.

Podzemní socnet

Pod zemí tedy existuje další, nám neviditelný svět, plný nekonečného množství biologických cest a spojení, který tvoří jeden velký organismus. Tyto komplexní, symbiotické sítě se až příliš nápadně podobají lidským neurologickým, ale i sociálním systémům.

Komunikace stromů je další důkaz toho, jak málo toho obecně o inteligenci a komunikaci v přírodě víme.

„Povídání“ stromů sice není takové, jaké si ho představujeme v pohádkách, porosty mezi sebou pravděpodobně neprobírají spiknutí proti znepřáteleným lidským kmenům či plány na opuštění půdy a zkoumání světa mimo les. My lidé máme tendence jiné živé organismy znevažovat jenom proto, že nemyslí a nechovají se jako my.

Související…

Stromy mají podobný „srdeční tep“ jako lidéZpátky na stromy. Tento tolkienovský hotel má postele v korunách!Stav českých lesů je nejhorší v Evropě

Wood Wide Web je ale další důkaz toho, jak málo toho obecně o inteligenci a komunikaci v přírodě víme. Připomíná nám, že když někdo není jako my, neznamená to ještě, že je o něco horší či zaostalejší. Tento pohled se naštěstí pomalu mění a lidé začínají s pokorou přijímat fakt, že je toho na zemi ještě mnoho, o čem nemáme ani tušení. Nebo i těsně pod ní.

foto: Shutterstock, zdroj: The Kid Should See This

Tereza Hermochová

Tereza Hermochová

Mám ráda poezii. Natáčím dokument, ale ještě nevím o čem.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.