V předchozích příspěvcích jsme vám přinesli rozhovor s jedním z umělců nového transformačního představení Léčivého divadla Gabriely Filippi – transovním bubeníkem Michalem Hamannem, a článek s nahlédnutím do života, filozofie a mystiky Fráni Drtikola. Jeho myšlenky a slova jsou jedním z nosných pilířů představení,  které v elixíru hudby, meditace, slova a tance probouzí naše smysly a vnitřní léčivé vibrace.

Kdo jste nestihli premiéru, máte nyní díky záznamu z druhé části večera možnost seznámit se s jednotlivými umělci a poslechnout si i hudební „ochutnávku“.

Petr Piňos – kytara

Přestože se ukázalo, že i pro muzikanta Petrova kalibru se může stát mikrofon náročným předmětem, chápeme už z jeho prvních slov, že v technických vymoženostech léčivá podstata hudby není. Při poslechu Pink Floydů mu již kdysi v mládí došlo, že hudba má hlubší dimenze. Veden tímto poznáním se snaží svou dnešní tvorbou dostat „to něco“ z lidských duší do vědomí. Jak tedy léčí tento muzikant, na kterého se již běžně obracejí lidé se svým napětím a stresem? Někdy prý stačí najít ty vhodné tóny individuálním přístupem. Jak sám zdůrazňuje, cesta k nalezení svého vnitřního radostného já může mít různé podoby. Zamýšlí se nad tím, zda zvýšená intenzita vibrací na naší planetě může nahradit tak důležité pobývání v přímém kontaktu energie mistrů, učitelů...

Michal Hamann – bubny

V souladu s jeho názory pokračuje i Michal Hamann, který s Petrem intenzivně spolupracuje. Ten objasňuje princip intenzivní techniky léčivého transu: hluboký vnitřní klid, který dovolí přijmout aktuální stav v poloze lásky, přestože se odehrává ve zdánlivém kontrastu současně probíhající dynamiky zvuků a pohybů. Připomíná znovu s pokorou sobě vlastní své poselství – přijetí radosti jako přirozeného stavu. Radost je volbou naší zodpovědnosti a vlastního rozhodnutí a nemusí být nutně následkem radostné příčiny. „Není zapotřebí velkého intelektuálna, věci jsou někdy prosté,“ říká. Jako je např. úder každého bubnu přirozenou šancí spočinout v prožití přítomného okamžiku. Teď a tady...

Veronika Diamantová – šamanský zpěv

Jedno takové teď a tady prožila nečekaně i Veronika Diamantová, když se jako zpěvačka po studiích na konzervatoři setkávala ve svých snech se šamankou, jejíž rady ke svému údivu přirozeně následovala, a tím se její hudební cesta stočila překvapivým, ale naprosto přirozeným směrem k novému hudebnímu vyjádření. Její prostá rada zní: „ Někdy se stačí jen nebránit...“ ☺ Jako matka osmiletého syna se dotkne svým vyprávěním i tématu bezprostřední empatie a schopnosti vhledu dětí. 

lecive div spirit dest 4

Sofie Karochová Filippi – tanec

V tomto představení se také setkala matka Gabriela Filippi poprvé na jevišti se svou dcerou Sofií Karochovou Filippi, která naprosto strhujícím tanečním výrazem v představení propojuje nejen svět hudby a slova, ale symbolizuje po stvoření druhý pomyslný celek představení – mládí (dalšími jsou zralost a poselství). Uklidňující pro nás je jistě její ujištění, že i pro mladou generaci je cesta meditace a duchovního hledání v sobě sama nezbytnou potřebou. 

Ivo Charitonov – alikvotní zpěv, didgeridoo

Vibrační ingrediencí tohoto jevištního elixíru je bezesporu Ivo, který těm méně informovaným konečně objasnil náročnou techniku alikvotního zpěvu, kterou sám dlouho trénoval. Wikipedie uvádí, že: Alikvotní zpěv, nebo též hrdelní zpěvharmonický zpěv, je zvláštní druh zpěvu založený na vědomém zesílení alikvotních tónů pomocí jemné práce s rezonančním prostorem v ústech a polohou jazyka. Jedná se tak vlastně o techniku dvojhlasého zpěvu, kdy pokaždé zní základní tón a současně s ním o příslušný interval vyšší alikvotní tón. V každém případě se vyvinula v mimoevropských kulturách, zejména v Tibetu. Tento harmonický zpěv je v podstatě vedlejším produktem meditace tamějších mnichů. Ivo se objasnění principu vyluzování těchto zvuků věnuje na videu, kde se dozvíte víc. Zjednodušeně: alikvoty znamenají ve volném překladu složky. A technika tohoto hudebního hlasového projevu je vlastně velmi zpomalenou mluvou, při které se zesilují jednotlivé složky zvuku. (A opět jsme u propojení mluvy/slova s vyjádřením tóny.)

Nejen teorie, ale především vlastní zkušenost je to, co nás posune, takže si pojďte Ivoše poslechnout, ale především spolu s ním a diváky zkusit jedno dlouhé alikvotní óm, které se muselo dlouho nést i nad řekou za Lávkou. A právě Ivo byl ten, kdo si na jevišti zapálil symbolické pověstné viržínko Fráni Drtikola, které bylo milníkem jeho prvního prožitku samádhí (osvíceného stavu).

Gabriela Filippi - mluvené slovo, meditace

A do vůně tabáku nad jevištěm prozradila sama Gabriela Filippi, že se tímto představením splnil její sen či hluboké přání. Předat patřičnou formou svým divákům něco ze síly poselství jednoho ze svých učitelů, které poznala před mnoha lety ve svém stavu vnitřního vhledu. Byl to právě i František Drtikol, který ji navedl na novou cestu tvoření a stál tak nepřímo u zrodu Léčivého divadla. A uzrál čas a přání se plní... Není však třeba trénovat hudební techniky, stačí jen najít tón své vlastní vnitřní vibrace. 

foto: Gnossis Snop, zdroj: Léčivé divadlo Gabriely Filippi