Pasivní dům potřebuje minimum energie stejně jako NASA pro pohyb vesmírné lodi v našem planetárním systému. Prof. Feist v exkluzivním rozhovoru hovoří o své návštěvě Prahy a nutnosti změny myšlení v kontextu stavby pasivních domů.

Ve Vídni proběhla mezinárodní konference o pasivních domech s podtitulem chytré a úsporné bydlení pro každého, kde jsem samozřejmě nemohl chybět. Vlastní silnou zkušeností byla již cesta, do Vídně jsem se vydal stylově elektromobilem, ale o tom budu psát jindy.

img 9037

Na mezinárodní konferenci o pasivních domech ve Vídni jsem se vydal elektromobilem.

Změnit zvyky vyžaduje změnu myšlení a není to zrovna lehké. I o tom byla konference pro více než 1000 účastníků z 50 zemí světa. Jsem velmi vděčný, že zakladatel Passivhaus Institut Darmstadt a tvůrce myšlenky a konceptu pasivního domu Prof. Feist si našel čas na rozhovor. Nejprve jsme hovořili o tom, jak se myšlenka pasivního domu zrodila.

Odkud přišla prvotní inspirace?

To je dlouhý příběh se spoustou prvků, tak jako jiné příběhy. Není to tak, že bych byl první, kdo o těchto věcech přemýšlel. Před pasivním domem byla celá řada přípravných prací. My jsme jako mladí fyzici na univerzitě v Tübingen přemýšleli, jak zvládneme úlohy energetické krize a co můžeme udělat pro její vyřešení. Velmi rychle jsme si uvědomili, že s energií v podstatě plýtváme, že se stejným množstvím energie můžeme vytvořit mnohem větší užitek, když to uděláme o něco chytřeji. Studovali jsme po celém světě, co již bylo vytvořeno. Na špici byli Kanaďané, Švédové, ale také Číňané. Už existoval návrh nízkoenergetického domu, ale také směr nulového domu a ty jsme si velmi detailně prohlédli a studovali. Zjistili jsme, že by ve skutečnosti mělo být možné, podle tehdejší teorie domů, stavět tak, aby dům zůstal zahřátý víceméně sám od sebe.

Na základě těchto úvah vznikl pilotní projekt z roku 1999 v Darmstadt, kdy Prof. Feist spolu s řadou kolegů vytvořil první pasivní dům, jenž dodnes slouží nejenom výzkumným účelům, ale lidé v něm zcela normálně bydlí. V nedávné době byl osazen fotovoltaickou elektrárnou a stal se z něho dům, který produkuje více energie, než sám spotřebuje.

pasivni shutterstock 563870623

Pasivní dům spotřebuje minimum energie.

Energie se neztrácí, co je to ve skutečnosti spotřeba energie? Jak můžeme spotřebovávat energii, to přece vůbec není možné. Energie musí někde zůstat, protože existuje, jak každý ví, zákon o zachování energie. Ale když se podívám na naši civilizaci, ve které neustále spalujeme miliony metrů krychlových ropy, zemního plynu a uhlí, spotřebujeme je v pravém slova smyslu, jak je to možné? Co se to tam děje?

Energie jako hospodářská, ekonomická komodita, kterou jednou použijeme a potom vyletí komínem, to není celá pravda. Za fyzikou stojí daleko víc, energii si stačí vypůjčit v určitém procesu a na konci ji zase vrátit zpět. Potřebujeme opravdu malé množství energie na to, abychom procesy dostali do správného směru. Dobrým příkladem je dnešní způsob, jak NASA pohybuje kosmickou lodí přes sluneční soustavu. Tady potřebujeme pouze malé množství řídící energie, poté loď velmi přesně navedeme do pole měsíce nebo planety tak, aby dostala ten správný impuls tohoto měsíce nebo planety, a změníme trajektorii, abychom se dostali tam, kam chceme. Energie se do systému vrací, energie se nespotřebovává, jen se velmi šikovně využije a to je přesně to, přesně ty procesy, které používáme v oblasti energetické účinnosti. V podstatě se u pasivního domu nejedná o nic nového, jen o důsledné uplatnění toho, co víme z fyziky.

Byl jste někdy v České republice?

V Praze jsem byl pouze jednou. Bylo to v době, kdy na hranici mezi Spolkovou republikou Německo a Československem byla umístěna následující řada cedulí. Na první ceduli Spolková republika Německo, na druhé ceduli Svobodný stát Bavorsko, potom se objevila třetí cedule Svaz socialistických sovětských republik a pak přišla čtvrtá cedule Československá republika. Na každém rohu ulice stál zkamenělý ruský voják. Přesně si vzpomínám, protože to bylo trochu děsivé, stál tam potichu, vůbec nic nedělal, jen tam stál, byla to zvláštní zkušenost tohoto druhu.

V době před revolucí probíhala spolupráce mezi univerzitami a na jejím základě se dostal do Čech. Od té doby u nás nebyl.
Během tiskové konference se Prof. Feist zmínil, že největším tématem je komunikace, vysvětlení běžnému investorovi, jak pasivní dům funguje.

pasivnimshutterstock 531797926

Snad se bude v budoucnu stavět víc pasivních domů.

V rozhovoru jsem na komunikaci navázal a dozvěděl se:

Přesně tak to vidím, a to zejména, že žijete v pasivním domě, to je velmi silná zpráva. Vy víte nejlépe, jaké to je, a to je přesně to, co lidé chtějí vědět. Je jasné, že všechno, co je nějakým způsobem nové, zvláště když je to tak revoluční, tak k tomu lidé přistupují přirozeně velmi skepticky a já tomu dobře rozumím. Dokonce si myslím, že skepse je dobrou vlastností lidí, ale to znamená, že ti, kteří mají zkušenosti, by měli informovat. To to dělá zvláštně hodnotné, pokud máte zkušenosti, zkušenosti s bydlením v pasivním domě. Je důležité to komunikovat dále. Díky tomu, že máte zkušenost s bydlením v pasivním domě, můžete podat zprávu o normálních situacích v domě, které zažíváte, že můžete otevřít okno, že to vůbec není žádný problém, je to tak důležité, aby došlo k uvolněné diskusi v této oblasti.

Jsem velmi rád, že si pan Prof. Wolfgang Feist našel čas na náš rozhovor. Chtěl bych věřit tomu, že se stále více a více lidí bude inspirovat, poznávat nepoznané a především stavět nové pasivní domy nejen jako rodinné, ale také jako administrativní budovy, školy, školky a další budovy určené pro více lidí.
Součástí konference byla i velmi zajímavá exkurze do různých budov v pasivním standardu, o kterých vám napíšu v dalším článku.

Čtěte také:

První díl: 4 mýty o pasivním domě 

Druhý díl: 4 mýty o pasivním domě

Jindřich Ertner: Pasivní dům je taková malá věda 

 

foto: Shutterstock a archiv

Flowee eshop protože vím co chci