Baví mne přemýšlet o včelách. Mám rád kvalitní včelí med. V naší rodině se konzumuje prakticky denně. Ochucuji s ním jogurty, jak jsem se to naučil v Řecku a také si jej dávám jako sladidlo do čaje. Nikdy však ne do horkého čaje, ale až když teplota trochu klesne - jinak bych zničil spoustu důležitých látek obsažených v medu.

 Na trhu je však spousta medu, který si můžete klidně zalít vařící vodou nebo s ním dělat další smrtící úpravy - protože to žádný med není! Podle nálezů Státní potravinářské inspekce patří med k nejvíce falšovaným potravinám v Česku! Ročně sní každý z nás - statisticky vzato - téměř jeden kilogram medu. Jíme však správný med? Jak se vlastně med pančuje? Třeba pomocí cukrů, které vytvářejí nemedonosné rostliny, jako kukuřice nebo cukrová třtina. Med se ředí dokonce i sirupem z obilí. 

Shodne se jistě na tom, že med má vznikat v co nejpřirozenějších podmínkách. Zajímavé třeba je, že na kalifornské universitě v Berkeley zjistili, že včely medonosné se vzájemně ovlivňují s včelami divokými a jsou pak až pětkrát efektivnější při opylování slunečnice, než když divoké včely nejsou přítomny. Když vědci sledovali chování včel, objevili příčinu nebývalé aktivity: Jako kapitán letadla vypíná autopilota, když zahlédne poblíž jiné letadlo, stejně včela medonosná změní svůj letový plán, když se setká s divokou včelou. A pracuje tak lépe. Takhle to chodí v přírodě!

Další historka je jiná. Včely medonosné mají nožičky obvykle pokryté vrstvou žlutého pylu. National Geographic před lety otiskl nádherné fotografie pestrobarevných pláství medu. V jednom francouzském městečku se začaly včelky vracet do úlů s nožičkami červenými, zelenými a modrými. Namísto obvyklého žlutého pylu měly na sobě zbytky barevných sirupů, které mlsaly ve staré továrně na bonbóny. Včely dávají vždy přednost přírodnímu nektaru před třtinovým cukrem, protože se snadněji zpracovává. Jenže, když je sucho nebo není dostatek květů, jejich chování se mění a berou jakýkoli cukr. Nepohrdnou pak ani odpadky, obaly od cukroví nebo plechovkou od sladkých limonád.

Jenže takový med si já na chleba mazat nechci!

Moje včelí rada tedy zní: Podporujte především své domácí včelaře a nebo prodejny, kde je u medu dohledatelný jasný původ a výrobce. Jinak si můžete nakoupit spoustu krásných sklenic s přitažlivou medovou etiketou - které ovšem obsahují kdoví jaké svinstvo!

foto: Pavel Maurer, zdroj: Grand Restaurant, Čro Radiožurnál

Flowee eshop protože vím co chci