Přečteno 14385x

Prezident Donald Trump letos v květnu vyhlásil, že chce v rámci prosazování svého hesla „America First“ obnovit slávu Spojených států i při výzkumu vesmíru. Teď koncem roku vydal nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a později i na Mars. „Tentokrát to nebude jen o vztyčení vlajky a o lidské stopě na měsíčním povrchu,“ ambiciózně prohlásil Trump, když už před tím potvrdil, že expedice na Mars se „v nejhorším případě“ uskuteční do konce jeho druhého volebního období.

Jsme tedy teoreticky v roce 2024 a sledujeme pilotovaný let k Rudé planetě. Pochopitelně, že i na palubě lodi k Marsu má její osádka připravený nějaký bonmot, který vstoupí do historie podobně jako některé předešlé.

shutterstock 283689917

Strategie America first se může neplánovaně zvrhnout.

Máme ucpávací problém

Třeba jako byla ta první slova z Měsíce: „Je to malý krůček pro člověka, ale veliký skok pro lidstvo.“ Hláška „Houstone, máme problém“ letí v historii dobývání vesmíru po více než 50 letech prostorem už podruhé. Poprvé takto hlásil řídicímu středisku obtíže Apolla 13 při letu k Měsíci astronaut James A. Lovell jr. v dubnu roku 1970. Teď, v roce 2024, téměř po pětapadesáti letech, to oznamuje šéf letu lodi Orion 13 John A. Smith.

Zatímco za uvážlivým hlášením ze vzdálenosti dvě stě tisíc mil na trase mezi Zemí a Měsícem byla tehdy exploze kyslíkové nádrže, nyní se problém jeví jako méně ožehavý. „Houstone, ehm, máme dojem, že se nám ucpal hajzlík, jakože to nechce další… vcucnout, zkrátka to nefunguje. Systém kontroly WCS ovšem nic nehlásí,“ dokončuje neblahou zvěst John A. Smith.

Jen pro nezasvěcené: WCS není Water Closet System, ale Waste Collection System, což je víceúčelový integrovaný okruh, který sbírá a patřičně upravuje všechny biologické produkty, vytvořené posádkou. Jeho záchodová část sestává z popruhů, kterými se potřebný připoutá – akce a reakce jsou v beztížném stavu záludné. Záchod na má dvě zástěny, umožňující dostatečné soukromí, a nástavce pro muže i pro ženy. Vše je proudem vzduchu dopraveno do nesmáčivého potrubí, poté v odstředivce zbaveno tekutin a uskladněno do nádrží. Tekutiny se dále upravují. Veškerý vzduch je přefiltrován.

Kolaps na půl roku

Letové středisko v Houstonu se v ten okamžik podobá zámku ve chvíli, kdy se Šípková Růženka píchla o vřetánko. Tohle nikdo nečekal. Všechny důležité systémy letu Orion 13 byly zálohovány dvakrát, některé počítačové systémy dokonce třikrát. Jen ten proklatý záchod, vylepšená verze toho někdejšího z ISS, která NASA, potažmo daňové poplatníky vyšla skoro na čtyřicet milionů dolarů, byl jediný, ale rozhodně měl pro čtyři členy posádky stačit.

shutterstock 532143484

Malý pokrok pro lidstvo, ale velká úleva pro astronauta.

Teď, po týdnu letu, ovšem záhadně zkolaboval. Astronauty čeká ještě víc než půl roku cesty k Marsu, pak pobyt na jeho povrchu - tam naštěstí budou mít záchod vlastní - delší než rok a pak sedmiměsíční cesta nazpátek. „Tak, cesta na Mars je v hajzlu,“ ujelo nedopatřením šéfovi letové kontroly. „Média na celém světě budou řešit… víte co… a z propagace vesmírného výzkumu bude zase… víte co,“ dodal, vědom si toho, že jeho slova, tak jako vše, co se kolem letu odehrává, budou zaznamenána pro potřeby budoucích letů a Hollywoodu. „Čekám návrhy!“ vyzval stručně celé osazenstvo řízení a kontroly letu.

Není nad lepicí pásku

Jako první padl návrh využít záchodu v OMLM (Orion Martian Landing Module - přistávací modul). „Zamítá se, systém je založen na gravitaci Marsu,“ zněla rychlá odpověď odpovědného technika, jehož přezdívka mezi kolegy Crapperboy by se dala přeložit jako Hajzldědek. Nakonec byl podobně jako v kauze Apolla 13 vytvořen tým z členů záložní posádky a několika odborníků, kteří dostali k dispozici jen tu techniku, kterou má na palubě posádka Orionu 13.

Do horečné práce zazněl další burcující hlas z vesmíru. „Houstone, už jste na něco přišli? Tady Jimmymu, když to chtěl opravit, se udělalo šoufl , a je to ještě horší. A Billymu se už moc chce,“ bědoval šéfpilot, který jako kapitán momentálně i mentálně selhal. Po několikadenním výzkumu vyšel z práce pozemního týmu a marné snahy WCS opravit jako vítězný systém, jenž sestával z UHMWPEBSM* nasazených k RFRGSCSS**, a to celé mělo být fixováno lepicí páskou k HNVVCS***.

Naplněné UHMWPEBSM pak mají být ručně ukládány v N****. Celý svět sledoval s napětím pouť utrpení čtveřice mužů, bez šance otočit k návratu dřív než na Marsu. Odborný tisk komentoval a výrobci WC deodorantů lámali rekordy v produkci a prodeji. Konečně se Orion 13 usadil na orbitě Marsu a OMLM dosedl na červenavý povrch.

Ve stejné chvíli konečně dosedl i John A. Smith. Napjatě naslouchající vzdálený svět modré planety se dočkal. Po dlouhém povzdechnutí historie zaznamenala první slova z Marsu: „Je to nicotný okamžik pro lidstvo, ale obrovská chvíle v životě jednoho člověka.“

VYSVĚTLIVKY:
* Ultra High Molecular Weight Polyethylene Bags for Specimen Mineral - mikrotenové sáčky na vzorky hornin
** Ringlet for Fixation of Reserve Glove of Self-Contained Space Suit - kroužek k upevnění náhradní rukavice od venkovního skafandru
*** Handrail Near Vane for Visual Check Space - madlo u průzoru pro vizuální kontrolu prostoru
****Noggin - kýbl

foto: Shutterstock

Klára Kutilová

Klára Kutilová

Externí autorka, redaktorka. Zajímá ji vše, od vědy, techniky až po zdraví. Nejraději má pozitivní zprávy.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.