Praha má jednu lanovku, Ostrava žádnou a druhé největší chilské město Valparaíso šestnáct! Tím drží světový rekord v počtu těchto zařízení v jednom městě. Najdeme tu také obrovský přístav, světový rekord i českou stopu.
Ačkoliv má město průměrnou nadmořskou výšku 10 metrů, je obklopeno kopci a na některá místa se tak nelze dostat po silnici, pouze pěšky po strmých stezkách. Chilané si však poradili. První lanovku, poháněnou parou a jezdící po kolejích, postavili už v roce 1883. A udělali to dobře, protože funguje dodnes. Ve Valparaísu se ale setkáte i s obrovským přístavem.
V devatenáctém století, kdy Chile získalo nezávislost na Španělsku, se přístav založený v šestnáctém století začal prudce rozvíjet. Ležel totiž na trase lodí, které obeplouvaly Jižní Ameriku okolo mysu Horn a Magellanova průlivu. Zlatá éra skončila po otevření Panamského průplavu, jenž nabízel pohodlnější cestu.
Lanovky jsou kolikrát jedinou možností, jak se ve Valparaísu někam dostat.
Do Valparaísa se dostala i Nobelova cena
Ve městě bydlel nejslavnější chilský spisovatel Pablo Neruda, nositel Nobelovy ceny a tvůrce, který si svůj pseudonym zvolil podle svého vzoru Jana Nerudy. Ve Valparaísu vzniklo z jeho pětipatrového domu muzeum nazvané La Sebastiana, jež přináší vhled do duše tohoto zajímavého a excentrického člověka.
Patagonie je nádherná, a pokud ji ještě navštíví tísíce tučňáků, máte postaráno o zážitek, na který do konce života nezapomenete.
Více než sto tisíc tučňáků hnízdí na jednom místě pod majákem
...a tím místem je přírodní rezervace Los Pingüinos. Nachází se na malém Magdalenině ostrově, jehož plocha je pouhý jeden kilometr čtvereční. Už jste asi poznali, že opouštíme slunné Valparaíso, vydáváme se na cestu dlouhou více než 3100 km, a to právě směrem k Los Pingüinos.
Podstupovat tuto cestu na vlastní pěst bývá celkem zdlouhavé a obtížné. Jako nejjednodušší se jeví využít služeb některé z cestovních kanceláří. V České republice působí i takové, které nabízejí například poznávací cestu z Chile na Antarktidu. Ale zpět k rezervaci. Tučňáci Magellanovi sem vždy v září a říjnu v počtu 120 tisíc jedinců připlavou, najdou si partnera, vyvedou mláďata a ke konci března se vracejí do moře. Ostrůvek poskytuje kromě pohledu na desetitisíce tučňáků a zápachu jejich trusu i setkání se zajímavým majákem. Ten má totiž poměrně neobvyklou červenou střechu a na samotném těle majáku je vodorovný červený pruh.
Poušť Atacama je naprosto nadpozemským místem.
San Pedro má jen tři centimetry deště a čisté hvězdné nebe k tomu
Další z výletů, který může zpestřit cestu po Chile, vede do San Pedro de Atacama. Tam naprší za rok průměrně jen tři centimetry vody. Přesto v tomto městě na okraji pouště Atacama žijí lidé. A navíc je sídlo velmi vyhledávaným turistickým cílem, ačkoliv kvůli vysoké nadmořské výšce mohou lidé, kteří nejsou na podobné podmínky zvyklí, zažívat bolení hlavy nebo malátnost.
Poušť Atacama, jež se před návštěvníky města otevírá, nabízí pohled na nekonečné solné pláně a vysoké hory. San Pedro je také jedno z nejtemnějších míst na světě a turisté se tak v noci vydávají do pouště pozorovat hvězdy na obloze neznečištěné světelným smogem. San Pedro de Atacama a jeho okolí byly v předkolumbovské době nejrozvinutější částí Chile, to i díky terasám vybudovaným na horských svazích. Pěstované plodiny hnojili obyvatelé lamím trusem.
foto: Shutterstock, zdroj: ESO travel
