Existuje tendence, kterou jsem odpozorovala celkem spolehlivě a bohužel zatím bez výjimek, a která mi dnes slouží jako nejjednodušší ukazatel toho, jak vztah s tímto daným mužem skončí. Poslechněte si, jak mluví o své bývalé partnerce...

Jako ženy máme silnou a pro nás často ničivou tendenci svému muži za každou cenu věřit (což je pochopitelné!) a všechny chyby jeho minulosti svádět (k čemuž nás úspěšně často navádí i milovaný) na jeho «hroznou bývalku». Často je těžké pochopit, jak tak skvělý člověk mohl skončit s takovou „megerou“! Kolik toho chudák musel vydržet a přežít… jak vděčná by ta mrcha měla být… a myslíme si: " Já mu teď ukážu, že vztahy mohou být úplně jiné… no to bude ale paráda." Špatná zpráva – nejspíš nebude. Nejspolehlivější princip, který znám, je totiž ten, že co dnes muž říká o své "hrozné bývalce", zítra bude říkat o mně

A řečeno jinak. Pokud o "ní" mluví špatně a chová se k ní bez úcty… s největší pravděpodobností se dříve nebo později, po všech těch úžasných dnech a nocích, bude podobně vyjadřovat i o mně a neuctivě se ke mně chovat!

Minulost možná prozradí víc než přítomnost

bejvalka lilia khousnoutdinova shutterstock 251440453
Zdá se, že buď fungujeme tak, že respektujeme ty, se kterými jsme sdíleli intimní chvíle a láskyplné doteky, a nebo je využíváme jako projekční plátno pro vznesení obvinění za vše, co se nepovedlo. Narážíme tu samozřejmě na lidskou neochotu přijímat zodpovědnost za své chyby a měnit se.

Zpravidla ti, kteří jsou schopni dobrých, zdravých a úctyplných vztahů, jsou stejně tak způsobilí k úctyplným a přátelským rozchodům, zachovávají si dobré vzpomínky o tom druhém a plně nesou svou míru zodpovědnosti za to, že vztah nevyšel podle představ. Tedy, ve chvíli, kdy potkávám muže, který vzpomíná na svou bývalou ženu s respektem a nedovolí o ní ani nikomu dalšímu v jeho přítomnosti mluvit urážlivě, vím, že jsem narazila na něco zajímavého. Pokud naopak milovaný nabízí za sklenkou vína skvělou «hru» – pojď si říkat, jak hrozná ta Marie (či Lucka nebo Thea) byla – vím, že jde o průšvih!

Mrchy mezi námi

bejvalka lilia khousnoutdinova shutterstock 488177863
To neznamená, že mrchy mezi ženami neexistují! Samozřejmě, že ano. Na světě je spousta ublížených jedinců, kteří se chovají neetickým způsobem. Potom je však otázkou – když vím, že ex mého přítele je taková osoba, proč si ji tehdy vybral?? A tady bych se zamyslela. Nejspíš to nebude úrodná půda pro nádherný vztah.

Nemluvím o případech, kdy muž o své bývalce básní, protože vztah s ní ještě ve skutečnosti (minimálně v jeho hlavě) neskončil! To je jiný problém. Ten, kdo mluví o své bývalé ženě v superlativech, s ní při první příležitosti pravděpodobně skočí opět do postele – a to samozřejmě není muž pro mě, jelikož zatím nemá prostor na další plnohodnotný vztah a ještě se nachází v tom předchozím. Navíc, a to je velmi pravděpodobné, pokud jednou definitivně pochopí, že jeho bývalá žena dveře ložnice již navždy zavřela, začne ji obviňovat ze všech 7 hříchů a z úcty i z básní nezbyde ani náznak.

Pokud však žádné zvláštní pouto ani přetrvávající naděje už jasně nejsou ve hře a zároveň má muž na své předešlé partnerky jen slova chvály – wow! To má potenciál!

A minimálně vím, že i pokud to nedopadne a pohádka nebude mít šťastný konec, můžu počítat s tím, že i o mně bude mluvit jen hezky. Vzpomínat na mě se (smutným) úsměvem a třeba si v něm dokonce i zachovám blízkého přítele.

Schopnost uctívat své bývalé partnery je velkým odrazem naší vnitřní integrity, schopnosti přebírat zodpovědnost za svůj život a samozřejmě – lidské důstojnosti a celistvosti. Tedy, nevěřím moc na hrozné bývalky, ale často slyším mstivé řeči, na které reaguji zpravidla větou: "Ty sis ji tehdy vybral, líbal si ji, objímal, miloval... proč potom? Opravdu byla tak hrozná? A co to říká o tobě?" – a pevně zavírám dveře své ložnice. (Neříkám, že nejsou výjimky – určitě ano! Jen chci podotknout pravidlo, které zatím v mém osobním životě fungovalo naprosto spolehlivě).

foto: Shutterstock, zdroj: zdroj: http://cestaextaze.cz/