fbpx

Kaloň se orientuje pomocí zvuků, které vydává jazykem. A když je v interakci s jiným kaloněm, zvuk se mění. No a v páru si tyhle létající savci notují

Zveřejněno: 4. 7. 2019

Asi to taky znáte. Chcete zavolat své přítelkyni nebo svému příteli, už berete do ruky telefon, když v tu chvíli přístroj zazvoní. Na lince není nikdo jiný než ten, komu jste chtěli volat. Říkáme tomu, že jsme na stejné vlnové délce. U někoho to funguje lépe, u jiného hůř. V živočišné říši jsou ovšem větší přeborníci. Ne že by si navzájem telefonovali, ladí se na stejnou vlnovou délku úplně kvůli něčemu jinému.

Vzhledem k tomu, že lidé zažívají bohaté sociální interakce a je docela technologicky obtížné zachytit jejich mozkovou aktivitu, zaměřují se vědecké studie na výzkum příslušníků některých druhů fauny. U nich pak vědci zjišťují, jak synchronizace mozkové činnosti může ovlivňovat společenské chování.

Asistent kaloň

Michael Yartsev z oddělení bioinženýrství na University of California v Berkeley, který ke své práci zvířata využívá, k tomu říká, že je to opravdu důležité pro to, aby bylo možné studovat mozkové jevy na úrovních, které běžně nelze získat u lidí. Kupodivu si za své „asistenty“, jak jim říká, vybral savce z řádu letounů, konkrétně pak kaloně egyptského. Chov těchto kaloňů je poměrně snadný a navíc může lidské ucho některé jejich signály, prostřednictvím kterých komunikují, i slyšet.

Vědci mohli pomocí záznamu mozkových vln předpovídat, jak se k sobě dva exempláře kaloňů budou chovat, zda budou spolupracovat či soupeřit.

Jejich sociální vztahy jsou na druhou stranu poměrně složité a navíc nebyly dosud zcela prozkoumány. Kromě vztahů mezi sebou navzájem si kaloni vytvářejí i vazby na místa, kde se ukrývají nebo kde přespávají. „Protože kaloni jsou extrémně společenští a přirozeně žijí ve vysoce komplexním sociálním prostředí, jsou skvělým modelem pro řešení důležitých vědeckých otázek o sociálním chování a jeho nervových mechanismech,“ vysvětluje Michael Yartsev.

Jak zachytit signál

Kaloni se mohou stejně jako ostatní létající savci snadno orientovat i ve složitě strukturovaných prostorech. Spoléhají se při tom na echolokaci, kdy vydávají pomocí jazyku, kterým klikají, ultrazvukové signály (někdy to jsou signály, které může slyšet i lidské ucho) a zároveň se na rozdíl od netopýrů dovedou orientovat i podle zraku. Tyto signály se ke kaloňům vracejí a s jejich pomocí se v prostoru orientují.

kalon 606215681

Kaloň dokáže vydávat zvuky, které se šíří jako vlnění. Orientuje se podle toho, jak se zvuk odráží


Důležité pro výzkum je, že se tyto echolokační signály snadno zachytí pomocí mikrofonů, a poskytují tak možnost zachytit interakci kaloně s prostředím a jeho stavem chování v reálném čase. Poskytují tak vědcům možnost řízených experimentů, aniž by přitom tímto měřením bylo pozměněno jejich chování. Tým z oddělení bioinženýrství na University of California nechal postavit dvě velké místnosti, které jsou obloženy poli mikrofonů a vysokorychlostními videokamerami pro zachycení signálů kaloňů i jejich reakcí.

Synchronizace jako u muzikantů

Záznamová zařízení a neurální implantáty umožnily zachytit i vyšší frekvence mozkové aktivity kaloňů, než je možné snímat například pomocí elektroencefalografu. Vědci tak objevili překvapivě silné korelace mozkových vln ve vysokofrekvenčním pásmu mezi kaloni – vyskytovaly se vždy, když kaloni sdíleli stejnou místnost, a zvýšily se před a během toho, když kaloni navazovali kontakt. Jestliže však byli kaloni rozděleni do místností zvlášť, jejich mozková aktivita opadla.

Je možné, že někdy v budoucnosti budeme moct pochopit a předvídat třeba chování davu nebo si cíleným cvičením vypěstovat možnost zasílání zpráv bez využití mobilních telefonů.

Vědci také mohli pomocí záznamu těchto mozkových vln předpovídat, jak se k sobě oba exempláře kaloňů budou chovat, zda budou spolupracovat či soupeřit. Mozková aktivita obou kaloňů byla také vysoce koordinovaná, a když se u jednoho rytmus impulsů zrychlil, dalo se očekávat, že se tak stane i u druhého. Zcela nezávisle na tomto výzkumu bylo něco podobného pozorováno i u člověka, konkrétně u muzikantů, členů jednoho hudebního tělesa, když se jejich hra dokonale synchronizovala, a dokonce se u nich sjednotila frekvence tepu. Výzkum je teprve na počátku, ale je možné, že na jeho základě budeme moci někdy v budoucnosti pochopit a předvídat třeba chování davu nebo si cíleným cvičením vypěstovat možnost zasílání zpráv bez využití mobilních telefonů.

Související…

Zdá se vám, že se vaše kočka chová jako psychopat? Prostě jí nerozumíteI les má svůj internet: Wood Wide WebUmělá inteligence má odhalit, o čem si povídají delfíni

foto: Shutterstock, zdroj: Phys.org

Tipy redakce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

Přiznám se, že jsem tu od promoce nebyl. Tedy nějakých patnáct let. V Karolinu to...

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Řada českých publicistů i vědců se v poslední době vyjadřuje s pochybami o...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.