Před érou moderní psychologie a neurovědy byla duševní nemoc chápána jako doklad nadpřirozena. Byla označována za posedlost démony, uhranutí nebo také pomstychtivou kletbu. Neobvyklé chování bylo řešeno modlitbou, očistným pokáním nebo exorcismem. Tedy v tom lepším případě. V tom horším mohl postižený skončit na hranici. Ke konci renesance, tedy v 16. století, začala moc církve nad občanským životem slábnout. Ačkoliv lze léčbu duševně nemocných jedinců v tehdejších azylových domech jen stěží označit za humánní, alespoň už byl tehdy všeobecně přijímaný fakt, že příčiny nemocí jsou přirozené, fyzické. A dnes už je známo, že jedním z nejzásadnějších faktorů, které ovlivňují duševní zdraví a chování lidí, je jídlo a výživa vůbec. To bylo také opakovaně demonstrováno zejména v jednom prostředí – ve vězení.
Řada studií potvrzuje, že zkvalitnění výživy vězňů snižuje počet případů násilí v průměru o třicet procent. To by nás samo o sobě mělo přimět velmi pečlivě přemýšlet o potravinách, které si vybíráme, kterými krmíme své děti nebo klienty různých institucí. Omega-3 mastné kyseliny tvoří asi pětatřicet procent membrán mozkových buněk a jsou důležité pro správnou funkci neuronů, jsou tedy klíčové pro vývoj mozku, a to až do věku zhruba dvou a půl let.
Nesprávná výživa v dětství prokazatelně zvyšuje pravděpodobnost násilného a agresivního chování v pozdějším životě.
Podle studie zveřejněné v březnu 2021 v The American Journal Of Clinical Nutrition je nízký příjem omega-3 kyselin během těhotenství spojen s menší velikostí novorozencova mozku v dětství. Další výzkumné práce prověřují souvislost mezi podvýživou a chováním dětí ve věku od pěti do šesti let. U dětí, které měly od narození nízký příjem mastných kyselin, je pravděpodobnější, že budou vykazovat odchylky v chování, jako jsou fyzická agrese, vzdor a vandalismus. To je signálem, který může napovědět, zda se dítě bude jako dospívající nebo dospělý podílet na antisociálním nebo násilném chování.
Jízdenka za mříže?
Samozřejmě, že strava není jediným faktorem, ovlivňujícím chování. To, jak se dítě nebo mladý člověk učí reagovat na stres nebo hrozby, je dáno také výchovou v rodině nebo sociálními vazbami. Můžeme tedy oddělit vliv výživy od vlivů dalších? Zdá se, že do určité míry ano. Testy u čtyř tisíc nizozemských batolat se zjistilo, že počet případů nevhodného chování se snižoval u dětí, jejichž matky v těhotenství během prvního trimestru užívaly kyselinu listovou.
Dále bylo prokázáno, že u dětí s ADHD, které podléhají nekontrolovatelným výbuchům vzteku a agrese, lze podáváním tablet s omega-3 mastnou kyselinou, vitamíny a minerály po dobu deseti týdnů významně obojí omezit. Nesprávná výživa v dětství tedy pravděpodobnost násilného a agresivního chování v pozdějším životě prokazatelně zvyšuje. A to nás přivádí zpět ke složení stravy ve vězení.
Peníze až v první řadě
Složení stravy ve vězení upravuje pouze několik málo předpisů. Ve Velké Británii legislativa stanoví, že jídlo by mělo být „zdravé, výživné, dobře připravené a podávané, přiměřeně rozmanité a v dostatečném množství“. To se dá vyložit všelijak, protože pojmy jako „zdravý“ a „výživný“ nemají žádnou klinickou definici. Ale ať už si myslíte, že si odsouzení kvalitní jídlo zaslouží nebo ne, vztah mezi kvalitnější stravou vězňů a celkovou bezpečností věznice je nesporný. Podle organizace Food Foundation stojí ovšem kvalitní strava, která splňuje legislativní požadavky, 5,99 liber denně. Zřejmě nebude složité si domyslet, jestli jí lze dosáhnout za průměrné 2 libry na osobu a den.
Podávaná jídla jsou v naprosté většině průmyslově zpracované potraviny s velmi nízkou výživovou hodnotou. Strava celkově zahrnuje pouze minimální množství čerstvých surovin a postrádá tedy dostatek mikroživin, podporujících zdravou strukturu a funkci mozku, jako je kyselina listová, hořčík obsažený v listové zelenině nebo omega-3 mastné kyseliny, nacházející se v tučných rybách.
Studie ukazují, že počet sebevražd a sebepoškozování se jak v mužských, tak v ženských věznicích ve Velké Británii v posledních zhruba dvaceti letech dramaticky zvýšil, stejně jako počet útoků na zaměstnance. V zařízeních, ve kterých byl v rámci výzkumu zaveden režim zdravého stravování, však míra násilí jak vůči sobě, tak vůči ostatním, klesla přibližně o 30 procent. Je tedy zřejmé, že kvalitní výživa vězňů představuje levnou, nízkorizikovou a lehce dostupnou možnost, jak řešit násilí v nápravných zařízeních po celém světě.
Marná psychologova snaha
Kvalitní strava si v porovnání s jinými způsoby řešení násilí ve věznicích vede velmi dobře. Například nedávná metaanalýza, tedy statistická kombinace výsledků dříve publikovaných studií, hodnotila dopad psychologické léčby na pachatele různě závažných trestných činů. Bez ohledu na délku léčby byly výsledky vždy stejné: bez efektu na chování odsouzených. Ukončeno muselo být v tomto smyslu i původně účinné podávání lithia, jelikož mělo závažné vedlejší účinky jako nevolnost, zvracení, sucho v ústech, třes a nadměrné močení.
Bylo by naivní tvrdit, že nedostatečná výživa byla či je jedinou příčinou kriminálního chování. Mezi další známé příčiny patří chudoba, sociální deprivace, rodičovský stres, špatné duševní zdraví nebo kontakt s asociálními jedinci. Pokud jde ale o to, aby věznice byly bezpečnější jak pro vězně, tak pro personál, je zlepšení výživy vězňů bez diskuse tou správnou cestou.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Science Focus
