fbpx

S Miss World roku 2006 a nynější tváří nadace Krása pomoci o práci neziskovek v koronakrizi, Tomáši Baťovi, Alfonsu Muchovi a taky třeba o genderové otázce a českých módních časopisech

Zveřejněno: 21. 10. 2020

Potkali jsme se na právě probíhající interaktivní výstavě děl Alfonse Muchy nazvané iMucha. Sbírku světoznámého malíře a grafika, jejíž podstatnou část vlastní světoznámý tenista Ivan Lendl, viděla Taťána prý už podruhé. „Před sedmi lety nás prováděl sám pan Lendl, byl strašně fajn a milý. Byl to pro mě tenkrát velký zážitek, který, aspoň jsem si to tehdy myslela, půjde jen těžko překonat,“ usmívá se Taťána Brzobohatá.

„No a ono to jde. Ta současná výstava je nejen obohacená o moderní technologie, ale rozšířená také o různé secesní předměty, artefakty, skici šperků," říká Táňa o výstavě, která i v současné těžké době přivádí tisíce lidí nejen z Prahy za kulturou. "Miluju historii i design. Navíc miluju Belle Époque! Kdybych měla stroj času, vrátila bych se do Paříže právě do toho období.“

Výstava je součástí projektu iMucha, jehož živá část nazvaná iMucha show poputuje reprezentovat Českou republiku na Expo do Dubaje. Vy jste sama Expo v minulosti několikrát navštívila, myslíte, že tam uspějeme?

Samozřejmě! Věřím, že tohle bude mít nesmírný úspěch, protože to je opravdu chlouba. Navíc věřím, že když to lidé uvidí, začnou se zajímat i o Alfonse Muchu jako o osobnost. Na jeho tvorbě je jasné, že to byl velký patriot a vlastenec. Je vidět, že byl hrdý Čech, Moravan a Slovan. Je úžasné, že je tahle sbírka pohromadě, že může reprezentovat Českou republiku a kulturu ve světě.

A může to pomoci taky Praze, která v současné postcovidové době trpí velkým úbytkem turistů?

Jsem si jistá, že projekty tohoto typu přitáhnou ohromnou pozornost a Mucha je známý autor i ve světě. Takže pokud nepomůže tohle, tak už nevím. Muchova sbírka je unikát a klenot. Navíc moderní pojetí a zapojení moderních technologií do výstavy představuje opravdu výjimečný zážitek. A co jiného by mělo reprezentovat Česko a přivést lidi do Prahy než to nejlepší z nejlepšího?

V Česku a hlavně v Praze aktuálně panují obavy z možné druhé vlny a stoupajícího počtu nakažených. Vy jste se nedávno vrátila z dovolené v Chorvatsku, kde je případů onemocnění covid-19 taky hodně. Bylo všechno v pořádku?

Stihli jsme to hned zkraje léta a tehdy vše v pořádku bylo. Vrátili jsme se předtím, než začala čísla tak prudce stoupat, takže nám žádná karanténa nehrozila.

Na čem teď na podzim pracujete?

Vrátila jsem se do práce rovnýma nohama. Zahajovala jsem s paní ministryní Janou Maláčovou a paní rektorkou Danuší Nerudovou Fórum rodinné politiky, kde jsme mluvili o současném stavu a o naší pomoci seniorům i o tom, jak celou koronavirovou krizi prožívají. 

 Celý den jedou zprávy o tom, kolik je mrtvých, kolik nemocných a jaká je to apokalypsa. Taková přemíra negativity na vás dolehne, ať chcete nebo ne.

Mám za sebou několik produkcí, focení, natáčení a řadu eventů. Kromě práce pro své stálé klienty se věnuji dílčím projektům, teď jsem se zúčastnila Fashion Weeku a launche u klienta, který výrazně podporuje udržitelnost v módě. Na fashionweeku mě zaujala i česká tvorba, která je čím dál zajímavější. I já jsem patriot a ráda podporuju české značky. Proto jsem také kývla na spolupráci s jednou z prvních globální československých značek.

První globální československou značku? Můžete být specifičtější?

No kdo byl první český globalista? Přece Tomáš Baťa! Nejen jeho vize a odkaz je fascinující. Dodnes vyrábí obuv i u nás v Česku, konkrétně v Dolním Němčí, osobně jsem továrnu navštívila. Je to česká značka, se kterou spolupracuju a ráda podporuju i české tvůrce. Všechny značky, se kterými spolupracuji, jsou kvalitní klienti a moji “love brands”, kteří mě doprovázejí v mém osobním životě každý den. Ať už jsou z fashion, bio kosmetiky, z oboru moderních technologií a podobně.  

Během karantény se mi přesměrovaly aktivity víc do onlinu, jako všem a samozřejmě teď nikam pracovně necestuju, což je ale příjemná změna. Nejen v moji práci, ale i v nadaci jsme nejednou ocenili výhody moderních technologií, a to třeba v komunikaci v našem nadačním týmu. Je obrovská výhoda, že můžeme využívat moderní technologie, takže streamujeme živě, máme videokonference, komunikujeme s klienty telefonicky, všechno takhle koordinujeme, přitom pracujeme hlavně v terénu.

Nadace Krása pomoci pomáhá seniorům, tedy skupině, která je koronavirem asi nejvíc ohrožená. Neděsí vás možnost, že se bude opakovat lockdown? Jsme sice lépe připraveni než na jaře, nicméně lidé už jsou covidem-19 unaveni a ostražitost klesá…

Pro nadaci by to bylo samozřejmě zásadní. Ale i co se týče pomoci seniorům, tak už jsme se naučili nahradit osobní kontakt telefonáty, poskytujeme komplexní poradenství, dokážeme zařídit veškeré služby, aby byli naši klienti zajištěni doma. Není to samozřejmě ideální, osobní kontakt nic nenahradí, ale bylo to dočasné nouzové řešení. Na jaře jsme rozeslali tisíce balíků napříč celou republikou, dováželi jsme potraviny, zdravotní pomůcky seniorům i sociálním pracovníkům, rozesílali jsme i věci pro potěšení, vyzvedávali jsme a dováželi jsme léky, platili složenky, vyřizovali za klienty věci na úřadech…

Byly to i hodiny uklidňování našich klientů po telefonu a vysvětlování, co se děje, podporovali jsme mediální gramotnost a podobně. Pokud by se měla opakovat situace z jara, tak doufám, že ta izolace, do které byli obecně lidé ve vysokém věku uvrženi, nebude už nikdy tak dlouhá. Není možné upřít seniorům zdravotní a sociální péči na tak dlouho. Představa dalšího koronavirového lockdownu všechny děsí.

Co byl z vašeho pohledu na jaře největší problém?

Izolace a samota seniorů. Senioři raději nešli do nemocnice, aby se nenakazili, i když zdravotní péči potřebovali. Lidem ve vyšším věku přitom přece zdravotní a sociální péči nelze upřít. Mnoho lidí se bálo i vycházet ven. Panoval všeobecný strach ze všeho a na hodně lidí padla deprese, ze které se těžko dostávali.

Z médií se hrnuly jen negativní a kolikrát i navzájem si naprosto odporující informace, a to se děje i teď. Kdo se v tom má vyznat? Zastavili se zdravotní, ambulantní a sociální služby, někteří ředitelé domovů důchodců zakázali vycházet klientům ven i několik týdnů. To je proti lidským právům! Proč by se nemohli vídat venku s odstupem a rouškách? 

Není to spíš přirozená obava a snaha seniory chránit? Všude kolem se dočítáme o tom, jak je covid stále nebezpečný, Česko opět zavedlo roušky i v obchodech a veškerých vnitřních prostorách…

Jasně, média mají informovat. Ale mně vadí, a rozhodně v tom nejsem sama, ten způsob, kterým média podávají informace, a to nejen o covidu. Pokud jste senior a nežijete v online světě, celý den u vás doma jedou zprávy o tom, kolik je mrtvých, kolik nemocných a jaká je to apokalypsa, tak z toho za pár dní zešedivíte. Taková přemíra negativity na vás prostě dolehne, ať chcete nebo ne, a na někom to může zanechat opravdu trvalé následky. Média mají obrovský vliv na to, jakým způsobem lidé celou situaci vnímají, a je jejich velká zodpovědnost, jaká témata vybírají a hlavně, jak je komunikují. Proto podporujeme u našich klientů i mediální gramotnost, podporujeme je, aby si našli kvalitní zdroje a aby jim věnovali pozornost maximálně dvakrát denně na určitý čas. I já sama jsem si to tak nastavila.

Klienti naší nadace, a předpokládám, že obecně i spousta dalších lidí, kteří ani nemusejí být seniorního věku, z karantény měli minimálně pocity úzkosti, deprese a někdo i psychické problémy. Proto taky těm seniorům, na které celá situace doléhá nejvíce, nabízíme psychologickou pomoc. A také doufám, že se další opatření budou dělat ve spolupráci se seniory, protože by neměli být vnímáni jen jako pasivní příjemci pomoci. Je potřeba je do toho zapojit, spolupracovat s nimi a zeptat se jich na názor. Samozřejmě, míra citlivosti je u každého jinde a je rozdíl, jestli je vám 65 a žijete s rodinou, nebo jestli je vám 90 a žijete úplně sám, ale tím spíš bychom se jich měli ptát a zahrnovat je do diskuze.

Někteří čeští politici o neziskových organizacích nemluví moc hezky. Mají je za vyžírky, které si ještě dovolují promlouvat ke společenskému dění. Co byste jim po té jarní koronavirové krizi vzkázala?

Ano chápu, že některým politikům se nehodí aktivní občanská společnost. Občané se prostě nedají ovládat jako zaměstnanci, i proto jsou neziskovky vděčným terčem. Opět se ale každopádně ukázalo, že neziskovky jsou nepostradatelnou součástí demokratické společnosti, že jsou partnerem státu a byznys sektoru, že dokážou rychle a flexibilně reagovat v době krize a pomáhat lidem, přičemž vyplňují tu mezeru mezi státem a veřejností. Tisíce klientů, kterým jsme pomohli, to můžou potvrdit.

Ten význam neziskového sektoru je v naší společnosti nepopiratelný. Nejsme žádné pijavice, nevysáváme stát jako sport a fotbal, kde se neustále řeší korupční kauzy. Brzo budou volby a všichni se pravidelně předhánějí v tom, jak všichni najednou pomáhají seniorům. Neziskovky odvádějí konzistentně kus práce a stejně jako u sociálních pracovnic, zdravotních sester, pečujících lidí v domácnosti nebo i na úřadech práce je tato práce nedoceněná. Musí se to změnit. Chybí koncepční dlouhodobý plán, jak se připravit na to, že tady bude v roce 2050 třetina lidí nad 65 let, stejně tak chybí dlouhodobá koncepční důchodová reforma, populace rapidně stárne a naši političtí představitelé by měli brát tuhle situaci konečně vážně. 

Vy spolupracujete i s nadací Medy Mládkové, která 8. září oslavila mimochodem úctyhodných 101 let. O čem ta spolupráce je?

Celé léto jsme podporovali úžasnou divadelní hru, která pojednává o jejím životě a nezlomné ženské síle. Pro mě je Meda Mládková příklad osobnosti, které si nesmírně vážím pro řadu věcí. Její celoživotní dílo je naším národním bohatstvím a chloubou. Pro mě osobně je obrovským vzorem v odvaze čelit zlu, obětovat cokoliv a ochotě tvrdě pracovat ve prospěch vyššího díla. Vážím si jí pro její vlastenectví a lásku k této zemi. Jako dlouholetá obyvatelka Opočna jsem jí vděčná, že se i díky ní skloňuje jméno tamějšího rodáka Františka Kupky po celém světě.

TAŤÁNA GREGOR BRZOBOHATÁ

Zakladatelka nadace Krása pomoci. Herečka, tanečnice a modelka získala v roce 2006 titul Miss World. Přes 12 let se věnuje podpoře sociální oblasti a mentoringu. Zabývá se pomocí seniorům a zvyšování povědomí o stárnutí populace. I díky tomu byla označena v roce 2012 mezinárodní organizací World Network of Young Leaders and Entrepreneurs (WNYLE) jako mezinárodní leader mladé generace. V roce 2014 byla zařazena do prestižního žebříčku mladých osobností Forbes “30 pod 30”. Od roku 2017 věnuje svůj čas propagaci Cílů udržitelného rozvoje a reprezentuje ČR na různých akcích konaných pod záštitou OSN.

A protože v Kráse pomoci považujeme kromě důstojného stáří a podpory seniorů za důležité vyzdvihovat ty pozitivní příklady osobností, které jsou samy ve vyšším věku a jsou svým životem a dílem inspirací všem napříč generacemi, vytvořili jsme pro ně ocenění “Beauty of Help Award”. Cenu jsme v minulosti věnovali Pierru Richardovi, ke svým 80. narozeninám ji převzal také Karel Gott a ke 101. narozeninám jsme ji věnovali právě paní Medě Mládkové.

A je přitom aktivnější než stát v otázce starších lidí a seniorů. Někdy mám pocit, že se tu starší lidé řeší pouze tím, že se jim před volbami jednorázově přidají peníze.

Každá podpora seniorů je správně, je to dlouhodobě opomíjená skupina lidí, která si tu pomoc zaslouží. To, že se to děje populisticky před volbami a nekoncepčně, je věc druhá. Senioři, zejména seniorky, které žijí samy, jsou ohrožené chudobou a navíc je česká společnost silně ageistická. Registrujeme diskriminaci starších lidí na trhu práce. Náš projekt Zlatá práce proto podporuje zaměstnávání lidí nad padesát let, a podporuje tak věkovou diverzitu v pracovních týmech firem.

Je tu velká skupina lidí, která má opravdu trable udržet si práci už kolem pětapadesáti let věku a tato diskriminace se týká převážně opět žen. Pokud chceme postupně spět k takzvaně bezvěké společnosti, kde věk nebude hrát žádnou roli, tak toho musíme hodně změnit. Mentálně i přístupem. Potom tu máme i obrovský rozdíl v platech žen a mužů. Ve stejné pracovní pozici berou ženy stále až o 22 procent méně peněz než muži. To všechno se pak z pracovního trhu samozřejmě přenáší i do seniorského věku, ženy jsou na tom přitom bity od začátku do konce a nedává to vůbec smysl.

Teď mě napadá, že smysl občas ani nedávají kampaně, které se snaží něčemu pomoct, a dopadne to naopak. Co říkáte na aféru českého vydání Vogue, které své zářijové číslo věnovalo aktivismu, a na obálce protestovaly modelky proti klimatické změně v drahých přehlídkových šatech?

Víte, Coco Chanel kdysi řekla: "To, že si můžete dovolit koupit kteroukoliv módu, z vás ještě nedělá člověka s vkusem." Podobné je to s tím aktivismem v otázce globálních problémů. Můžete ukázat na kterýkoliv problém, ale to z vás ještě nedělá aktivistu.

Související…

Táňa Gregor Brzobohatá: Systémy, v nichž jsme se naučili žít, dávno nefungujíTaťána Gregor Brzobohatá a Michal Malátný rozdávali radost v Domově seniorů„Zaplatíš, co vyhodíš“, OSN se dozví o novém českém způsobu třídění odpadu

foto: Tomáš Železný, zdroj: Nadace Krása pomoci

Galerie

Tipy redakce

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Fake news nejen o covidu: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Fake news nejen o covidu: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...