Stromy: Investice, která městům pomůže ušetřit miliony korun za rok

Stromy jsou klíčovou součástí měst, kde zdaleka neplní jen funkci estetickou. Zeleň čistí vzduch i vodu, zachytává déšť, chrání před hlukem, v horku ochlazuje a celkově zmírňuje dopady klimatické změny. Díky tomu všemu dokáže městům ročně ušetřit i miliony korun.

Klasickým příkladem je Londýn. Jeho ulice a zahrady jsou za své vzrostlé stromy ceněny už dlouho. Dnes už ale Britové znají i jejich finanční výhody. Nová zpráva Britského národního statistického úřadu (ONS) odhaduje, že stromy jen v oblasti ochlazování vzduchu ušetřily městu v letech 2014 až 2018 více než pět miliard liber. Letní vedra byla navíc díky stínu snesitelnější pro venkovní pracovníky, takže stromy tak vlastně zabránily ztrátám na produktivitě v hodnotě téměř 11 miliard liber, což je v přepočtu dohromady asi 480 miliard korun.

Každý kilometr čtvereční zeleně ušetří městu zhruba 0,93 milionu dolarů na nákladech na zdravotní péči kvůli znečištění ovzduší.

„Britské stromy mají hodnotu, která zdaleka převyšuje to, co bychom získali, kdybychom je pokáceli,“ řekla magaz ínu Citylab Hazel Trenbirthová, členka ONS týmu specializovaného na přírodní kapitál, který se úsporami zeleně po celé Británii zabývá.

Úspora nákladů

Jak dokázal tým vědců vedený doktorem Davidem Nowakem z amerického Ministerstva zemědělství, zeleň nešetří peníze jen Londýnu. Vědci se rozhodli za pomoci speciálního softwaru s názvem i-Tree Tools podrobněji zkoumat deset světových velkoměst včetně Mexica City, Tokia, Káhiry, Los Angeles a Londýna a zjistit, v jakých oblastech může zelená pokrývka finance uspořit.

Zadržují vodu, ochlazují a dodávají stín. V létě díky nim mohou lidé déle pracovat venku

Ve většině případů tým pracoval s leteckými snímky na mapách Googlu, kde náhodně vybral 500 bodů a klasifikoval je podle typu povrchu. Následně odborníci vypočítali, že každý kilometr čtvereční zeleně ušetří městu zhruba 0,93 milionu dolarů na nákladech na zdravotní péči kvůli znečištění ovzduší, 20 000 dolarů zachycením dešťové vody a 478 000 dolarů na úsporách energie na vytápění či chlazení.

Prostor pro nové stromy

Kromě toho byl medián roční hodnoty oxidu uhličitého, který městská zeleň pohltila, 7,9 milionu dolarů, což vychází asi na 17 000 dolarů na kilometr čtvereční. Při těchto výpočtech se použil ukazatel takzvaných sociálních nákladů na uhlík. Celková roční hodnota všech služeb, které stromy poskytovaly městu, pak měla medián 505 milionů dolarů, tedy 967 000 dolarů za kilometr čtvereční stromů.

Zkoumané metropole mají potenciál stále přidávat stromy nové, a to v průměru na 18 % své plochy.

Vědci také přišli na to, že všechny zkoumané metropole mají potenciál stále přidávat stromy nové, a to v průměru na 18 % své plochy. Volná místa nejčastěji zahrnují oblasti u parkovišť, nákupních zón a chodníků.

S novými stromy počítá i Praha, primátor Zdeněk Hřib slíbil už v roce 2018, že jich v hlavním městě vysadí během následujících dvou volebních období celý milion. Díky dotačnímu programu Ministerstva životního prostředí se pak Prahou mohou nechat inspirovat i další města, organizace, ale i jednotlivci.