fbpx

S Pavlem Horákem o výhodách i nevýhodách dřevostaveb, cenách i jejich potenciálu pro veřejné městské budovy

Zveřejněno: 12. 3. 2020

Zatímco kolem roku 2000 se nové domy stavěly ze dřeva jen výjimečně, dnes je situace jiná. V Česku ročně vznikne asi dvacet procent dřevostaveb a trh s nimi neustále roste. „Zhruba desetinásobný nárůst během dvaceti let ukazuje, že dřevostavby nejsou žádná ,rychlokvaška‘, a očekáváme, že se podíl dřeva ve stavebnictví bude i nadále zvyšovat. V západním světě už se z něj staví dokonce i veřejné budovy ve městech,“ říká architekt Pavel Horák, zakladatel již tradičního mezinárodního festivalu Salon dřevostaveb, jehož 15. ročník se měl v Praze konat v polovině března. Kvůli koronaviru byl však zrušen, tak jsme si o dřevostavbách aspoň popovídali.

„Dřevo vás musí chytit za srdce,“ říká Pavel, který se dřevostavbám věnuje už 18 let. V jeho milovaných Holešovicích, kde už roky žije, jsme v kavárně Osada mluvili o výhodách i rizicích těchto budov, jejich potenciálu pro města i o tom, jak jejich ceny ovlivnila současná kůrovcová kalamita.

Říkal jste, že jedním z trendů v západních zemích je stavba dřevěných veřejných budov ve městech. Jaké výhody oproti klasickým takové domy mají?

Výhodná je určitě rychlost výstavby, která se podle zvolené technologie a míry prefabrikace může pohybovat i v rámci několika dní. Právě díky vyšší rychlosti jsou zde také logicky menší nároky na dopravu a logistiku. To je ve městě, kde máme málo místa a nechceme, aby tam neustále jezdily desítky náklaďáků se stavebním materiálem, ideální.

Třeba právě pro koncertní halu a kancelářské prostory je dřevo naprosto ideální, protože je to skvělý akustický materiál.

Montáž samotná je také velmi „čistá“, méně hlučná a bezprašná. Stavby jsou navíc hodně flexibilní na přestavbu. Zděný dům se musí zbourat a materiál se odveze na skládku. Zato dřevo se může rozebrat, obrousit a použít znovu. V neposlední řadě je také důležité snížení uhlíkové stopy, dřevo na sebe totiž váže CO2. A je to obnovitelný materiál. Dřevo má navíc pozitivní vliv na lidské zdraví i psychiku. Například ve Všetatech jsme postavili dřevěnou mateřskou školku hned vedle staré. A zjistilo se, že v nové školce je mnohem nižší nemocnost dětí než v té původní.

Jak odolné jsou ale tyhle stavby například vůči požárům, vodě, broukům?

Dnes už existují technologie, které umožňují i vícepodlažní dřevostavbu bezpečně postavit tak, aby v případě požáru měli lidé možnost včas utéct. Co se týká vody, ta samozřejmě příjemná není. Nicméně když dáte tvrdé dřevo do vody a necháte ho tam dlouho, vytvoří si určitou ochrannou vrstvu a nedegraduje. Krásně je to vidět třeba v Benátkách, které jsou celé založené na dřevěných pilotech zaražených do dna laguny. Mnohem horší je střídání vody a sucha s přísunem kyslíku. Dřevo je tedy na vodu náchylnější než zděné stavby, ale rozdíl není nijak výrazný.

drevostavby in

Dřevo je vhodné na cokoli. Ať už budete stavět třeba bazén nebo koncertní halu, radnici, kanceláře, říká Pavel Horák


A co se týká brouků. Snažíme se stavět tak, abychom do staveb nemuseli přidávat žádnou chemii, a dřevo naopak chráníme samotným způsobem konstrukce. Používáme vysušené, čisté, hoblované profily, které jsou dostatečně vzdálené od země a mají izolaci, takže napadení hmyzem nehrozí.

A co akumulace a úniky tepla?

Dřevostavby mají nízkou akumulaci, ale to může být i výhoda. Ve chvíli, kdy má budova vysokou akumulaci, trvá dlouho, než máte v prostoru teplo. Lidé to hodně znají ze starých kamenných chalup. V pátek přijedou, zatopí a až v neděli odpoledne, když odjíždí, tak je tam konečně teplo. Nebo v létě, když přes den zapomenete zatáhnout žaluzie, máte pak u dřevostavby šanci, že během hodiny či dvou teplo z domu krásně vyvětráte, v noci v něm pak není horko. To je pro letní měsíce velká výhoda. Když je venku pětatřicet, ve dřevostavbě máte kolem třiceti, sedmadvaceti, což je příjemná teplota.

Má dřevostavba vyšší nároky na údržbu než cihlové domy?

Ty rozdíly nejsou nijak velké. Každá stavba vyžaduje péči a pravidelný servis. Máme domy, které dnes stojí patnáct let, někdy se dřevo muselo olejovat, někdy zčásti vyměnit, ale všechno se dá. V interiéru navíc prakticky žádné úpravy třeba nebyly.

Když se tedy bavíme o využití ve městech, je dřevo vhodné pro všechny typy budov?

Ano, úplně na cokoli. Ať už budete stavět třeba bazén nebo koncertní halu, radnici, kanceláře... Třeba právě pro koncertní halu a kancelářské prostory je dřevo naprosto ideální, protože je to skvělý akustický materiál. V našich projektech používáme klasické dřevěné nebo drážkované panely, které ještě v kombinaci s dřevovláknitou izolací nebo nějakou textilií akustickou pohodu vytváří. Takového panely „ustřihnou“ některé vlnové délky a kmitočty hluku a slyšíte jen to, co slyšet máte. Tyto technologie se používají i ve zděných budovách.

V Praze na nové stavby není moc místa, musí se stavět spíš do výšky. Kolik pater dřevostavba může mít?

Dnes můžete v Česku stavět asi čtyři podlaží, ve světě je to běžně šest sedm podlaží. Pravděpodobně to tak bude už brzy i u nás. Technologicky tomu nic nebrání a vzhledem ke všem dalším benefitům, které dřevěné stavby nabízí, to je naprosto logický vývoj.

Každého jednotlivce i instituce jistě zajímají ceny dřevostaveb. Snížily se nyní, když je cena dřeva v Česku kvůli kůrovci nižší?

Nesnížily. Dřevostavby sledují stejně jako ostatní typy domů vývoj trhu a jejich cena v čase pozvolna roste. Dřevostavbu celkově není možné vnímat jako levnou technologii, zároveň nejsou ani předražené. Stejně jako jakákoli jiná kvalitní technologie má dřevostavba dobrý poměr ceny a výkonu a finančně vychází podobně jako cihlový dům, který je dobře zateplený minerální vatou. 

Ing. arch. Pavel Horák

Vystudoval střední průmyslovou školu stavební a Fakultu architektury na ČVUT v Praze. Již v té době mu učarovala architektura ze dřeva, které se intenzivně věnuje dosud. Od roku 2002 spolupracuje s architektem Václavem Zahradníčkem, se kterým založili architektonický ateliér Prodesi, který projektuje výhradně dřevostavby. Z potřeby dotahovat vše do zdárného konce spolu založili v roce 2005 společnost Domesi, která jejich projekty realizuje. Pavel pravidelně publikuje články o dřevostavbách a novinkách v tomto oboru v odborné literatuře. Je také zakladatelem a ředitelem Salonu dřevostaveb, unikátní přehlídky moderní architektury ze dřeva, která představuje ty nejlepší stavby, které za poslední rok v Čechách a na Slovensku vznikly.

Použité dřevo navíc tvoří asi nějakých deset či dvacet procent z celkové ceny domu. Střecha, izolace, podlahy, technologie… To je mnohem větší podíl.

Proč se u nás zatím veřejné budovy ze dřeva tolik nestaví? Čekáte, že se to změní?

Ve veřejných zakázkách se vždy řeší zejména cena. Protože jsou ale dřevostavby relativně rychlá a ekologická technologie, vidím do budoucna šanci, že by se do rozhodování přidaly i další aspekty, které se budou zohledňovat. V poslední době vnímám i větší zájem ze strany politiků, tudíž věřím, že se tento trend už brzy rozšíří i u nás.

Související…

I v dnešní době se dá postavit dům bez bank, bez stavebnin a bez odpaduChtěla žít s dětmi v přírodě: Jak si matka samoživitelka postavila minidůmVytiskněte si vlastní dům, vyjde vás to na míň než 100 tisíc korun

foto: Michaela Cásková, zdroj: Prodesi

Tipy redakce

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Možná jste si po Novém roce dali jako spousta lidí následující předsevzetí: Už...

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.