fbpx

Inteligentní technologie, jako jsou drony a pokročilá analytika, pomáhají ve světě řešit ohrožení veřejného zdraví. Klacky pod elektronky jim ovšem házejí regulační omezení typu GDPR. Naštěstí. Nebo naneštěstí?

Zveřejněno: 15. 3. 2020

Koronavirus se z Číny bleskovou rychlostí rozšířil do celého světa. Zatímco globální počet úmrtí roste, týmy odborníků využívají technologické inovace, které mají městům pomoci detekovat, řešit a kontrolovat virová ohniska přesně a efektivně. To by mělo vést k rychlejším reakcím na šíření nákazy. Nejedná se přitom o práci, jíž by se tyto týmy běžně nezabývaly. Ve světle současných událostí ovšem tato činnost nabývá nového významu. Jak technologie pomáhají Číně a Americe?

V Číně, epicentru nákazy koronavirem, se objevují inovativní prostředky, které by měly posloužit jako nástroje ke zmírnění šíření viru. V mnoha případech spolupracují vlády se soukromými společnostmi, které zdarma nabízejí služby, jež by mohly šíření viru zastavit.

V Číně se využívají taky čtečky poznávacích značek nebo data mobilních zařízení.

Jedním z nástrojů užívaných ke kontrole dodržování karantény jsou drony, které jsou vybavené nejen fotoaparáty, ale také reproduktory, skrze něž mohou zastupitelé vlády komunikovat s lidmi přímo v ulicích a sledovat, zda dodržují vládou nařízená karanténní opatření. Ke sledování lidí, kteří by měli být v karanténě, čínské úřady rovněž používají kamery a technologii rozpoznávání obličeje. A v celém "dohledovém balíčku" nejde jen o kamery. V Číně se využívají taky čtečky poznávacích značek nebo data mobilních zařízení shromažďovaná telekomunikačními společnostmi.

Čínská inspirace v USA

Takové "špionážní" techniky jsou v USA z důvodu zákonných a regulačních omezení a také ochrany soukromí poměrně omezené. Americká města, která zvažují zákaz technologie rozpoznávání obličeje, jako je třeba Oakland, Portland, San Francisco a Somerville, se ale mohou inspirovat jinými čínskými méně invazivními opatřeními.

corona autobus 1624707529

V dopravních uzlech například Peking a Šen-čen používají bezkontaktní technologii umělé inteligence (Al), a to ke kontrole teploty cestujících a identifikaci těch, kteří by mohli být infikováni. V USA zavedlo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) podobná opatření na třech hlavních letištích, San Francisco International, John F. Kennedy International a Los Angeles International. Týkala se cestujících přilétajících z čínského Wu-chanu.

Roboti i aplikace

V Šanghaji jdou ještě dál. Tam ohrožené kontaktují roboti s technologií rozpoznávání hlasu. Právě na základě hlasu potenciálního pacienta pak určují jeho zdravotní stav a doporučují vhodné léčebné postupy. Soukromé společnosti a čínská vláda také zveřejnily aplikace, které občanům umožňují zkontrolovat, zda nepřišli do těsného kontaktu s osobou potencionálně nakaženou koronavirem. Aplikace tak slouží jako zdroje přenosu informací a poskytují nejen doporučení dalšího postupu, ale shromažďují také data, která pomáhají vládě, aby si udržovala přehled o šíření viru.

Máňa povídala, že Helena od vedle z domu už to má.

Přestože v Americe žádnou takovou aplikaci nemají, využívají aplikace jiného typu, jako je například Chřipka blízko vás, která používá informace získané... no, v podstatě z pavlačových drbů o šíření infekčních chorob. V případě potřeby lze tedy technologii využít k monitorování situace související s koronavirem (Máňa povídala, že Helena od vedle z domu už to má.).

Hlavně analytika a data

Ale pryč se sarkasmem, který se do epidemie moc nehodí (anebo jen občas). S umělou inteligencí se možnosti analytiky každopádně posunuly hodně kupředu. Předchozí analytické nástroje poskytovaly statické pohledy, které musely být neustále aktualizovány. Umělá inteligence umožňuje vidět změny v reálném čase a navíc i předpovídat budoucí ohniska nákazy. Umožňuje tak městům posoudit riziko nákazy populace, sledovat šíření epidemie a rozhodovat o alokaci zdrojů.

Město identifikovalo a sledovalo ohnisko hepatitidy typu A u jedinců bez domova a vytvořilo mobilní očkovací týmy.

Takové mapování se podle Smart City Dive ukázalo jako užitečné například v boji s Ebolou. Vědci tehdy díky němu zjistili, že virus pochází z ovocných netopýrů. A nalezení zdroje logicky vždy urychlí vývoj potřebné vakcíny. Díky mapování se podařilo zažehnat epidemii žloutenky typu A, která hrozila v roce 2017 v americkém San Diegu. Město identifikovalo a sledovalo ohnisko hepatitidy typu A u jedinců bez domova a vytvořilo mobilní očkovací týmy. Současně zmapovalo veřejné toalety a zavedlo vylepšený režim čištění. San Diego pak také dezinfikovalo ulice a v oblastech se zvýšeným rizikem instalovalo mobilní stanice sloužící k umytí rukou. New York zase v minulosti použil bezplatný statistický software SaTScan, díky němuž se podařilo odhalit a zastavit takzvanou legionářskou nemoc, kterou přenášeli vojáci ze zahraničních misí.

Klíčem je rychlá komunikace

Pokud spolu IT specialisté, datové firmy a municipality ve městě nekomunikují, je vše výše zmíněné vlastně k ničemu. Města musí hlavně zajistit, aby všechny entity pracovaly se stejnými datovými soubory. Bez jednotného sdílení informací mohou být odpovědi nejasné, znehodnocené, útržkovité. To může v konečném důsledku zpomalit, nebo dokonce omezit účinnost reakce. Dalším klíčovým prvkem je rychlé šíření přesných informací a jejich sdílení s veřejností, stejně jako je tomu u všech krizí. V této věci mohou města například integrovat systémy zasílání zpráv ve formě textových upozornění, upozornění na mobilní aplikace a systémů tísňového varování v televizích a rádiích.

Některá americká města již spolupracují s komunikačními společnostmi na systémech, které umožňují interakce mezi místní vládou a občany. Něco podobného už funguje v Šanghaji. Vláda posílá skrze státní telekomunikační společnosti hromadnou textovou zprávu občanům, kteří pak v jednoduché šabloně odpovědí, že jsou v pořádku, nebo že třeba potřebují pomoc. Občané se také mohou rozhodnout sdílet prostřednictvím zařízení svou polohu. Asi tušíme, že i tahle "milosrdná aplikace" se dá lehce zneužít. Vždycky jde hlavně o to, jak občané veřejným institucím důvěřují. A to se ukáže hlavně v krizi. A bez technologií se to ukáže jen těžko.

Související…

Bulovka je na pacienty s koronavirem připravenaJe Covid-19 mýtickou pandemií, o níž psal česko-kanadský vědec Václav Smil?Hladá se původce koronaviru. Po kobře a netopýrovi je na řadě luskoun

foto: Shutterstock, zdroj: SmartCitiesDive

Tipy redakce

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Mohli by chameleoni změnit Einsteinovu teorii relativity? Zatím se žádný nechytil

Mohli by chameleoni změnit Einsteinovu teorii relativity? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.