fbpx

Konverzace o chytrých městech se často týká především technologií. Odborník, který se touto problematikou zabývá více než 10 let, ale tvrdí, že mnohem důležitější než technologie je transformace

Zveřejněno: 14. 11. 2019

Chytrá města mohou lidstvo obohatit stejně jako ho poslat do záhuby. Australan Chris Vejn, který se plánováním inteligentních měst po celém světě zabývá již desítky let, si je toho vědom. Právě proto tvrdí, že pro jejich funkčnost je zásadní pochopit, co občané potřebují, a teprve poté tomu uzpůsobovat zavádění nových digitálních nástrojů, jež mohou jejich potřeby uspokojit.

Z tohoto zorného úhlu je potom možno definovat nejen důvody, proč chytrá města potřebujeme, ale zároveň i skutečnosti, proč se o chytrá města nesnažit. Vejn konkrétně nabízí sedm bodů pro a nastiňuje sedm situací, kdy je snaha o „chytré město“ vlastně zbytečná.

1. Dobrá infrastruktura

Hlavním cílem výstavby chytrých měst je poskytnout jejich obyvatelům dobrou infrastrukturu, jako jsou vodovodní a kanalizační služby, dodávky elektřiny a další. Informace z infrastruktury jsou v takových případech shromažďovány prostřednictvím detektorů například plynu či elektřiny a dalších analytik, které jsou pečlivě zapracovávány do malých sítí a zaváděny do počítačů.

Vzhledem k rostoucí urbanizaci je nezbytná vyšší životní úroveň, kterou právě mohou zajistit chytrá města.

Takové procesy se mohou zaměřit na zefektivnění funkčnosti města a zvýšení jeho dostupnosti pro všechny obyvatele bez rozdílu.

2. Inteligentní řešení

Chytrá města nabízejí chytrá řešení. Zpřístupňují údaje, k nimž byste se jinak nebo dříve dostali jen velmi těžko – například s pomocí inteligentních částí mobiliáře. Poskytují elektronické služby, starají se o stoprocentní zpracování odpadních vod, sledují kvalitu vody a další.

3. Podpora rozvoje

Chytrá města zvyšují rozvojové aktivity daného regionu. To se může týkat výstavby nových škol, budov pro sídlení nejrůznějších prospěšných organizací, nákupních, zábavních, sportovních a dalších center. Tyto činnosti prospívají všem – občanům, podnikům, vládě, životnímu prostředí.

4. Bydlení pro všechny

Jedním z hlavních cílů chytrých měst je zajistit všem bydlení. Lidé se celosvětově přesouvají z vesnic do aglomerací, kterým začíná docházet životní prostor, počet bytů a parcel pro stavění domů. Vzhledem k rostoucí urbanizaci je nezbytná vyšší životní úroveň, kterou právě mohou zajistit chytrá města. Vznikají individuální modely udržitelného bydlení, které mají naději na přežití a slibují dlouhodobý úspěch.

5. Zvyšování zaměstnanosti

Chytrá města skýtají těm, kteří v nich žijí, četné výhody a příležitosti. Vznikají nová pracovní místa, uvolňují se ta stará. Zvyšuje se poptávka po práci a klesá nezaměstnanost. Minimálně projektování, navrhování a stavba chytrých měst potřebují bezpočet šikovných mozků a rukou.

6. Spojování společnosti

Chris Vejn tvrdí, že lidstvo jako celek potřebuje provést změny v systémech, infrastruktuře a postojích, aby si uvědomilo výhody, které jsou klíčové pro udržitelnost měst. Aby k tomu došlo, musí vlády, průmysl a společnost spolupracovat. Jedině to zajistí inteligentní přechod na inteligentní města. Je-li na koncept chytrých měst nahlíženo takto, může se stát významným prostředkem stmelování jinak dnes mnohdy roztříštěné společnosti. 

7. Posilování samostatnosti

Změna prezentovaná chytrými městy může být podle Vejna udržitelná jedině tehdy, závisí-li na budování systémů a odborných znalostí, které každému umožní, aby se podílel na zlepšování kvality života ve svém sousedství, městě nebo zemi. V takovémto kontextu inteligentní města podporují soběstačnost jedince a kolektivní myšlení zároveň – člověk pomáhá ostatním způsobem, který mu situace dovolí, a zároveň se tak učí v novém prostředí orientovat a spoléhat sám na sebe.

1. Nedomyšlená administrativa

Chyba je, když se termín chytré město stane jen lákadlem pro mladé nadšence, kteří se svou angažovaností nic netuše upíší zkorumpovaným politikům, kteří vládnou řadě zemí.

2. Vysoké náklady

V chytrých městech lidé zpravidla musí stavět vlastní domy podle vlastní finanční kapacity. Mnoho lidí si tak život v chytrém městě vůbec nemůže dovolit. Idea „bydlení pro všechny“ krásně zní, ale hůře se provádí.

Chytrá města nemohou vyřešit problémy celého světa nebo všech měst, některé mohou naopak prohloubit.

Realita často vypadá jinak. A to tak, že lidé střední a nižší třídy mnohdy výhod chytrých měst vůbec nemohou využívat.

3. Neefektivní využití prostoru

Na výstavbu chytrých měst je třeba velkých ploch. Ploch, které by mohly být využity i jinak. Třeba pro vysazení lesů nebo parků, jež by životnímu prostředí a planetě svědčily rozhodně víc než chytrá města. Města, která jsou bohatá na koryta řek a kopcovité oblasti, mohou být využita k zabránění ekologické degenerace světa. Není škoda je přestavovat na takzvaná inteligentní města?

4. Prohlubování sociálních rozdílů

V některých zemích, jako je třeba Indie, by výstavba chytrých měst jen prohloubila propastné rozdíly, které zde již mezi jednotlivými třídami panují. Jedna městská část rozrůstající se vedle druhé, která stagnuje, jen vrhá větší světlo na chudobu. Podle Vejna se dnes nacházíme v situaci, kdy je politické, hospodářské a sociální prostředí rozlomené – mnoho občanů nedůvěřuje voleným úředníkům a státní byrokracie zjevně není schopna poskytovat účinné a efektivní služby. Chytrá města nemohou vyřešit problémy celého světa nebo všech měst, některé mohou naopak prohloubit.

5. Nepochopení, co lidé potřebují

Realizace chytrých měst je často zaměřována mnohem více na efekt a výkonnost než na skutečné potřeby občanů. Je třeba promyslet, jak se v takových místech budou cítit senioři, mentálně či zdravotně postižení či jakkoliv jinak hendikepovaní lidé. Je nutné zajistit, aby se pro ně chytrá města z pomocné ruky nestala spíš zdrojem stresu a nebezpečí.

6. Nadužívání technologií

Technologie jsou jistě pevným a podstatným pilířem chytrých měst. Chris Vejn však varuje před jejich nadužíváním. Tvrdí, že ačkoliv vývoj technologických platforem lze v jistém smyslu označit za klíčový faktor lidského rozvoje, neměl by v konečném důsledku na druhou kolej odstavovat faktor ryze lidský. Zastává názor, že je chyba považovat technologie za jediný hnací motor změny.

7. Všechno, nebo nic

Koncept inteligentního města nefunguje, pokud nejsou všichni ve městě digitálně propojeni se vším. Je to trochu jako s Applem – pokud patříte mezi jeho fandy a máte od něj telefon, počítač, tablet a televizi, můžete směle využívat všech výhod, které nabízí. Jinak se ale jedná o svět ve světě, do něhož ten, kdo není kompletně vybaven, nemá šanci cele proniknout.

Pokud má koncept inteligentního města perfektně fungovat, musí být všechny budovy, infrastruktury a lidé patřičně digitálně propojeni a vybaveni. Jedině tak lze dosáhnout „interoperability“ mezi policejními, veřejnými dopravními, energetickými, vodárenskými, vzdělávacími, zdravotnickými a bankovními instituty, aby všechny byly schopny shromažďovat a sdílet údaje s tím cílem, že se město stane bezpečnějším a efektivnějším. Jsme na něco takového skutečně připravení?

Související…

Jak zlepšit psychiku lidí ve městech? Chce to víc míst na pokec i čistší vzduchProč bychom měli vzít městský prostor autům a začít budovat cyklotrasyJak americká města řeší krizi bydlení a proč to nestačí

foto: Shutterstock, zdroj: Digital Pulse (PWC)

Tipy redakce

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Začalo to poměrně nevinně. Příjemné povídání dvou příjemných lidí. Situace se...

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

Také druhý ročník konference Dítě v síti zaštítila a nakonec také i navštívila...

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.