fbpx

Duševní problémy lidí ve městech nemusí řešit jen psychologové. Pomoci může i město, a to nejen tím, že bude do infrastruktury projektovat co nejvíce zelených ploch

Zveřejněno: 23. 11. 2019

Zatímco většina měst se snaží skrze urbanismus zlepšovat fyzické zdraví svých občanů, na to psychické se často zapomíná. Přitom je stejně důležité. Město samo o sobě má na naši psychiku obrovský vliv a může ji hodně ovlivnit pozitivním i negativním směrem.

„Ve městech jsou ekonomické, kulturní a vzdělávací příležitosti, které na venkově většinou nenajdete. Na druhé straně však zejména větším metropolím chybí faktory, které nás vnitřně posilují. Sem patří zejména kontakt s přírodou, možnost pohybu v ní a smysluplné sociální interakce,“ říká psychiatrička Layla McCayová z Centra pro městský design a mentální zdraví.

Kromě zelených ploch je jednou z největších příležitostí aktivní doprava. Tu lze podpořit například zvýšením bezpečnosti a pohodlí chodců a cyklistů.

S městy podle ní také souvisí takzvané smyslové přetížení. „Každý den vidíme stovky cizích tváří a náš mozek je hodně stimulován. To může být podle některých vědců pro naši psychiku rovněž problém,“ upozorňuje McCayová. Čím tedy mohou města k dobrému duševnímu zdraví lidí přispět?

Zelená je dobrá

„Zelený prostor je zprostředkovatel veřejného zdraví, vytváří a udržuje naši duševní pohodu,“ říká Jenny Roeová, environmentální psycholožka z University of Virginia. Vůbec největší účinek v tomto směru mají zelené plochy, po kterých mohou lidé chodit. Proto by jim měl být ve městech věnován co největší prostor, například na parkovištích, před nákupními centry i na pěších zónách.

mesto zelen 775401484

Když se můžete i z kanclu podívat do zeleně, tak vám může být psychicky o něco líp. Aspoň na chvíli


Svůj účel však samozřejmě splní i další rostlinné prvky, jako jsou například stromy a květiny v ulicích, výhled na zeleň z kanceláří a také možnost strávit pracovní přestávku v parku či zahradě, kde se mohou lidé procházet, cvičit a socializovat. Aby zeleň na lidi dobře působila, je třeba se o ni také náležitě starat.

Pohyb nade vše

Pravidelné cvičení funguje jako efektivní antidepresivum. Navíc posiluje sebevědomí a naopak snižuje stres či symptomy související s ADHD, demencí, a dokonce i schizofrenií. Proto by město mělo fyzický pohyb svých obyvatel podporovat co nejvíce. Kromě zmiňovaných zelených ploch je jednou z největších příležitostí aktivní doprava. Tu lze podpořit například zvýšením bezpečnosti a pohodlí chodců a cyklistů, zjednodušením parkování kol a celkovým uzpůsobením prostoru tak, aby byly chození a jízda na kole co nejatraktivnější.

Sociální interakce s druhými podporují naši sebedůvěru, rozvíjí empatii a dávají nám pocit, že někam patříme.

Kromě dopravy jsou tu i další příležitosti. Například instalace venkovních posiloven v parcích nebo rozšíření sportovišť, a to i na místech, kde žijí lidé s nižším sociálním statusem. V neposlední řadě je důležité namixovat využití půdy – tedy umístit obytné zóny nedaleko škol, obchodů, knihoven a dalších institucí, aby byly od bytů v docházkové vzdálenosti.

Socializace

Studie zveřejněná Harvardskou zdravotnickou školou potvrdila, že lidé, kteří mají uspokojující vztahy s rodinou, přáteli a dalšími lidmi ve svém okolí, jsou šťastnější, zdravější a žijí déle. Ale asi každý z nás sám dobře ví, že sociální interakce s druhými podporují naši sebedůvěru, rozvíjí empatii a dávají nám pocit, že někam patříme. Sdružování lidí ve městech nejlépe podporuje vhodné rozmístění budov a institucí tak, aby obyvatelé nemuseli každý den dojíždět až na druhý konec města, ale mohli se naopak zdržovat v místě svého bydliště.

sachy 1139118470

A socializace se vyplácí v každém věku, v každém zákoutí a u jakékoli zábavy. Takhle ji řeší ve Stockholmu


Užitečné jsou také ulice s dostatkem otevřených prostranství, lavičky, šachové stoly v parcích a univerzální veřejné (nejlépe zastřešené) prostory, kde se lidé mohou scházet na komunitních událostech, případně se i dobrovolně zapojit do jejich organizace.

Žádný strach

Podle Tonyho Robbinse, známého amerického autora a kouče, je zásadní lidskou potřebou potřeba jistoty. „Chceme mít věci pod kontrolou a vědět, co nás čeká, abychom se cítili být v bezpečí,“ napsal na svůj LinkedIn. A jak se na tom mohou podílet města? Například navrhovat veřejná prostranství tak, aby umožňovala dobrý přehled o lokalitě a lidé tam měli pocit, že jsou viděni.

Vhodné také je, aby z oken bylo dobře vidět na chodníky, nebo zajistit dobré noční osvětlení ulic tak, aby bylo chodcům vidět do obličeje. V neposlední řadě je důležité dbát na celkovou údržbu, neboť podle teorie „rozbitého okna“ svádí zanedbané oblasti k domněnkám, že se v těchto místech o veřejný pořádek nikdo moc nestará, a tato místa pak podporují další kriminalitu. Pro dobrý pocit ve městě je také důležitá bezpečná doprava a přehledné navigace, zejména pro osoby se sníženou schopností orientace.

Dobrou noc

Pro vyrovnanou psychiku je zásadní kvalitní spánek. Město však může naše spánkové vzorce výrazně narušovat. Motory, křik dětí na ulici, sirény, stavební práce – není se čemu divit, že podle výzkumů lidé žijící ve městech spí často v době, která neladí s jejich biologickými hodinami.

V regionech, které mají se vzduchem problémy, se častěji vyskytují onemocnění jako deprese či bipolární porucha.

Města by se tedy měla snažit kvalitně odhlučňovat budovy, sázet stěny ze stromů a budovat další zvukové bariéry. Vhodným nástrojem jsou také různá omezení dopravy a světelného smogu, zejména pouličních reklam.

Vzduch jako v ráji

Znečištění vzduchu má na nás obrovský vliv. Světová zdravotnická organizace ho spojuje s vážnými zdravotními problémy, jako jsou rakovina plic či mrtvice. Podle nového výzkumu z roku 2019 má ale pravděpodobně i vliv na naši psychiku. V regionech, které mají se vzduchem problémy, se častěji vyskytují onemocnění jako deprese či bipolární porucha. Města mohou snižovat znečištění vzduchu sázením stromů a keřů, které zachytávají těžké kovy a další částice. Také mohou podporovat aktivní formy dopravy, zavádět poplatky za vjezd aut do města a přesouvat těžký průmysl co nejdále od obytných oblastí.

Úspěšné a pokrokové město může fungovat jen za předpokladu, že v něm budou žít zdraví a šťastní lidé. Teď už tedy zbývá „pouze“ všechny tyto získané poznatky vzít a integrovat do nových projektových požadavků.

Související…

V tichu už žít neumíme, říká ekopsycholog Jan KrajhanzlCo musí města do roku 2050 udělat, aby udržela emise pod kontrolouMetropole ve světě se snaží zbavit aut. Jaká jsou pro a jaká proti?

foto: Shutterstock, zdroj: Urbandesignmentalhealth.com

Tipy redakce

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Začalo to poměrně nevinně. Příjemné povídání dvou příjemných lidí. Situace se...

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

Také druhý ročník konference Dítě v síti zaštítila a nakonec také i navštívila...

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.