fbpx

Ubytovací služba z Amsterdamu chce dávat část výdělků na aktivity do míst, kde se turisté ubytovávají

Zveřejněno: 2. 6. 2019

V posledních letech jsou společnost Airbnb a další jí podobné organizace viněny z toho, že jejich služby zvyšují ceny nájmů v centrech měst, odvádí celé bytové domy z trhu dlouhodobého bydlení, a přímo tak podporují bytovou krizi. Ačkoli se ukazuje, že minimálně v Praze Airbnb plošný vliv nemá, za několik málo let fungování si tato služba nadělala spoustu nepřátel. Ti usilují o její výrazné omezení. A v některých evropských městech se tak už i stalo.

Musí být ale podnikání v oblasti krátkodobých pronájmů tak kontroverzní? Ambiciózní projekt, který má původ v Amsterdamu, tvrdí, že ne. Říká se mu Fairbnb a snaží se změnit model sdílení bytů tak, aby krátkodobé pronájmy byly výhodné nejen pro jejich majitele, ale i pro ostatní obyvatele dané oblasti.

Stejně jako ostatní podobné weby plánuje vybírat provizi z rezervací. Polovina z peněz má ale být vrácena zpět do oblasti, kde se pronajímaná jednotka nachází.

„Na společenský dopad cestovního ruchu dlouho vůbec nebyl brán zřetel – lidé si ho zprvu v souvislosti s prázdninovými byty ani neuvědomovali,“ říká Sito Veracruz, spoluzakladatel Fairbnb magazínu Citylab. „V současné době ale musíme počítat s negativním dopadem tohoto odvětví na komunity, a to nejen kvůli jeho růstu samotnému, ale také z důvodu jeho rozsáhlé expanze do obytných zón.“

Spuštění za dveřmi

Fairbnb se začalo vytvářet už v roce 2016. Své pobočky má v Itálii, Španělsku, Nizozemsku a Litvě a jeho zakladatelé při vývoji strávili mnoho času diskuzemi s obyvateli měst napříč celou Evropou včetně Benátek, Boloně i Barcelony.

turistka 730035460

Turistka se v centru Amsterdamu očividně těší, jak její dočasné bydlení přispěje místním aktivitám


I když se zatím jen připravuje na přijímání registrací od hostitelů, jeho komunitní setkání už přilákala více než 700 lidí, kteří jsou připraveni na web své byty a domy umístit. S tím, jak se blíží datum spuštění, se společnost Fairbnb snaží skrze crowdfunding získat finance na rychlý vývoj technologií, zejména na mobilní protějšek připravovaného webu.

Finance pro komunitu

Model Fairbnb se od standardního liší hned v několika klíčových bodech. Stejně jako ostatní podobné weby plánuje vybírat provizi z rezervací (v případě Fairbnb je to 15 %, což je podobné Airbnb). Polovina z těchto peněz má ale být vrácena zpět do oblasti, kde se pronajímaná jednotka nachází. Tyto peníze pak budou použity na projekty vybrané po konzultaci s místní komunitou. Mohou zahrnovat například nekomerční prostory, komunitní centra nebo (pokud bude síť generovat dostatek peněz) také sociální bydlení. Hosté Fairbnb si budou moci sami zvolit projekt, který bude z jejich peněz podpořen, a během svého pobytu jej dokonce poznat.

Je velmi důležité mít sdílecí platformu, která je zodpovědná a zahrnuje jak sociální, tak ekonomickou udržitelnost.

Díky tomuto pravidlu lidé z oblastí, které cizince přes Fairbnb hostí, uvidí, že část financí plyne zpět do jejich komunity, místo toho aby tyto zisky odtékaly nepřítomným majitelům bytů a vzdáleným společnostem. I z toho důvodu očekávají zakladatelé společnosti o Fairbnb velký zájem. „Změna je nutná,“ vysvětluje Veracruz. „Je velmi důležité mít sdílecí platformu, která je zodpovědná a zahrnuje jak sociální, tak ekonomickou udržitelnost.“

Boj s Airbnb

Přestože tato varianta vypadá na první pohled slibněji než klasické Airbnb, i ona by mohla městům ublížit. Zejména v případě, kdy by magistráty nemohly řádně kontrolovat, kde a v jakém objemu jsou apartmány krátkodobě pronajímány. Společnost Fairbnb si toho je vědoma, proto se zavázala dodržovat všechny místní zákony, které se týkají prázdninových bytů, a s místními úřady sdílet všechny relevantní údaje.

Také Praha se na začátku roku 2019 domluvila s Airbnb na výběru ubytovacích poplatků, a tak částečně kompenzovala milionové ztráty, které služba zapříčinila.

Tento přístup by sám o sobě znamenal obrovský rozdíl, neboť se zdá, že současné postupy společnosti Airbnb podvodům příliš nebrání. Například nedávný nizozemský výzkum zjistil, že 41 % amsterdamských Airbnb hostitelů ubytovávalo nájemníky na více než 60 nocí ročně, což znamenalo porušení loňského stropu, který platil na celém území města a letos se ještě snížil na 30 nocí.

Barcelona mezitím dosáhla určitého úspěchu v regulaci sektoru sdílení domů se svým licenčním systémem a opatřeními proti nezákonným pronájmům. Airbnb však začalo s městem spolupracovat až poté, co od něj dostalo pokutu ve výši 600 tisíc eur. Také Praha se na začátku roku 2019 domluvila s Airbnb na výběru ubytovacích poplatků, a tak částečně kompenzovala milionové ztráty, které služba zapříčinila.

Transparentnost a veřejné blaho

Samozřejmě hrozí, že se s tím, jak se čím dál víc měst proti Airbnb mobilizuje, pod křížovou palbou přísných opatření ocitne i jeho "udržitelnější alternativa". Veracruz je ale optimista a věří, že přísné regulace Airbnb mu nebudou stát v cestě.

Už nyní podepisujeme dohody s městskými úřady v Amsterdamu, Benátkách a Barceloně.

„Nežádáme města o zvláštní preference ani přízeň, ale celou dobu vycházíme se zastupitelstvy dobře a už nyní podepisujeme dohody s městskými úřady v Amsterdamu, Benátkách a Barceloně. Dodržujeme předpisy a jsme tak transparentní, jak vyžadují. Chápu, že nás nemohou ani nebudou propagovat, ale upřímně řečeno, jsme ti nejlepší, jaké kdy viděly.“

Související…

Jak na Airbnb? Praha se může inspirovat v Berlíně či Barceloně
Zdeňka Musilová

Bude tedy nový model fungovat? Jistě má své výhody, například může zaujmout cestovatele, kteří dbají o udržitelnost. Na druhou stranu hostitelům neposkytuje oproti konkurenci žádné speciální výhody (snad kromě dobrého pocitu z dodržení zákona). Přinejmenším se však může stát nástrojem, který Airbnb a jemu podobné namotivuje k dodržování vyhlášek a šetrnějších postupů.

foto: Profimedia, zdroj: Citylab

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...