fbpx

Šéf svazu vodního motorismu: Ze Smíchovského přístavu mě živého nedostanou 2 fotografie
foto: Zdeněk Strnad

S Jiřím Pěknicou o tom, zda se dá Smíchovský přístav zachránit před developery a proč se o život na Vltavě žádný z kompetentních úřadů vlastně nezajímá

Zveřejněno: 17. 9. 2021

Smíchovský přístav je po dlouhá desetiletí malým městem ve městě. Poklidné hausbóty se střídají s nákladními loděmi, občas propluje okolo člun Městské policie, která v něm má svoji říční služebnu. Komunita fanoušků a nadšenců, kterou tvoří tisíce vodáků a vyznavačů vodní plavby, ale možná o své útočiště uprostřed Prahy přijde. Developerská společnost vypověděla většině nájemců smlouvu a podle Jiřího Pěknici, předsedy Českého svazu vodního motorismu, má na Císařské louce vzniknout několikasetmetrový obří developerský projekt.

Z obchodního hlediska je to pochopitelné, pozemky dosahují astronomické hodnoty. Pokud by se tak ale opravdu stalo, pro smíchovské vodáky by to znamenalo konec jedné éry. „Já ale odsud dobrovolně neodejdu, mě budou muset odtáhnout,“ říká rázně Jiří Pěknice. A z jeho rozhodného výrazu, který se na krátkou chvíli ocitnul na jeho tváři, tušíte, že se pro něj jedná o naprosto zásadní rozhodnutí. „Tady se nesmí postavit ani psí bouda, je to zátopové území a ochranné pásmo. Přitom by tady měl vzniknout takový kolos!“

Vodní motorismus nejsou jen rychlá plavidla a motorové čluny. Jsou to i malé jachty a de facto jakákoliv plavidla s motorovým pohonem, která se na českých vodách pohybují. Podle šéfa Českého svazu vodního motorismu je údajně navíc nejasné, kdo vlastně bude doopravdy stavět. „Firma České přístavy, která formálně Smíchovský přístav zastupuje, se tváří, že je státní podnik, ale není tomu tak. Je to čistě soukromá firma pana Černého, který to navíc dostal v privatizaci nějakým záhadným způsobem. Tady se navíc můžou stavět pouze budovy, které mají přímou souvislost s provozem přístavu, takže to plánují jako ,byty pro zaměstnance‘,“ říká Jiří Pěknice.

Baví se oni nějak s vámi?

Vůbec. Jen nám přišly výpovědi. Někteří se soudí, další přistoupili na ukrutné zdražení nájmů, takže je to zruinuje ekonomicky a dřív nebo později stejně skončí. Ti, kteří mají smlouvy, tak na nich mají výpovědní dobu jeden měsíc. Developeři to mají velice dobře ošetřené, aby tady stavět mohli.

V jaké fázi ten projekt teď je?

Je to ve fázi žádosti o změnu územního plánu. Odsouhlasilo to zastupitelstvo Prahy 5, ale třeba Institut plánování a rozvoje o tom nic neví. Mají tedy už příslib toho, že bude změněný územní plán. 

Co by tady mělo vlastně kromě bytů být? Ty postavíte na břehu, ne na vodě.

Těžko říct, támhle je třeba botel, který tu je léta, ten má exekuci a prohrál soud, ten už to musí odstranit. Developer chce přístav přesunout do severní oblasti, kde je botel Vodník, který mu to blokoval. Má tady zůstat jen torzo původní komunity, zůstat má pouze miniaturní obchodní přístav. Zbytek prostě zmizí. Všechny hausbóty, všichni vodáci, srdcaři, kteří Vltavu milují.

Městu to nevadí?

Město stále považuje vodu hlavně za rekreační zónu, prostě pláže, bary, náplavky... Parníky prý hyzdí Prahu a někteří by byli radši, aby tu byly normalizované pramičky. Někteří lidé na magistrátu ani nevědí, kde ten přístav je, prostě je to nezajímá. Přitom velká města s vodním tokem všude na světě využívají vodní plochy pro logistiku. Jsme téměř v centru, mohly by se tady svážet třeba odpadky, nikoho by to neobtěžovalo, nejezdily by s tím náklaďáky přes celé město někam na skládky, mohlo by se to vozit lodí na Mělník. Tamní elektrárna se údajně předělává na spalovnu odpadu, ta loď tam dojede za den. A vejde se do ní 80 náklaďáků. 

Ze strany Povodí Vltavy je absolutní nezájem o plavbu. Když jsme jim vyčítali, že na řece nejsou místa vyhrazená pro stání, tak přišroubovali na skálu cedule a řekli: Tady si zaparkujte.

Když se kdysi stavělo metro, vozila se všechna rubanina odsud po vodě. Dokonce i bolševici to uměli. No a teď tady hned vedle staví Sekyra Group obří projekt a všechno se vozí nákladními auty. Tady by stačilo, kdyby to s kolečky převáželi přes silnici nebo kdyby udělali dopravníkový pás a všechny sypké materiály by klidně mohly jezdit po vodě, k přístavu to mají 200 metrů. V Karlíně je stále funkční betonárka přímo u vody a všechny vstupy se tam vozí po vodě. Takže do Karlína to funguje, tak proč by to nemohlo fungovat sem? Radotín je funkční přístav, který má jeřáby, skládky na písky, na štěrky, na vše. Tam se vozí po břehu, náklaďáky to přivezou do radotínského přístavu a náklaďáky to odvezou z radotínského přístavu. Místo aby to tam přivezla loď jednou za týden. 

Smíchovský přístav má navíc statut „ochranného přístavu“kolik dalších takových v Praze je?

Smíchov je poslední. Holešovice už ztratily tu veřejnost a je to chráněné místo, už to není ochranný přístav. A Radotín není, protože je na hlavním toku, Libeň, tak tam se chystají také developeři, kteří budou zastavovat Karlín, takže tam je to také už víceméně jisté, že ten konec tam v určitém časovém horizontu nastane. Ovšem když přijde velká voda a je vyhlášen první povodňový stupeň, tak se nám sem stahují všechny lodě odsud ze Smíchova až po Štvanici. V roce 2002 byl tenhle přístav úplně plný, nevešla by se sem ani jedna loď navíc.

Vy jste si vzal loď a dojel s ní do Paříže a zpět. Jak obstojí Česko ve srovnání se zahraničím?

Za tu cestu jsem projel 330 plavebních komor a můžu vám spolehlivě říct, že kdyby v Evropě všechny komory fungovaly tak, jak fungují na Vltavě, tak přijedeme příští rok na podzim. Jakmile jsme vyjeli z Česka, fungovalo všechno téměř nonstop.

IMG 5008

Smíchovský přístav focený z Vltavy (foto: Zdeněk Strnad)


Zatímco u nás je jedna plavební komora v provozu do tří, jedna do pěti, někde to funguje jen čtyři dny v týdnu... Naprostá tragédie. Rád bych ale řekl, že tohle se týká hlavně povodí Vltavy. Například povodí Labe je spravováno bez jakýchkoliv problémů (V Česku je celkem pět povodí: Vltava, Labe, Ohře, Morava a Odra, pozn. aut.). 

Proč to na Vltavě skřípe?

Protože tam pracují univerzální úředníci, kteří nemají vztah k vodě. Ti by mohli dělat kdekoliv jinde. Nemluvím teď o řadových úřednících, ale spíše o těch, kteří rozhodují o zásadních věcech. Ptali se mě, co bychom nejvíc chtěli. Já jim říkám: Pitnou vodu seženeme, benzín a naftu také, ale potřebujeme vyřešit, co s odpadky. Postavte po cestě kontejnery. A oni že ne, to nemůžete házet do kontejnerů Povodí Vltavy! A zakázali to úplně.

A jak jsou na tom přístaviště?

Máme nový přístav na Hluboké, perfektně vybavený přístav je v Českém Vrbném, pak jsou přístavy dole na Labi... a mezi tím není vůbec nic. Když chcete na Zvíkovský hrad, tak tam musíte s horolezeckou výbavou, přivážete se ke skále a bojíte se, že vám o ni vlny rozmlátí člun. Navíc ze strany Povodí Vltavy je absolutní nezájem o plavbu. Když jsme jim vyčítali, že na řece nejsou místa vyhrazená pro stání, tak přišroubovali na skálu cedule a řekli: Tady si zaparkujte. Třeba pod tím Zvíkovem se nemáte za co přivázat, kotvu tam hodit nemůžete, to je jak do studny, tam je 40 až 50 metrů, takže kotva vám je k ničemu. 

V čem je tedy obecně největší problém?

Problém je v rozdělení kompetencí mezi ministerstva dopravy a zemědělství. Ta se na sebe vymlouvají navzájem. Vodní dopravu u nás řídí ministerstvo zemědělství, ministerstvu dopravy je to tak nějak jedno, takže zemědělci rozhodují, jestli se vůbec bude plout, kde se bude plout a od kolika do kolika. A ministerstvo dopravy tyhle ty věci neřeší, jen krčí rameny, že to vyplývá z historie.

Jiří Pěknice

Předseda Českého svazu vodního motorismu. Vltavský patriot, majitel motorové lodi kotvící ve smíchovském přístavu a předseda jednoho z tamních vodáckých klubů. Pořadatel Race Campu, seriálu závodů amatérských závodníků s motorovými loděmi.

U dálnic není nutné, aby lidi byli srdcaři, u vody ano. Musí tam být lidi, kteří to budou posouvat dál. Po silnicích jezdí všichni a je to bráno tak automaticky. A podívejte se, jak vypadá stav dálnic v Česku. No a teď si vezměte, že voda je tady upozaděná a navíc o ní rozhodují lidé, kteří nejsou srdcaři ani odborníci. Ve správní radě Povodí Vltavy nesedí jediný člověk, který by měl vůdce malého plavidla, papíry na loď. Nesedí tam jediný z nich. S vodou nemají nic společného a ředitelka plavební správy vám řekne, že nejraději jezdí na kole, ji nezajímá, co se na vodě děje. A podle toho to vypadá i na té plavební správě. Z těch 140 lidí tam má asi 10 papíry na loď, zbytek ne. 

Když pomineme rekreační funkce, proč se více s vodní dopravou nepracuje v průmyslu? 

No to se mě neptejte! Vodní cesty stavěli všichni, slavný kanál Dunaj-Odra-Labe začal připravovat už Franz Josef, dostavoval to Baťa i Hitler, dokonce i ti komunisti rekonstruovali vodní cestu aspoň do Chvaletic. Kanálu udělal pak samozřejmě trochu medvědí službu prezident Zeman, protože ho podporuje, ale na druhou stranu se o tom aspoň mluví. 

Pojďme se ještě vrátit do Smíchovského přístavu. Jak si myslíte, že to tady bude vypadat za pět let?

My doufáme, že k té pozemní části přístavu budeme mít soudní rozhodnutí, které řekne: Sem je to vodní část, sem pozemní část. Ta pozemní část by neměla končit až úplně tam, kde začíná voda, ale kousek od břehu, aby se dalo k vodě dojít. To by samozřejmě bylo pro nás dobré a přístav by byl zachovatelný. U vodních toků je standardní ochranné pásmo 15 metrů, ovšem v přístavech to tak není. A my bychom rádi, aby to tak bylo. 

A dokážete si představit, že to tady tak opravdu bude fungovat?

Když nám umožní přístup k vodě, tak ať si na tom zbytku stavějí, co chtějí. Tady jde spíš o to, že když někomu řeknete na IPRu, že se tu chystá taková stavba, tak si klepou na čelo, že je to absolutně vyloučené. Ovšem Praha 5 jim to víceméně přiklepla. Ty informace si navzájem protiřečí a je v tom naprosto nepředstavitelný chaos. My ale stále doufáme, že se někdo chytne za rypák a řekne: Máme tady jedinečný přístav, který postavil císař František Josef, který tady funguje a mohl by fungovat i nadále, a my ho začneme provozovat. A mně osobně už je jedno, jestli to bude město, ředitelství vodních cest nebo ministerstvo dopravy. Měl by to provozovat stát, a ne že tady bude soukromá firma likvidovat jeden z posledních kousků přírody, který tady v centru máme.

Kolik lidí má vlastně ve Smíchovském přístavu svůj domov?

Přibližně 300 hausbótů a asi 300 motorových lodí. Stále nás ubývá, ale já budu ten poslední. Mě odsud vynesou až nohama napřed.

Související…

Pan DOL: Koridor Dunaj-Odra-Labe už funguje, patří do něj i pražská Náplavka
Zdeněk Strnad

foto: Zdeněk Strnad

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...