Cyklisté ve městě budí vášně. Jsou cyklopruhy, různé zábrany a balisety budoucností dopravy v metropoli? Mají platit cyklisté pokuty za nedodržování dopravních předpisů? A měl by být místo magistrály travnatý pruh s pískem vysypanými cyklostezkami a krámky s fair trade kávou? Bývalý starosta Prahy 3 Alexander Bellu (ODS) je, řekněme, z "týmu auto", radní Prahy 7 Ondřej Mirovský (Zelení) pak členem "týmu kolo", a tak si logicky museli vjet nárazníkem do drátů hned při první otázce.
"Jsem idealista, co se týká hodnot, a na druhou stranu realista v tom, co je možné a co není možné. Den ze dne uzavřít magistrálu nikdo nezamýšlí," říká Ondřej Mirovský. "Dávno tam měl být vybudován cyklopruh a doufám, že současné vedení Prahy to udělá. Jsem vnímán jako nepřítel aut, tomu se samozřejmě směju. Bojuji za to, aby všechny druhy dopravy ve městě měly co nejlepší podmínky."
Alexander Bellu se zase (mimo jiné) proslavil tím, že počítal cyklisty na cyklostezce. "Nemyslím si, že městská cyklistika roste exponenciálně a že by byl enormně vyšší zájem," říká Alexander Bellu. "Praha není úplně strukturou, historií a infrastrukturou přizpůsobena na to, aby zde všude jezdila kola. Město vydává desítky milionů korun ročně na cyklostezky a já se ptám: Má to smysl? Jsou to dobře vynaložené finanční prostředky? No a vzhledem k tomu, že těch cyklistů jsme napočítali velice málo, tak si tím nejsem jistý."
Takže tedy město bez cyklistů?
Bellu: Vůbec ne. Chtěl bych hledat řešení, které je bezpečné pro chodce, cyklisty a nechá plynulý provoz právě pro auta. Ta diskuse začíná nad tím, že bychom si všichni přáli, abychom měli město funkční, plynulé, bezpečné a zároveň i přirozené pro lidi, kteří zde žijí.
Pane Mirovský, vy se netajíte tím, že Praha je město vhodné pro cyklistiku, a snažíte se to důsledně ukázat i v praxi. Lidí, kteří ty cyklostezky využívají, asi není tolik, aby to ospravedlnilo náklady, které na jejich vybudování města vynakládají.
Mirovský: Souhlasím s tím, že je třeba koukat na rozpočet města s ohledem na efektivitu. To vyznačení cyklopruhu není to nejdražší. Chci na to koukat z pohledu člověka, který preferuje individuální dopravu ve městě. Auta zabírají fyzický prostor a to bude diskuse v budoucnu, kolik aut se do města vejde, kolik parkovacích míst, garáží.
Naší snahou, proč cyklopruhy děláme, je, abychom tím říkali všem cyklistům, "nejezděte na chodníky, máte tady cyklopruh".
Bellu: Problém je v tom, že doprava v Praze není centrálně řízena. Každá městská část je takový kočkopes, který si to dělá po svém. Nemůžeme si hrát na to, že někde podpoříme cyklodopravní koridory, někde je naopak budeme blokovat, někdy zavádět 30 kilometrů v hodině... To vytváří obrovskou zátěž a dopravní chaos na všech účastnících dopravního provozu.
Každá pražská část si tu svoji dopravní politiku stanovuje sama?
Bellu: Správně by tomu tak být nemělo, ale reálně se tak děje. Poslední léta nebyl na magistrátu dominantní radní pro dopravu, který by asi měl tu schopnost se zhostit tohoto náročného úkolu. A Technická správa komunikací by měla to řešení navrhovat i vytvářet s odborníky. Často ale pod politickou váhou podléhá těm požadavkům a nárokům jednotlivých městských částí, takže je otrokem politických tlaků.
Automobilisté si stěžují, že cyklisté chtějí stále více a nedodržují pravidla. Co kdybychom zavedli řidičský průkaz na kolo? Prostě byste měl jako cyklista body, kdybyste dělal přestupky, tak byste o ně přicházel, a třeba i o "cyklořidičák"...
Mirovský: No, je to zajímavá představa, ale takové věci řeší státní legislativa, ne město. Naší snahou, proč cyklopruhy děláme, je, abychom tím říkali všem cyklistům, "nejezděte na chodníky, máte tady cyklopruh". Část turistů, kteří jedou na kole, se zapojí do bikesharingu a přeskočí to instruktážní video, že nemají jezdit po chodníku, tak s tím musí něco už dělat pouze městská policie. Je to o tom, co mají lidi v hlavě.
Bellu: Jde o vymahatelnost a bezpečnost. Tím, že máme podstav městské policie, tak je nereálné očekávat, že by strážníci dokázali odchytávat všechny ty hříšníky.
Pokud chce Pražan parkovat na modré zóně, zaplatí 1 200 korun na rok tam, kde bydlí. Kdybychom vycházeli z ceny pronájmu garáží v Praze, došli bychom až k částce okolo 30 tisíc za rok. To by dnes samozřejmě nikdo nezaplatil. Ovšem spousta lidí říká: Proč bych měl vlastně platit vůbec něco, když se mi často stane, že přijedu a nezaparkuju?
Mirovský: To je téma na samostatnou diskusi. Když jsem nastoupil do politiky, chtěl jsem vlastně sázet stromy a řešit "zelené věci" a pak jsem se začal zabývat dopravou, tak to bylo 90 % veškerých dotazů a zpětné vazby od občanů ve formě: "Já jsem přijel v neděli, nemůžu zaparkovat před barákem." A je to ulice od ulice, městská část od městské části. Ten trend, že se rozšiřují městské modré zóny do více městských částí, vychází z celopražské koncepce parkování.
Že to není vlastně ideální systém, víme všichni, ale nic lepšího jsme ještě nevymysleli. A můžeme na to koukat z pohledu nějakého pravicového tržního mechanismu. To teď říkám opravdu jako extrémní řešení: Úplně nejzajímavější by bylo najít tu tržní cenu konkrétního místa v té ulici.
Jakým způsobem to chcete udělat?
Mirovský: Říkám, je to stav, který nejde udělat, ale kdyby chtěli mít všichni konkrétní místo v ulici, tak bychom museli najít shodu s legislativou, říct, heleďte, v téhle ulici je X parkovacích míst a kdo dá nejvíc za rok, tak tam bude mít značku s číslem registrační značky a může tam rok parkovat.
Takže něco jako dražba.
Mirovský: Je to neprosaditelné, ale je to jediná cesta, jak se vlastně dostaneme k tržní ceně za to jedno konkrétní parkovací místo. Do toho ale asi nikdy nikdo nepůjde, tak proto je tu ten socialisticko-komunistický systém toho, že to parkování je za 1 200 korun pro všechny. Jak někdo napsal na Facebooku, že tak ta služba je taková trošku jako blbá, protože je tak levná, a ne vždycky proto zaparkuji před barákem. Prostě taková je realita. Diskuse k parkování nikdy neskončí. A myslím si, že těch 1 200 úplně reflektuje tu cenu. Kdyby přišel nějaký korektiv a mohlo to stát 2 000 za rok, tak by se asi nikomu nic nestalo. A třeba by pak zbylo trošku víc peněz do rozpočtu, kde by se mohla stavět parkoviště. Ale pokud nenastane větší příjem z toho parkování do města, tak na ty parkovací domy nikdy nebude.
Radní sedmičky Ondřej Mirovský, bývalý starosta Prahy 3 Alexander Bellu a pozorně naslouchající Zdeněk Strnad ve Flowcastu o pražské dopravě
Bellu: Kdykoliv jsme otvírali diskusi podzemních garáží, tak jsem narážel u kolegů Zelených, ti byli spíše negativističtí a jejich argument, který byl, že čím víc míst, tím víc aut, a jeli politiku tohoto prizmatu, pro mě bylo složité pochopit. Druhá forma, která mě štve: Dobře, tak já budu platit víc, ale chci za to mít lepší službu. Nemůžu chtít po lidech 700 korun za modrou zónu, najednou ji navýšit na 1 200, přičemž jsem tu službu nijak nezlepšil, čistota v ulicích o moc lepší není, stejně tak opravy silnic ani dopravní plynulost. Kdyby došlo na ještě vyšší zdražení, tak já budu sakra řvát, tedy v dobrém, a říkat, no dobře, budu platit víc, ale chci za to víc. Vy mi říkáte, že po mně chcete víc peněz, ale nevím proč a ta další služba nepřichází. A v tom je klíč té odpovědi.
Mirovský: V centru Prahy není dost pozemků, kde by ty parkovací domy mohly vznikat. Spousta pozemků se rozprodala historicky. A kdyby se to vyplatilo, tak proč by už ti developeři ty parkovací domy dávno nepostavili a tu službu nenabízeli? Zatím se to zoufale nevyplatí, a proto nevznikají podzemní parkoviště ani v tržním systému.
Zkusme zůstat u pražské dopravy nebo u života v Praze. Co byste si přáli pro rok 2021?
Mirovský: Přál bych si, aby se v každé rekonstruované ulici mohly vysadit stromy a abychom nemuseli vést nekonečné diskuse o tom, jestli jim tam v zemi nějaká síť vadí nebo nevadí. V celém městě, mimo hlavní komunikace, aby byla zóna 30. Mentálním kouzlem bych rád, aby nastal větší vzájemný respekt mezi účastníky provozu na ulici.
Bellu: Za mě to přání je, aby Praha byla plynulá. Aby příští rok byl plynulý, bezpečný, čistotný, aby v dopravě byl respekt mezi všemi, pravidla platila pro všechny účastníky provozu. Z těch konkrétních přání snad jen parkovací domy, garáže, dokončení okruhu, ale i centrální odvážné řízení.
Reklama
foto: Flowee a archiv, zdroj: Flowecast Flowee
