fbpx

S pražským primátorem o Kasárnách Karlín, reklamním smogu, Nádraží Vyšehrad, ale také o tom, jak trpaslík Gimli zavelel k výstupu na věž Týnského chrámu

Zveřejněno: 9. 3. 2020

Setkali jsme se v době, kdy magistrát řeší případ Kasáren Karlín. Oblíbený komunitní objekt vlastní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, současnému provozovateli sice prodloužil smlouvu, ale zároveň vyhlásil na celý objekt výběrové řízení, jehož podmínky jsou pro nekomerční využití likvidační. Jak vlastně může Praha jako město do celého procesu zasáhnout?

„Uděláme vše proto, aby Kasárna Karlín nadále sloužila Pražanům, aby došlo k zachování autentické kultury,“ říká primátor Zdeněk Hřib. „Komunitní život probíhá hlavně na nádvoří, vnitřní prostory by byly ideální například pro plánované Muzeum paměti 20. století. Dokážu si představit i to, že část objektu bude využita pro dostupné bydlení. Chceme, aby Praha získala celý objekt,“ dodává Zdeněk Hřib.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tvrdí, že je ochoten postoupit Praze do vlastnictví tento objekt výměnou za pozemky v Letňanech, vy jste ale uvedl, že výměnu zablokoval premiér Babiš. Jaká je teď vlastně situace?

Poslali jsme panu premiérovi seznam nemovitostí, které chceme se státem směnit. Jsou to například ty objekty, kde už nyní sídlí některá ze složek státu, případně je využívá, například hasičské stanice nebo objekty v areálech státních nemocnic. A za tyto nemovitosti chceme majetek, který bychom využili pro rozvoj města. Kasárna Karlín jsou jedním z objektů, o který bychom stáli.

A jednou z takových nemovitostí jsou tedy i pozemky v Letňanech?

Ty jsou samostatnou kapitolou. Pozemky v Letňanech jsou neuvěřitelně rozsáhlé, na seznamu jsou povětšinou samostatné objekty. Pro Letňany je potřeba vytvořit celkovou komplexní rozvahu a vyřešit navazující vztahy, ať už se jedná o dopravní dostupnost nebo veřejnou vybavenost.

My za Nádraží Vyšehrad chceme dát podle posudku zhruba šedesát sedm milionů korun, oni chtějí sto sedmnáct milionů.

A tuto rozvahu musí samozřejmě udělat město. Ovšem nevím, proč by stát měl kvůli Letňanům blokovat zbývající směny. Celá ta idea směn vznikla už za bývalé primátorky Adriany Krnáčové, tehdy ale premiér své stranické kolegyni celý proces nijak neblokoval.

Tomu rozumím…

Já tedy rozhodně ne!

Co je součástí toho balíku nemovitostí?

To je celé portfolio věcí, neříkejme tomu prosím balík. To se může klidně dále dělit, není potřeba to směnit jako celek. A je tam třeba Bulovka, pozemek ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, hasičské stanice, pozemky, které využívají třeba univerzity nebo další instituce. Tohle jsme nabídli a čekáme, že stát vyskládá na stůl odpovídající protihodnotu.

Proč je v tom takový problém? Proč ty směny už dávno neprobíhají?

Stát využívá jiný způsob ocenění pro majetek, který nabývá, než pro majetek, který pozbývá. To byl pravý důvod pozastavení těch směn. Pokud by mělo město na každé takové směně tratit desítky milionů, je to nevýhodné a neslučuje se to s péčí řádného hospodáře. Takže chceme, aby stát ten způsob oceňování upravil.

Stát také občas dává nemovitosti do dražby a my bychom chtěli, aby samospráva měla předkupní právo – samozřejmě za rozumných podmínek. Město má totiž obecně problém se dražeb účastnit, protože vy musíte na zastupitelstvu pro každý případ schválit dražební limit, čímž celý proces pozbývá smyslu.

A co úřednická čtvrt, která má v Letňanech vzniknout? Jak na ni nahlížíte?

Je potřeba to důkladně naplánovat, aby tam nevzniklo úřednické ghetto, ale živá čtvrť pro třeba padesát tisíc obyvatel. Pochopitelně tam budou i administrativní budovy a můžeme se bavit o tom, že některé ty bloky bude prostě využívat stát.

Je to obrovské území. Po webu kolovaly obrázky, kdy do toho území někdo zakreslil Pentagon a pyramidu v Gíze. To je sice vtipné, ale dobře to ilustruje tu obří rozlohu. A právě proto je plánování extrémně důležité.

Takže tady máme Letňany jako samostatný projekt a na druhé straně seznam nemovitostí, který lze také dělit?

Přesně tak. Vyměnit pozemek, který je v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, pozemek, který je v areálu Nemocnice Na Bulovce, nebo pozemek v areálu hasičárny, který je využívaný jako hasičárna, je totiž řádově jednodušší než se zamýšlet nad důsledky komplexního rozvoje samostatné městské čtvrti. To je prostě diametrálně odlišné, proto říkám: Neblokujme jednoduché směny touto komplikovanou věcí.

V současné době řešíte také Nádraží Vyšehrad. Ta budova už spoustu let chátrá, přitom majitel je známý. On není ochoten o odprodeji jednat?

Není ochoten se dohodnout na rozumné ceně.

Jinými slovy, chce za to hodně.

Cenový rozdíl představy města a druhé strany je značný. My za Nádraží Vyšehrad chceme dát podle posudku zhruba šedesát sedm milionů korun, oni chtějí sto sedmnáct milionů. A my se nemůžeme vystavit trestnímu stíhání kvůli tomu, že nepostupujeme s péčí řádného hospodáře. Teď navíc tam padají pokuty za zanedbání péče ze strany památkářů. Moment...

Tady třeba máme jednu pokutu ve výši 300 tisíc, ta už je pravomocná, další pokuta 190 tisíc, také pravomocná, pak čtyři sta tisíc, také pravomocná… Všechno za nemožnost kontroly a přístupu do kulturní památky. Takže jak vidíte, komunikace je hodně složitá. A vlastník se o památku adekvátně nestará, to je vidět na první pohled.

Jedna z možností je podle vás i vyvlastnění za náhradu. Když jste ji ale zmínil, tak vás média a konkurence napadly, že chcete lidem znárodňovat majetek…

Vyvlastnění je mimořádný krok a česká legislativa s tou možností počítá. Tento postup Praze mimo jiné doporučilo i UNESCO. Je to dost možná poslední šance, jak tuto budovu zachránit. Budeme o tom v koalici jednat. Rád bych ještě v této souvislosti dodal, že proces vyvlastnění není nijak extra výjimečný, pokud k němu dochází ve veřejném zájmu. Vyvlastnění není znárodnění. 

img 0033

Zdeněk Hřib s páskou z festivalu Comic-Con a cennou trofejí Železného trůnu


Vyvlastnění probíhá za přiměřenou náhradu, kdežto při znárodnění vám vezmou majetek a nedají vám nic… Například můj praděda byl mlynář v Komni, měl i pole, to všechno mu sebrali a navíc mu na zahradě postavili teletník. Po revoluci dostal pole zpátky, následně mu elektrárny vyvlastnily elektrický sloup vedení, který samozřejmě stát potřeboval – a dostal za něj zaplaceno. To je ten rozdíl.

Tento týden se Praha rozhodla zrušit veškeré reklamní plochy pod osm metrů čtverečních, pokud nebudou součástí městského mobiliáře – čili reklamní lavičky, zábradlí, ale také například historické plakátovací plochy nebo rondely. Proč na jednu stranu zachraňujeme historické památky, jako je Vyšehrad, a zbavujeme se prvků, které dotváří kolorit města? Což třeba ty rondely byly…

Pokračujeme v čištění města od reklamního smogu, takže z tohoto důvodu budeme vypovídat i jednotlivé smlouvy na všechny reklamy s výjimkou městského mobiliáře. Technická správa komunikací zajistí odstranění reklam na stovce pozemků, je to zhruba 250 reklamních zařízení, přitom polovina z nich je umístěna bez platné smlouvy. Těch reklam od devadesátých let postupně přibývalo, neměly ani jednotnou podobu a z vámi zmiňovaných historických rondelů často zbyla už jen rezavá konstrukce, která někde straší, často překáží v pohybu chodců nebo ve výhledu řidičům na křižovatkách.

Zdeněk Hřib (1981)

Vystudoval obor všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během studií absolvoval v roce 2005 stáž na Tchaj-wanu. V Praze žije od roku 1999. Pracoval především ve výzkumných zdravotních společnostech. Podílel se na projektu elektronického receptu eRecept. Registrovaným příznivcem Pirátů je od roku 2013. Členem strany se stal v dubnu 2017, od května 2016 je u Pirátů garantem v oblasti zdravotnictví. Primátorem Prahy se stal po komunálních volbách v roce 2018.

Praha je nelegálními reklamními nosiči strašně zahlcená. Hyzdí veřejný prostor. Obojí platí například pro veškerou reklamu, která je umístěná na zábradlích. Výše nájmu na těch rušených legálních nosičích byla nějakých 2,25 milionu, což je naprosto zanedbatelné vzhledem k tomu, kde všude to straší. Bohužel je velmi komplikované vykonávat efektivně kontrolní činnost a ta nelegální zařízení pravidelně odstraňovat. Proto vlastně vznikl plán to všechno odstranit. Chceme, aby reklama do osmi metrů čtverečních patřila nově pouze na městský mobiliář. Cílem Prahy je kultivovat prostředí, ve kterém tady žijeme, což beru jako logické i s ohledem na to, že se reklama přece jen v dnešní době mnohem více přesunuje do online prostředí.

Před pár týdny jste se ukázal na Comic-Conu. Jak jste si to tam užil? Získal jste to selfíčko s Kocourem, jak jste chtěl?

No jasně, to mám, možná jsem to dával i na Instagram. A kromě toho jsem si odnesl i trofej, kousek startovací pásky, kterou jsem slavnostně přestřihl. My jsme pro slavné hollywoodské hvězdy, které se Comic-Conu účastnily, dělali speciální prohlídku města. Měli jsme dohodnutou prohlídku zvonice v Týnském chrámu, tam je shodou okolností zvoníkem Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje.

Měli jsme obavy, jestli to dá jeden z nejstarších hostů Comic-Conu, pan John Rhys-Davies (představitel trpaslíka Gimliho v Pánovi prstenů, pozn. aut.). Ondřej si nás dole pod věží všechny změřil, tedy pohledem, ne metrem, a upozornil nás, že kdyby někdo chtěl zůstat dole, tak se může posadit na lavičku a počkat. Takže se všichni podívali na Gimliho a ten řekl: „Nevím, jak vy, mládežníci, ale myslím, že nahoru se jde tudy!“ Stejným stylem jako ve filmu.

Kdybyste měl kouzelnou hůlku a jedno konkrétní přání pro Prahu, co by to bylo? Co byste změnil?

To je velmi jednoduché. Zavedl bych přímou volbu primátora.

Související…

Evropané budou muset bojovat o přežití, říká John Rhys-Davies alias GimliChceme v Praze vytvořit "super hub" umělé inteligence, říká primátorJaroslav Němec: Zachraňme Transgas, dům pro dva gigantické počítače

foto: Autor, zdroj: Město Praha

Tipy redakce

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Možná jste si po Novém roce dali jako spousta lidí následující předsevzetí: Už...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.