Proč Praha nikdy nebude jako New York? Bojí se růst do výšky

České hlavní město má jen tři budovy, které jsou vyšší než sto metrů. Jenže pouze jediná z nich byla od základů až po střechu postavena po listopadu 1989. Výsledkem je mimo jiné i skutečnost, že nejvyšší mrakodrap České republiky nenajdete v Praze, nýbrž v Brně (a je tak vysoký, že ho letadla s americkým prezidentem raději oblétávají). Proč Praha neroste do výšky?

Praha a New York přece jen něco společného, co se týče mrakodrapů, mají. Obě města totiž otevřela své nejvyšší stavby ve stejné dekádě. Zatímco New York v roce 1973 dokončil svá "dvojčata", která byla součástí Světového obchodního centra, Praha o čtyři roky později na Pankráci otevřela sídlo zahraničního podniku Motokov, které dnes známe jako City Empiria. Pražský "mrakodrap" ovšem dosahoval jen čtvrtinové výšky ikonických newyorských Twin Towers. Současná nejvyšší budova New Yorku One World Trade Center, která stojí v těsné blízkosti místa, kde stála dvojčata do 11. září 2001, měří 541 metrů, budova Motokovu 104.

Vyšší jsou i sousední metropole

A ani aktuální pražský rekordman, 109 metrů vysoká budova City Tower, nevyrostl v posledních třiceti letech. Stavět se totiž začal v roce 1985, s novodobou érou ho pojí "pouze" rekonstrukce z let 2005 až 2008, kdy stavba dostala dnešní podobu. Třetím do party stometrových budov je pak bytový mrakodrap V Tower, tyčící se do výšky 104 metrů. Dokončen byl v únoru 2018, a je tak jedinou stometrovou budovou, která po listopadu 1989 v Praze vznikla.

Organizaci UNESCO dráždí i plánovaná výstavba tří kruhových věží s luxusními byty na Žižkově. Ty mají nahradit budovu bývalého Telecomu, které se přezdívá Mordor.

Jistě, Praha jen těžko ve výstavbě mrakodrapů dožene New York či další americká velkoměsta, ale česká metropole zaostává i za hlavními městy svých sousedů. Bratislava má více než stometrových budov sedm, Varšava dokonce téměř dvě desítky.

Pnutí kvůli vyškrtnutí

Existuje ale šance, že se přístup Prahy k výškovým budovám časem změní. Záležet bude na odvaze vedení města. Připravuje se totiž nový metropolitní plán a také novela stavebního zákona, která může omezit vliv památkového úřadu. Přesto se zatím v návrhu metropolitního plánu počítá s výškovým omezením budov do výšky sta metrů. Ani to však nestačí organizaci UNESCO, kterou dráždí plánovaná výstavba tří kruhových věží s luxusními byty na Žižkově. Ty mají nahradit budovu bývalého Telecomu, které se přezdívá Mordor.

Zejména na Pankráci, Strahově, Žižkově nebo Střížkově je taková regulace na škodu.

„Budovy na Žižkově překračují limity na výšku, nejsou v souladu s požadavky UNESCO,“ potvrzuje pro Lidovky.cz Josef Štulc, viceprezident Českého národního komitétu Mezinárodní rady památek a sídel, která je poradním orgánem UNESCO. „Pokud bude ze strany magistrátu pokračovat nedodržování ochrany historického centra Prahy, je její vyškrtnutí ze seznamu památek zapsaných na seznam světového kulturního dědictví reálnou hrozbou,“ dodal.

Pražské "mrakodrapy" na Pankráci sice scenérii města mění, otázka ale je, jestli nejde jen o zvyk

S tímto přístupem ovšem nesouhlasí pražský zastupitel Ondřej Martan (ODS), který je členem magistrátního výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči. „Praha není skanzen a rozvíjet se musí. Samozřejmě je třeba rozlišovat. Na jedné straně městská památková rezervace, kde je třeba s výstavbou pracovat velice citlivě, na straně druhé je tu širší centrum města,“ řekl Flowee. Martan tím myslí zejména Pankrác, Strahov, Žižkov nebo Střížkov, kde „je taková regulace na škodu“.

UNESCO jen láká turisty

Podle Martana, který je zároveň starostou Běchovic, si UNESCO nemůže dovolit nic víc než vedení hlavního města vyhrožovat. A Martan naznačuje, že by se ani vyškrtnutí Prahy ze seznamu kulturního dědictví UNESCO nebál risknout. „Přínos zápisu Prahy do onoho seznamu je spojen zejména s turismem. Otázkou je, zdali charakter a množství turistů Praze a jejím občanům spíše neškodí,“ dodal.

V Londýně stojí supermoderní mrakodrapy prakticky na břehu řeky Temže a jen málokdo má pocit, že by historické centrum města nějak narušovaly.

Praha by podle něho měla být schopna skloubit modernu s historickým jádrem a jakoukoli jinou cestu považuje za falešnou a účelově prezentovanou. „Pokud by naše členství v UNESCO takovou cestu vylučovalo, pak nevidím jediný důvod v této organizaci setrvávat,“ uzavřel Martan.

V Paříži už si zvykli. Tady UNESCO zřejmě ze seznamu škrtat nebude

Ostatně důkazy, že vedle sebe může existovat moderní a historická zástavba, najdeme prakticky v kterékoli evropské metropoli. Pařížská obchodní a administrativní čtvrť La Défense se nachází jen asi šest kilometrů vzdušnou čarou od Eiffelovy věže a necelých pět kilometrů od vítězného oblouku, kam ústí slavný bulvár Champs-Élysées. V Londýně pak stojí supermoderní mrakodrapy prakticky na břehu řeky Temže a jen málokdo má pocit, že by historické centrum města nějak narušovaly. Z 310 metrů vysoké budovy The Shard máte na dohled mimo jiné Tower Bridge nebo Katedrálu svatého Pavla. A tak by se dalo pokračovat.

V Praze není husto

Praha by přitom mohla výškovou výstavbu využít s ohledem na pokračující příliv obyvatel. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy se má pražská populace do poloviny tohoto století zvětšit o dalších patnáct procent na bezmála 1,5 milionu lidí. Přitom hustota zalidnění je v Praze jedna z nejnižších ze všech hlavních měst Evropy. Dnes v Praze bydlí v průměru asi 26 lidí na jednom hektaru, kdežto ve Vídni či Mnichově je to více než čtyřicet. Nízkou hustotu pražské zástavby před čtyřmi lety zmiňoval v rozhovoru pro MF Dnes také developer Radim Passer, podle kterého by se do vnitřní Prahy vešlo celé Brno.

Pochopte, Pankrác není Manhattan.

Jenže zastánci mrakodrapové cesty to nebudou mít v Praze lehké. Zmíněnou plánovanou zástavbu na Žižkově například kritizoval Klub za starou Prahu, který návrhy obytných věží z dílny známé architekty Evy Jiřičné označil za mimořádně neomalený vstup do pražského panoramatu a vyzval magistrátní odbor památkové péče, aby realizaci návrhu nepodpořil. No a proti výstavbě je už i městská část Praha 3, která původně s investory podepsala smlouvu o spolupráci.

Proti mrakodrapům se rovněž koncem loňského roku vymezil stávající ministr kultury Lubomír Zaorálek, který pro změnu protestoval proti výškovým budovám na Pankráci. „Pochopte, Pankrác není Manhattan,“ řekl podle Aktuálně.cz na setkání s místními občany. Samozřejmě, Lubomír Zaorálek ještě v době, kdy řídil Ministerstvo zahraničí, také zrovna nebyl jako Madeleine Albrightová.