fbpx

Energie bude dostatek, ale zaplatíme za ni daleko víc, než jsme si uměli představit 1 fotografie
foto: Shutterstock

Ekologie dostává na frak a bude hůř. Lidé budou topit vším, co se jim dostane pod ruku

Zveřejněno: 25. 8. 2022

Chtěli bychom si oddychnout, ale nemůžeme. Zaprvé, v Praze se od roku 2019 nesmí topit v malých kotlech uhlím. Zadruhé, dřevo a dřevěné brikety neuvěřitelně zdražují, navíc jich je nedostatek. Zatřetí, domácí kotle a vložky do komínů se stávají nedostatkovým zbožím. A začtvrté, blíží se komunální volby a před nimi si jistě nikdo netroufne na žádné radikální kroky. Otázkou ale je, co nastane v situaci, až pár měsíců po volbách udeří první mrazy.

Ceny energií rostou do výšin, kde by je ještě před rokem nikdo neočekával. Letošní zima tak může být kritická nejen pro domácnosti, ale také pro hlavní město. Spotřeba energií je obrovská, pohybuje se v úrovních, které si běžný občan jen těžko dokáže představit. Vždyť v metropoli je sto třicet pět tisíc veřejných světelných míst, tisíc pět set zapínacích míst, která řídí veřejné osvětlení, k tomu několik stovek veřejných a věžních hodin, několik stovek přisvětlení přechodů pro chodce, několik tisíc svítidel na stovkách míst… A to se přitom nejedná jen o elektřinu.

Praze může na podzim a v zimě chybět také plyn, a to jak v průmyslových podnicích, tak v 721 000 pražských domácnostech. Sice se všichni zaklínají, že soukromé osoby nedostatek energií nepocítí, ale zároveň se všude začíná psát o možných omezeních a doporučeních, jak přestat "tolik" topit. Prakticky všechny státy EU už začínají přemýšlet, kde ušetřit, protože vědí, že energií bude nedostatek. A když budou, tak neskutečně drahé. Na otázky, jež se týkají nadcházející zimy a zdražování energií, odpovídali pražská radní Jana Plamínková, do jejíž gesce energetická politika metropole patří, a Karel Hanzelka z Pražské energetiky.

Jak se Praha připravuje na zimní sezónu?

Jana Plamínková: Je fér říci, že ceny energií budou prostě výrazně vyšší, než jsme zvyklí. Není na místě chodit okolo horké kaše. Cítíme to všichni. Oceňuji, že vláda myslí na lidi a připravila úsporný tarif, který uleví hlavně potřebným. Chtěla bych poprosit Pražany, aby šetřili. Zejména, co se energií týče. Já osobně věřím, že energie bude dostatek.

Karel Hanzelka: Nadcházející zimu vnímáme jako každou jinou. Elektřiny bude dostatek, ale bohužel bude jistě drahá. Je fakt, že v zimním období, hlavně v lednu a v únoru, bývají odběry největší. Jistě vše zvládneme, ostatně jako každoročně. Nečekáme žádné komplikace.

Kolik se v Praze spotřebuje elektřiny a na co se jí spotřebuje nejvíce? Je to veřejné osvětlení?

Karel Hanzelka: V roce 2021 dodala PRE svým zákazníkům 5706 GWh elektrické energie. Pokud se ptáte, na co se spotřebuje elektřiny nejvíce, není to jen veřejné osvětlení, ale také provoz MHD (metro, tramvaje), provoz ruzyňského letiště, ale samozřejmě i domácností a firem. Pro zajímavost, našimi významnými odběrateli elektřiny jsou například velká nákupní centra.  

Pro výrobu energie můžeme využívat spoustu dosud opomíjených zdrojů: gastroodpady, teplo z vypouštěné a vyčištěné odpadní vody i z říční vody, fotovoltaické i fototermické panely, můžeme i lépe využít teplo z naší spalovny odpadů.

Téměř polovina z pražských 721 000 bytů je vytápěna dálkově a většina tepláren používá k výrobě tepla právě plyn. Dalších 180 000 domácností odebírá k vytápění plyn. Jak se připravuje Praha na situaci, kdy plynu bude možná nedostatek?

Jana Plamínková: Pražská teplárenská, která zásobuje teplem pravý břeh Vltavy, tedy velkou většinu Pražanů, naštěstí nepoužívá plyn. Teplo vyrábí jako vedlejší produkt při výrobě elektřiny v elektrárně Mělník, tedy z uhlí. A toho bude jistě dostatek. Bohužel se některé domy v minulosti ze systému teplovodního vytápění odpojily a pořídily si vlastní plynové kotelny, protože jim to finančně vycházelo lépe. Pro ně plyn jistě bude, ale bude drahý. Praha intenzivně komunikuje s ministrem Síkelou, jehož resort danou věc řeší. Pan ministr prokázal své kvalitní vyjednávací schopnosti na jednání evropské Rady, kde přesvědčil naše evropské partnery k dohodě o solidaritě mezi státy. Dalším pilířem energetické bezpečnosti Česka a Prahy je také zkapalněný plyn LNG. Jsem přesvědčena o tom, že plynu bude nakonec dostatek, ale otázka je, za jakou cenu.

Počítáte s možností zavedení omezení? Například teplá voda nebo vytápění? Nebo i elektřina?

Jana Plamínková: Nic takového na stole nemáme.

Karel Hanzelka: Nemáme žádné informace, že by mělo k jakémukoli omezení dodávek dojít.

Jako každé moderní město se i Praha snaží využít alternativní zdroje – získávání tepla z odpadní vody, využití biometanu, případně solární elektrárny… To jsou ale všechno dlouhodobé plány. Jaká je aktuální situace?

Jana Plamínková: V současné době je na stole zejména bioplynová stanice u středočeského Chrástu. Její přestavbu, která výrazně zvýší současný výkon, iniciuje hlavní město Praha. Inspirovali jsme se příklady dobré praxe ze zahraničních metropolí, např. z Curychu. Biometan se zde bude vyrábět ze zeleně nevyužitelné pro kompostování (např. různě znečištěné) a také z gastroodpadů, tedy ze zbytků z kuchyní, restaurací apod. Bude se vtláčet přímo do plynovodní sítě.

Karel Hanzelka: Opět – nemůžeme hovořit za hlavní město, nicméně u nás v PRE hrají alternativní zdroje čím dál větší roli. Stavíme fotovoltaické elektrárny a pořizujeme nové větrné parky.

Město plánovalo vybudovat energocentrum s centrem na Císařském ostrově. Je tento plán stále aktuální?

Jana Plamínková: Energocentrum na Císařském ostrově je jedním z projektů, který je obsažen v Klimatickém plánu Prahy. A je to projekt, který velmi podporuji. Ve Stockholmu zásobuje mnohem menší čistírna odpadních vod teplem pomocí tepelných čerpadel 200 tisíc obyvatel. Věřím, že u nás to bude podobné množství.

Praha se ve svém Klimatickém plánu zavázala také ke změně struktury zdrojů, kterými město pokryje svou spotřebu.  Odklon od energie z uhlí má zajistit mimo jiné zacílení na zemní plyn – což je v současné době nejistá komodita. Jak může situace na světových trzích ovlivnit plnění tohoto Klimatického plánu?

Jana Plamínková: V únoru se svým způsobem změnil svět, to je potřeba říci. Ukázalo se nad jiné jasně, jak vizionářský Klimatický plán je, když počítá s výrazným posílením energetické soběstačnosti naší metropole. Doufám, že teď už to uznají všichni. Pro výrobu energie můžeme využívat spoustu dosud opomíjených zdrojů: gastroodpady, teplo z vypouštěné a vyčištěné odpadní vody i z říční vody, fotovoltaické i fototermické panely, můžeme i lépe využít teplo z naší spalovny odpadů. Možnosti jsou. Je to ale o ekonomice. Mnohé z těchto možností byly až dosud příliš drahé a nemohly cenově konkurovat levnému ruskému plynu a levné energii z uhlí. Teď by se to mohlo změnit.

V čistotě ovzduší se bohužel asi vrátíme o několik let zpět, protože je jasné, že chudší lidé budou topit vším, co se jim dostane pod ruku.

Karel Hanzelka: K naplňování klimatického plánu přispíváme již zmíněným zařazováním obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny. Nejsme výrobcem elektrické energie v klasických elektrárnách spalujících fosilní paliva. Navíc významně přispíváme k naplňování klimatického plánu v oblasti elektromobility. Jednak budujeme dobíjecí infrastrukturu pro elektromobily (k dnešnímu dni máme celkem 416 dobíjecích stanic), současně jsme firmou s největší firemní flotilou elektromobilů v ČR. Máme ve svém vozovém parku přes 120 elektrovozů.  

Stále více domácností hledá možnost, jak ušetřit. A spousta z těch, co má doma třeba krb, zvažuje jeho využívání pro topení. Různá doporučení hovoří také o tom, že by mohlo dojít k omezení i v této oblasti. Uvažuje Praha o tom, že bude omezovat možnosti, jak si doma přitopit?

Jana Plamínková: Myslím, že za současné situace se o ničem takovém uvažovat ani nedá. V čistotě ovzduší se bohužel asi vrátíme o několik let zpět, protože je jasné, že chudší lidé budou topit vším, co se jim dostane pod ruku. To je asi realita. Doufám ale, že vysoké ceny nastartují úpravy budov směrem k větší úspornosti. Nejlevnější energie je totiž ta nespotřebovaná a u nás úspory energie ještě určitě možné jsou. Taky je nutné Pražanům vysvětlovat, jak nejefektivněji šetřit energie v rámci své spotřeby a jaká opatření pro úspory energie lze u sebe doma provést.

Karel Hanzelka: Pražská energetika se rozhodně nechystá omezovat topení v krbech... Opět otázka pro město, zda se k něčemu takovému chystá z hlediska vlivu ochrany životního prostředí a klimatu na území hlavního města. PRE ze své pozice pouze může domácnostem doporučit, jak ušetřit elektrickou energii. Jednak v oblasti spotřebičů – staré mají většinou výrazně vyšší spotřebu než moderní. Největším „žroutem“ v domácnosti je lednice. Měla by být pravidelně odmrazována. Každý zbytečný milimetr námrazy zvyšuje spotřebu. Uspořit lze i na spotřebitelském chování – není nutné, aby televize hrála od rána do noci a podobně. Z hlediska vytápění hraje roli i zateplení budovy, izolace oken atd. Rovněž pomáhá zavedení moderních technologií, jako jsou například tepelná čerpadla nebo fotovoltaické elektrárny.

Související…

Jak ven z klimatické krize? Klíčem mohou být inovativní technologie
Komerční článek

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

V Praze vyžebráte třeba dva tisíce za půl hodiny, říká bývalý bezdomovec

V Praze vyžebráte třeba dva tisíce za půl hodiny, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až přijmeme, že si realitu tvoříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až přijmeme, že si realitu tvoříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...