Středa Vojtěcha Mikoláše: Co s vnitrobloky? Hřiště nebo workout pro seniory

O čem je řeč? Moderní „workout hřiště“ pro seniory. Že to zní neuvěřitelně? Složitě? Pro starší občany nevyužitelně? Vůbec! Právě naopak. Stroje jsou vždy konstruovány tak, aby sloužily správnému účelu. Senioři nechodí do „gymu“. Mohou se protáhnout, lehce posilovat svaly i zlepšovat motoriku a hlavně se potkávat.

Vraťme život i do zapadlých ulic

Myslím, že by bylo dobré podobné hřiště, jako je právě to na Spořilově, dostat do všech městských částí. A především do prázdných vnitrobloků. Když se pak propojí například s normálním workoutovým hřištěm a za korunu pronajme nějakému dobrému fitness centru v okolí, může vzniknout úžasná generační komunita včetně možnosti dohledu kvalifikovaných trenérů. Co vy na to? Workout ne? Tak co ho třeba doplnit ještě o dětské hřiště?

Dětská hřiště jsou tématem číslo jedna prakticky pro všechny rodiče. Je jich dostatek? Jsou kvalitní? Bezpečná? Udržovaná? Jednou kategorií jsou samozřejmě hřiště školní, ale to si nechme na později, k tomu mám víc a vydá to na samostatný článek. Druhou jsou ta veřejná. Lidé mi říkají, že je jich dost. Já si to úplně nemyslím. Například v rámci vnitrobloků je jich za mě zoufale málo. Když už mám prostor, který zeje prázdnotou a chátrá, proč tam neudělat nové dětské hřiště, které dá možnost dětem pobavit se s kamarády v blízkosti svého domova? Jsem pro.

Na hřištích v prázdných vnitroblocích může vzniknout úžasná generační komunita.

Děti si mají kde hrát. A co rodiče? Tento týden mi jedna maminka konkrétně říkala: Ráda bych si jen sedla s kamarádkami tady pod balkon a pokecala... Vyřešíme to naší klasikou? Lavičkami? Zčásti ano, ale potřebujeme komplexnější řešení. Dostat do zapadlých částí pražských ulic a sídlišť opět život. Podstatu sousedských vztahů. Pojďme vytvářet místa k odpočinku. Jde to vše dohromady? Jasně, že jde.

Když se podíváme na všechny výše uvedené aspekty, tak máme krásnou kombinaci pro ukázkový vnitroblok. Vyžití pro všechny věkové skupiny a nový impuls k lepšímu místu pro život. Někteří Pražané mi říkají, že příliš netouží po „komunitnějším“ typu života. Já si však upřímně myslím, že pokud chceme mít Prahu krásnou úplně celou, investice do společného prostoru a lepší ulice stojí za to.

Ještě jedna věc na závěr. Představte si, že třeba kouknete z balkónu, a postarší pánové se baví nad další povedenou hrou pétanque. No není to hned o něco pozitivnější obrázek?