Ve studii z roku 2010, která se zabývala otázkou, zda studenti dokážou dělat více věcí najednou (multitasking), bylo zjištěno, že lidé, kteří během vyučování používali svůj smartphone, měli větší problémy s pochopením přednášené látky než ostatní.

Není se čemu divit – pokud při přednášce věnujete pozornost psaní SMS či jiné podobné činnosti, je jasné, že nemůžete vnímat obsah přednášky. Tím pádem i pochopení dané látky je slabší. Podle studie Tomiho Ahonena z roku 2013 se mladí lidé dívají na svůj telefon průměrně 150krát denně, což je šest a půl minuty každou hodinu, co jsou vzhůru.

mobil2

Časté užívání mobilů, tabletů a dalších moderních technologií vede k závisloti

Dopad závislosti

Zkoušeli jste někdy spočítat, kolik času denně strávíte na svém smartphonu? A dokážete si představit, že byste byli 24 hodin bez něj? Jestli ve vás tato představa vyvolává úzkost, možná máte problém se závislostí. Manfred Spitzer ve své knize Kybernemoc! uvádí, že podle některých studií tráví lidé na svém smartphonu průměrně 4 hod a 39 minut denně. Dopadem tak častého užívání bývá roztěkanost, úzkostnost a celková nižší životní spokojenost.

Uniká nám něco důležitého?

V Jižní Koreji vlastní smartphone již dvě třetiny obyvatel (cca 34 milionů lidí) – to je největší podíl na celkové obyvatelstvo na světě. Negativní dopady jeho častého používání, jako vyšší stres, úzkostnost, horší spánek apod., jsou dokázány již v několika studiích. Přesto se smartphonů nechceme vzdát. Proč? Možnou odpovědí je závislost. Při používání smartphonu zaháníme nudu, máme potřebu být pořád s někým ve spojení, a pokud nejsme online, tak máme pocit, že nám uniká něco důležitého. Tento pocit v nás zároveň vyvolává úzkost a nutkání neustále kontrolovat příchozí SMS, e-maily a jiné zprávy.

mobil

Chceme-li vychovat generaci úzkostných lidí, dejme jim do ruky mobil či tablet

Mozek v kapse

Podle studie zkoumající ochotu k přemýšlení jsou častí uživatelé smartphonů líní myslet. Ve výzkumu nazvaném „Mozek ve vaší kapse: smartphony prokazatelně nahrazují myšlení“ rozdělili osoby podle toho, jak často používají smartphone. Následně jim zadali několik úkolů, které se na první pohled jevily být jednoduché, ale ve skutečnosti bylo potřeba ke správnému výsledku dojít delší cestou. Z těchto výsledků a z dotazníků, které se ptaly na běžné strategie myšlení, vyplynulo, že častí uživatelé smartphonů mají sklon méně nad úkoly přemýšlet a volit jednoduchá řešení na úkor správnosti. Podle autorů je to zapříčiněno tím, že tyto osoby jsou zvyklé si vše okamžitě vyhledat na internetu, který mají díky smartphonu kdykoliv při sobě, a již nejsou ochotny tolik namáhat vlastní mozek.

Tablety do škol

Hojně se diskutuje nad zapojením smartphonů nebo tabletů do vyučování na základních školách. Otázkou je, zda si tím nevybudujeme generaci úzkostných lidí závislých na svých telefonech a s nutkavým kontrolováním všech novinek v online světě. Spitzer ve své knize přirovnává rozdávání digitálních médií dětem k nabízení ilegálních drog a říká, že se tím pouze posílí nežádoucí sklony k závislosti. A to jistě stojí za úvahu, než každému dítěti dáme do ruky smartphone.

foto: Shutterstock, zdroj: Intomobile