Pokud mozek nedostává po dobu jedné minuty kyslík, začíná strádat. Po třech minutách utrpí neurony rozsáhlá zranění a zvyšuje se pravděpodobnost trvalého poškození. Po pěti minutách hrozí smrt. Pokud nedýcháte 10 minut a pořád ještě jste naživu, kóma a doživotní následky jsou téměř nevyhnutelné. Čtrnáctiletý italský chlapec zůstal pod vodou 42 minut. A přesto přežil. Jak je to možné?

Michael se svými kamarády se rozhodl potápět v plavebních kanálech. Skočil z mostu… a už se nevynořil. Noha se mu zachytila pod vodou. Než se nebohého chlapce podařilo hasičům z hlubin vyprostit, uběhla necelá hodina. Michael upadl do kómatu a strávil v něm celý měsíc. Nakonec se zcela bez újmy probudil.

potapec giphy downsized

Michael ovšem není jediný, kdo přežil pod vodou tak dlouho. Dánský freediver Stig Severinsen vydržel bez kyslíku 22 minut. I korejští a japonští lovci perel tráví dlouhé minuty v hlubinách moře, a nejenom že své mise přežívají, ale pravidelně se pouští na podvodní výpravy. Pokud nám tedy po pěti minutách nedýchání hrozí smrt, jak je možné, že někdo tuto hranici překoná osminásobně a stále je mezi živými?

Jak je možné, že vydržíme nedýchat? 

V našem těle probíhají dva procesy, které umožňují delší fungování pod vodou. První z nich je známý jako „potápěčský reflex“. Jedná se o fyziologickou reakci, kterou obvykle pozorujeme u vodních savců, ale projevuje se i u člověka. Právě kvůli tomuto reflexu děti zadržují dech po porodu a pod vodou otevírají oči. Jakmile totiž ponoříme obličej pod hladinu, stáhnou se nám krevní cévy a naše srdce se výrazně zpomalí. Krev (nesoucí kyslík) se začne soustředit na místa, kde je jí nejvíce potřeba. „Organismus chrání nejdůležitější části těla, tedy mozek, srdce i ledviny a přestává zásobovat krví končetiny a jiné postradatelné orgány,“ vysvětlila doktorka Zianka Fallil, neuroložka z Neurovědeckého institutu v New Yorku.  

Druhé pravděpodobné vysvětlení, jak můžeme přežít delší dobu bez nádechu, je selektivní hypotéza ochlazení mozku. Když se ponoříte do extrémně studené vody, spustí se ve vašem těle několik procesů, které umožňují okysličené krvi vstoupit do mozku. „Čím rychleji mozek zchladne, tím spíše přežije,“ řekla doktorka Fallil. Ani jedna z těchto teorií však nebyla příliš testována (jak je taky testovat bez ohrožení lidského života), a tím pádem se jedná spíše o dohady než o jistotu.

topei giphy downsized

Deset minut maximálně

„Existuje jenom několik výzkumů pozorujících lidi, kteří téměř utonuli. Snaží se zjistit, jak věk, doba strávená pod vodou a teplota vody ovlivňují přežití. Jedna z věcí, na níž se všechny shodnou, je důležitost doby ponoření,“ upozornila doktorka Zianka Fallil. Studie z roku 2002 analyzovala 61 pacientů. Každý z nich strávil pod hladinou v průměru 10 minut. Ti, kteří ve vodě byli kratší dobu (pouze 5 minut), trpěli po zotavení méně neurologickými problémy.

Oběti, které nepřežily, strávily pod vodou přibližně 16 minut. Podle jiného průzkumu je „dobrý výsledek“ po době delší než 10 minut velice nepravděpodobný. Nikomu se ale nepodařilo prokázat, že by věk tonoucího nebo teplota vody měly nějaký význam. Jak tedy italský chlapec přežil, se neví. Jisté je, že čím více je vaše tělo okysličené před ponořením, o to větší šanci na přežití máte.

foto: Shutterstock a Giphy , zdroj: Live Science

Flowee eshop protože vím co chci

Objevte a naplňte své vlastní sny v lednu na Srí Lance

Tropický ostrov Srí Lanka
12 800 Kč
K dispozici 6 ks Do košíku

Náboj

Brendon Burchard
214 Kč