V sobotu 2. září si v Německu připomněli Den vlasti či Den domova. O významu domova napsal knihu německý psychoterapeut Wolfgang Krüger, jehož prarodiče byli po druhé světové válce mezi odsunutými sudetskými Němci. Nebyli prvními, kteří byli z českého pohraničí odsunuti, k vyhnání Čechů, Židů a antifašistických Němců došlo před druhou světovou válkou, v roce 1938.

"Bylo to pro ně výbušné téma, o kterém jim po dlouhou dobu nebylo dovoleno mluvit. Vyhoštění pro ně bylo obrovským traumatem, protože tito lidé nejenom ztratili místo, kde vyrostli, ale také ztratili kořeny svých životů," říká Wolfgang Krüger o svých prarodičích. Odsunutí podle jeho slov vyprávěli o čtyřech traumatech, která prožívali.

Problém zakořenit

Podle Krügera odsunutí ztratili domovy, na které byli zvyklí, kde se mnozí z nich narodili a cítili se pohodlně, zkrátka cítili se tam doma. "Zároveň přišli o hmotné bohatství, o vše, co člověk vlastní. Ztratili pověst a často nebyli vítáni ani tam, kam byli odsunuti," popisuje psychoterapeut.

vertreibung

Z Československa bylo odhadem odsunuto na 2 miliony Sudetských Němců

"Trvalo to zhruba dvě až tři generace, než tito lidé nebo jejich potomci skutečně zakořenili na novém místě," dodal. Pokud je člověk a není sám aktivní, tak ho podle slov Krügera vykořenění tolik netrápí, horší je to pro člověka, který žije sám v odloučení.

Důsledek druhé světové války

Poválečný odsun sudetských Němců byl důsledek druhé světové války, rozpoutané nacistickým Německem. Krüger nechce odsun hodnotit ani zpochybňovat Postupimskou dohodu, na základě které k němu došlo.

V Československu mohli zůstat jen prokázaní antifašisté nebo lidé, kteří vykonávali pro společnost nezbytná povolání, jako třeba lékaři. Historická fakta ale podle Krügera nebrání tomu, aby se mluvilo o tom, co konkrétní odsunutí lidé prožívali, jak se s tím vyrovnávali, jak se sžili s novým domovem a co za skutečný domov celý život považovali.

Předválečné vyhnání

Podle psychoterapeuta je o všem nutné přemýšlet v souvislostech. Málo se dnes třeba hovoří o tom, že před druhou světovou válkou, tedy v roce 1938, bylo české pohraničí nuceno opustit 370 tisíc Čechů, Židů a protinacisticky smýšlejících Němců.

Tito lidé mají svou pamětní desku na pražském Masarykově nádraží. Před vyhnáním je napadali henleinovci. Sto dvacet lidí to zaplatilo životem a stovky jich byly zraněny. Během odsunu z Československa zahynulo podle odhadů 15 tisíc až 30 tisíc Němců. Většinou v pracovních táborech, které se podobaly nacistickým koncentrákům. I v dnešní době se spousta lidí přesouvá kvůli následkům válek. Proto je podle psychoterapeuta hlavní zabránit jejich příčinám. A neméně důležité je naučit se odpouštět.

foto: Shutterstock, zdroj: DomRadio