Výška inteligence se měří pomocí testů, na jejichž základě hodnotí například i Mensa. Jenže podle názoru profesora Jacka Naglieriho z Virginské univerzity jsou podobné testy velmi zavádějící. Měří totiž spíše míru znalostí a schopností: například schopnost pracovat s jazykem nebo s nabytými matematickými dovednostmi. 

Ale abychom poznali skutečnou inteligenci člověka, měly by testy zohlednit všechny mozkové dovednosti, například to, jak je schopen poznávat realitu kolem sebe, pracovat se získanými informacemi a přizpůsobit se daným skutečnostem.

Podobně vidí situaci i uznávaný americký dětský psycholog Robert McCall. Úsměvné mu přijdou představy rodičů dnešních „geniálních“ dětí, kteří hned vidí ve svých potomcích budoucí Alberty Einsteiny. Důvodů ke svému „nadhledu“ má McCall víc než dost. Inteligence se sice v průběhu života příliš nemění, ale to, že dítě v šesti letech vykazuje dovednosti a schopnosti na úrovni studentů nižšího gymnázia, neznamená nic jiného, než že je talentované a má předpoklady k tomu, aby se jeho profesní kariéra jednou vyvíjela víc než slibně. Ale o deset let později může být všechno jinak. Velmi záleží na tom, v jakém prostředí dítě žije, jak se mu rodiče věnují, jak dokáže komunikovat se svými vrstevníky. A také jestli se chce samo dál vzdělávat a umí se mezi ostatními prosadit. Certifikát, na kterém bude napsáno sebevyšší IQ, z něj úspěšného člověka ještě neudělá.

intelig

V šesti letech na dítěti jen těžko poznáte, zda je génius

Selský rozum má cenu zlata

V praxi se tak setkáváme s mnoha lidmi, kteří by v IQ testech dopadli docela průměrně, ale přitom jsou velmi úspěšní: vlastní prosperující firmu, učí na vysokých školách, píší uznávané bestsellery. „Úspěch závisí na mnoha faktorech, důležité jsou například emoční vyrovnanost a motivace k úspěchu a v neposlední řadě také to, čemu se říká selský rozum,“ upozorňuje Robert Sternberg, profesor Cornellovy univerzity v americké Ithace. Právě poslední faktor, o kterém někteří dnešní manažeři hovoří s despektem, je při dosahování úspěchů velmi důležitý, a to nejen v práci, ale i v soukromém životě. Úspěšný může zkrátka být jen ten, kdo si dokáže poradit v každé situaci, nevzdává se při prvním neúspěchu a s potížemi se dokáže rychle a efektivně vypořádat. A právě to jsou schopnosti, které prokázali i geniální muži a ženy v minulosti. Byli nejen nesmírně chytří a vysoce inteligentní, ale hlavně neztráceli kontakt s okolním světem, dokázali zvládnout i velmi těžké životní situace a v mnoha případech nemysleli jenom na sebe.

inteligent

Víc než cokoli jiného je pro úspěch důležitý zdravý selský rozum

Paradox?

Asi dvě třetiny veškeré lidské populace mají průměrnou inteligenci, jejich inteligenční kvocient se pohybuje někde mezi 84 až 116 body. Kolem 2,5 procenta lidí dosahuje hodnoty kolem 130, což je zařazuje mezi nadprůměrně inteligentní jedince. A ti, kteří se dostanou na úroveň kolem 140, jsou podle tabulek považováni už za geniální. V současnosti se rodí stále více nadprůměrně nadaných dětí, takže by se mohlo na první pohled zdát, že mentální úroveň celého lidstva pozvolna stoupá. Ale psychologové, neurologové a další odborníci zabývající se mozkem, inteligencí a podobnými obory upozorňují na to, že optimismus není tak úplně na místě.

Čtěte také:

Jak vysoké máte EQ?

Jak rozeznat intuici od běžných myšlenek a pocitů?

Umění dělá lidi chytřejší, říká psycholog

 

foto: Shutterstock, zdroj: Live Science

Flowee eshop protože vím co chci

Což takhle dát si... fazole

Lenka Požárová
149 Kč

Náboj

Brendon Burchard
214 Kč