Výzkum nadace Wellcome Trust, který se zabývá nakažlivostí smíchu, má docela zajímavé závěry. Prokázal, že smích není nakažlivý jen kvůli tomu, že mozek vstřebává a napodobuje mimiku a gesta toho, kdo se směje. Náš mozek reaguje také na emotivní zvuky smíchu. Hlasitým smíchem tedy poměrně snadno naladíte druhé na svoji vlnu. A pozor, pokud se vám to nepodaří, možná máte co do činění s psychopatem.

Skupině dobrovolníků byly puštěny nejrůznější emotivní zvuky, jako je smích, fandění, utěšování, žvýkání či křik, zatímco aktivita jejich mozku byla sledována prostřednictvím magnetické rezonance. Všechny vyslechnuté zvuky vyvolaly reakci v mozku.

Slyšet a smát se

Nejvíce se tak dělo v takzvané předmotorové kortikální oblasti, která ovládá obličejové svaly. Nejsilnější reakce mozku, a tím pádem i výrazné zrcadlení v obličejových svalech, byly zaznamenány u zvuků, které sami dobrovolníci vyhodnotili jako příjemné.

Nejpůsobivější byl zvuk smíchu, který u posluchačů vyvolal úsměv nebo nedobrovolný smích, dále fandění, které se propsalo do nadšeného výrazu tváře dobrovolníků. Naopak zvuky, které byly hodnoceny negativně, například žvýkání, vyvolaly jen slabou odezvu mozku, a tím i nulové zrcadlení.

shutterstock 115992457

Občas smích prostě nenapodobíte, ale zasmějete se i tak.

Na smíchu lze stavět vztah

Zajímavé je, jakým způsobem dobrovolníci nevědomky rozdělovali zvuky na příjemné a nepříjemné. Jako příjemné byly vyhodnoceny zvuky, které nějak souvisely s mezilidskými vztahy. „Obvykle se setkáváme s pozitivními situacemi, jako je smích nebo fandění ve skupině, ať už se díváme na komedii s rodinou nebo jsme na fotbale s přáteli,“ vysvětluje doktorka Sophie Scottová, vedoucí výzkumná pracovnice Ústavu kognitivní neurologie ve Wellcome Trust.

„Reakce mozku, která nás automaticky vede k úsměvu nebo smíchu, představuje způsob, jak zrcadlit chování druhých, což hraje důležitou roli v budování silných vztahů mezi jednotlivci ve skupině,“ doplňuje vědkyně.

Psychopati jsou imunní

Zrcadlení a nakažlivost smíchu jsou v komunikaci důležité ještě z jiného hlediska – částečně nám odhalují, s kým máme tu čest. Studie publikovaná v  Current Biology zkoumala nakažlivost smíchu u chlapců, kteří měli vysokou pravděpodobnost rozvoje psychopatie.

shutterstock 314929271

Někdy je potřeba se spolehnout na shovívavost partnera, případně partnerky.

Studie porovnávala reakce mozku na smích u dvou skupin ve věku 11 až 16 let. V první skupině byli chlapci s výraznými poruchami chování, zatímco v druhé skupině chlapci s bezproblémovým chováním. Ukázalo se, že v mozku problémových chlapců zvuk smíchu nespouští odpovídající reakce, které jsou základem prosociálního chování. Možná jde tedy i o návod, s kým (ne)budovat vztahy, a to nejen v kolektivu.

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily