Pocit vyhoření se dostavuje, když máme příliš mnoho práce, nuda, když příliš málo. Nebo to tak není? Popravdě, ani jeden z těchto stavů nemá spojitost s kvantitou vaší práce, ale pouze s její kvalitou. Záleží na tom, co děláte.

V roce 1957 zaplatil profesor Donald Hebb svým studentům za to, aby dnem i nocí leželi na posteli v krychlové místnosti. Nasadili si zamlžené brýle, bavlněné rukavice a hlavu si podložili polštářem ve tvaru písmene U, který tlumil zvuk. Žáci měli v plánu studovat. Jenže byli neklidní, rozrušení, podráždění. Téměř všichni nahlásili, že nejsou schopni myslet jasně. Jeden z účastníků dodal, že má pocit, jako by mu „něco vysávalo mysl skrze oči“. Když účastníci experimentu skládali jednoduchý kognitivní test, vedli si hůře než kontrolní skupina. Donal Hebb chtěl původně pokračovat v experimentu po dobu 6 týdnů, ale ani jeden z účastníků to nevydržel déle než týden. Co je na nudě tak strašného?

pilot shutterstock 369285227

Jakmile piloti přepnou na "autopilota," začne být v kokpitu tak trochu nuda.

Nuda může zabíjet

Nuda ovlivňuje náš úsudek, zaměření na cíl, schopnost vyhodnocovat a podstupovat rizika, koncentraci a schopnost kontrolovat naše emoce. Psycholog a výzkumník v oblasti nudy John Eastwood navíc zdůrazňuje, že nuda vede k častějšímu užívání alkoholu a drog, přejídání, úzkosti a depresím a taky ke zvýšenému riziku dělání chyb. Pro většinu z nás chyby v práci tolik neznamenají, ale pokud jste třeba řidič letového provozu, pilot nebo operátor v jaderné elektrárně, může vaše chyba stát lidské životy. Desítky životů.

Nedostatek pozornosti 

Jak řekl komerční pilot Sami Franks (změněné jméno) novinám The Guardian: „Když létáte na dlouhé trasy, jsou v kokpitu 2 piloti, z nichž jeden monitoruje všechny obrazovky, zatímco druhý dělá papírování, komunikuje s leteckou kontrolou a tak dále. V pohotovosti musíte být během přistávání a odletu, ale jakmile jste 500 stop nad zemí, stroj letí na autopilota, což může být velice tiché a nudné.“ Jedna studie odhalila, že na 30 % pilotů zažilo situaci, kdy se probudili z krátkého zdřímnutí a všimli si, že jejich ko-pilot spí také. „Všechny případy nudy zahrnují nedostatek pozornosti. A pozornost je to, co používáte, abyste odfoukli celou řadu podnětů, které kolem sebe máte, abyste se mohli soustředit na konkrétní téma,“ dodal Eastwood.

Když nuda vede k vyhoření

„Zvykli jsme si pracovat s vysokou intenzitou, ale zároveň s předvídatelnými úkoly. Protože naše podněty se nemění, přestáváme být stimulováni. Dopad je dvojí: za prvé, jako při jakési formě čínského mučení vodou se pro nás stává každá identická věc stále bolestnější. Bráníme se proti tomu odtažitostí od úkolu. Za druhé, práce je těžší,“ napsala psycholožka Caroline Beaton.

zpivani shutterstock 193002695

Stojíte v koloně? Zabavte se oblíbenou písničkou.

Jak se proti nudě v práci bránit?

Způsobů je několik. Jednak se můžete každý den učit. Pokud se nemůžete naučit něco nového v zaměstnání, začněte studovat po něm. Hlavně ať je to něco, co vás doopravdy zajímá, jinak jen zhoršíte své utrpení. Nevztekejte se nad svou neutěšenou situací. Jedna studie ukázala, že o co více se studenti rozčilovali nad špatným vzdělávacím systémem, tím více je to nudilo. Pokud je vaše práce skutečně tak nesnesitelná, raději se jí vzdejte, než abyste na ni donekonečna nadávali. Přijímejte výzvy. Nedělejte pouze věci, na které stačíte, ale neváhejte sáhnout i po něčem, co může být nad vaše síly. Život zase začne být vzrušující.

Probuďte v sobě kreativitu

A myslete „mimo krabici“. Když budete dělat věci jinak, než jak jste zvyklí, budete mít více zábavy a můžete objevit i efektivnější způsob, jak pracovat. Protože nuda může být impulzem pro kreativitu. „Měli bychom nudu přijmout. Místo abychom v dopravní zácpě nadávali, že se nudíme, můžeme si pustit hudbu a nechat mysl, aby se zatoulala s vědomím, že je to pro mě dobré. A stejně tak se můžou nudit i vaše děti – je to dobré pro jejich kreativitu,“ věří umělkyně Sandi Mann.

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Flowee eshop protože vím co chci