fbpx

Zveřejněno: 6. 10. 2017

Nést si životem trauma z dětství nebo z minulosti je těžké břemeno, jehož se mnozí nikdy nezbaví. Břemeno, které vám znemožní žít své sny, ale někdy i běžný život, protože jeho podlá podstata člověka vždy neomylně zavede do slepé uličky, k pozici oběti. K neúspěchu. K manipulativním partnerům. K práci, ve které vám rozhodně nestoupne sebevědomí. K přátelům a lidem, kteří budou neustále jen skuhrat na svůj život. K nemoci, která může být vážná…

„Když se lidé cítí jako oběti, obvykle trpí, protože daná událost otřese jejich přesvědčeními o světě. Jejich utrpení má tři zdroje: strach z vlastní zranitelnosti, pochybnosti o tom, že svět dává smysl, a neschopnost udržet si pozitivní pohled na sebe samé nebo budoucnost. Někteří propadnou depresi, jiní dostanou život zpět do normálu. Nejlépe dopadnou ti, kteří se na tento zážitek dívají jako na určující životní událost, která je posílí. Když se špatné věci dějí dobrým lidem, proč se někteří vzdají, zatímco jiní vytrvají? Co motivuje ty, kteří se rozhodnou brát danou zkušenost jako příležitost k učení, růstu, posílení a dávání? Proč se jiní dál cítí jako oběti a zvolí si rozčilení, strach, zlost nebo stres?

Lidé, kteří přežijí velké nesnáze – nemoc, válku, nehodu, ztrátu nebo opakované neúspěchy – tyto události chápou jako zásadní zlomy ve svém životě. Velmi pozitivním a pokorným způsobem přehodnotí, kým jsou, co dělají a proč to dělají. Tito lidé vytrvají s vírou a přesvědčením, že nakonec zvítězí a dosáhnou vytouženého cíle, přestože tento cíl vypadá trochu jinak než ten, který si představovali původně.“

zazraky v praxi

Kniha Zázraky v praxi od Arielle Essex

Jak si s tím poradit?

Rozhodně je třeba změnit své myšlení a začít se zaměřovat na pozitivní stránky svého života, na jiné než neustále skličující myšlenky. Dělat nová rozhodnutí. Přemýšlet o tom, co nás posiluje, co nás činí radostnými… Začněte si cenit svého talentu, svých dovedností. Nesnažte se vmáčknout se do konvenčních očekávání a začněte posouvat hranice, abyste se stali tím, kým skutečně jste. Podívejte se na sebe jinýma očima.

Odsuňte hranice, které vám dali druzí!

Rodiče vás přece nesmí odsoudit k mrzkému životu jen proto, že sami nic nedokázali! Není možné, aby vás týrající partner dohnal k tomu, že půjdete a neomylně si najdete jeho kopii jen proto, že on si na vás potřeboval zvednout falešné sebevědomí! Najděte svou podstatu a dívejte se na velké nesnáze svého života jako na zásadní body zvratu ve svém životě.

Pamatujte si důležitou věc: Chce to čas!

Připravte si velkou dávku trpělivosti. Aby se mozek vyhnul starým vyježděným kolejím, potřebuje cvičit důsledně a dlouho. Trvat to může týdny, měsíce… někdy i roky. Záporné pocity přijímejte s vděčností. Jsou nesmírně důležité jako indikátor toho, že jste sešli z cesty. A začněte tím, že budete vnímaví k přítomnému okamžiku svého života.

Arielle Essex na toto téma napsala knihu. Aby se sama vyléčila z vážné nemoci, musela se zbavit stresu. Stres a podlomené zdraví i psychika jsou nejlepší možné výchozí situace pro Zázraky v praxi. Podnětná kniha spojuje psychologii, logiku i alternativní techniky a především množství otázek, které si budete klást sami sobě. Které si kladla i autorka a posléze se s vámi podělila o své vlastní zkušenosti. Není to lehké. Zázraky v praxi nejsou zázraky na počkání. Ano, své myšlenky a pohnutky si čechráte v jakýchsi „myšlenkových obláčcích“, ale tady romantika začíná i končí. Vše ostatní je o důsledné práci.

Je to kniha silných návodů, v nichž si sáhnete na dno, a v tom dně nejspíš nahmatáte někde v bahně sami sebe, svou podstatu. Gratulujeme! Máte napůl vyhráno. 

 

foto: Shutterstock, archiv, zdroj: Zázraky v praxi, Synergie Publishing

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...