Češi mění práci stále častěji. Podle pravidelného průzkumu WorkMonitor společnosti Randstad se počet Čechů, kteří od začátku letošního roku změnili zaměstnání, oproti stejnému období vloni zvýšil o třetinu. Rekordní počet lidí také na začátku roku změnu práce plánoval. Šlo opět o třetinu Čechů. Většina zaměstnaných lidí (73 %) také věří, že by si novou práci dokázali bez problému najít. Je tedy ten pravý čas na změnu místa? A jak se to pozná?

Každá změna je samozřejmě tak trochu děsivá. Vstupujete do neznáma, většinou netušíte, jaký bude v nové práci kolektiv, jestli ta práce, o které vám váš budoucí zaměstnavatel vyprávěl na pohovoru, je skutečně tak snová. A jestli tedy nakonec není lepší zůstat tam, kde jste, kde máte jistotu, s lidmi, které už znáte léta. To, že je ta práce někdy zoufale nudná a protivná se přece dá zkousnout… Nebo ne?  

Koukněte se na práci z nadhledu

I když už jste dospěli k rozhodnutí, že "tuhle práci vlastně dělat nechcete", není kam spěchat. Zde je lépe opravdu používat rozum než emoce. Obzvlášť, když vám už není dvacet ani pětadvacet. Snad v každé práci existují pozitiva, která člověka drží zpátky.

Rozhodnutí odejít, ale nemůžete brát jako vlastní selhání, i když jste oné práci věnovali spoustu času a energie. A to ani v případě, kdy vám vaše rozhodnutí zrovna nevyjde. Pokud se vrátíte na bývalé pracoviště, tak se sice kolegové budou chvíli divit, ale čas to zase spraví. Když už tedy dojdete k rozhodnutí, že se musí něco změnit, nedělejte nic překotně, koukněte se na svoji práci z nadhledu, udělejte krok zpátky a sami si odpovězte na pár bodů, které vám jasně ukážou, zda je ten pravý čas odejít.

shutterstock 568317889

Pokud vás práce dlouhodobě frustruje a netěší, je čas odejít

Když vítězí frustrace

Je samozřejmé, že všechno dobré s sebou přináší i něco špatného. Nesmí se to ale otočit tak, že to dobré nepřichází vůbec. Pokud je vaše zkušenost s vaší prací dlouhodobě frudtrující, pak musíte zvažovat buď odchod, nebo nějakou radikální změnu. Už jen fakt, že si tohle uvědomíte, vás okamžitě zklidní a ucítíte úlevu. Prostě se jen zamyslíte nad tím, že negativní práci nechcete a nemusíte dělat, a hned se vám život pootočí do pozitivního směru. 

I když se třeba pak aktivně snažíte vyřešit problémy, stále se nic nemění k lepšímu. Chyba může být i ve vás, třeba jste málo průrazní, ale nečekejte, že se změní lidé kolem vás. Pokud pracujete pod manažerem, který vás nenechá dělat práci tak, jak si představujete, a pokud jste přesvědčení, že se lépe ta práce dělat nedá, je opět čas jít.

Nespěchejte, ale neotálejte

Čím déle budete trávit v práci čas ve výše zmíněných podmínkách, tím pro vás hůř. Na strach z odchodu nemyslete, pokud jste se dokázali uživit doteď, uživíte se i do budoucna. Někdo tvrdí, že práce je jen prostředkem k vydělávání peněz. Může to tak být, ale ne každého samotné vydělávání peněz uspokojí. Položte si proto sami zásadní otázku: Může se zlepšit můj život, pokud téhle práce nechám? A pokud může, je potřeba agónii ve stávající práci nějak prodlužovat?

Držet se zuby nehty zaměstnání, které si vybírá daň na vašem duševním nebo fyzickém zdraví, je každopádně nesmysl. Pokud jste přesvědčení, že klient nebo šéf nedokáže ohodnotit vaši kvalitu, nepřizpůsobujte se jejich vidění světa. A nepomáhá ani to, že svou frustraci z práce v deset dopoledne nebo v deset večer zkrátka přepijete.  

Je ale možné, že třeba máte šéfa skvělého, možná i klienty. A bojíte se, že byste je ranili. Proto tak nějak zůstáváte i kvůli nim. Někde jinde přece může být ještě hůř. Ani to není dobrá cesta. Vaše rozhodnutí zůstat může být založeno i na strachu. Pokud se bojíte toho, co by se stalo, kdybyste nebyli tam, kde jste, je to další důvod k odchodu. Nebojte se, že raníte něčí city, nezůstávejte pouze z falešného pocitu odpovědnosti. Zkrátka hledejte to, kde vám bude nejlépe. 

shutterstock 406902424

Nenaskakujte hned na první nabídku, která se vám naskytne. Přemýšlejte, vybírejte

Peníze? Ty štěstí nepřinesou

Jsou lidé, pro které je těžké někde, obzvlášť po letech, skončit. Jsou také lidé, pro které je změna život a práci střídají rychleji než svetry. Nezůstávejte v práci kvůli prvnímu důvodu a neopouštějte ji kvůli druhému.

Konečně se dostáváme k tomu nejožehavějšímu. Skoro každý má hypotéku, každý živí rodinu, ženu milenku… Navíc se chceme mít stejně dobře jako lidé na západ od nás. To jsou zásadní věci, které lidi na jejich postech drží: jistota pravidelného a také optimálně vysokého příjmu. Američtí ekonomové přitom tento jev nazývají "falešnými náklady". Jde o náklady, které investujete do práce, abyste měli onu "falešnou jistotu".

Říkáte si, že se stávající prací vlastně nemůžete přestat kvůli vysokým výdajům. Pokud se stanete obětí tohoto myšlení, stanete se zároveň obětí systému. Ta práce je vlastně hloupá, ale děláte ji kvůli tomu, abyste se uživili nebo třeba i rodinu. To je opět cesta do nesvobody a  kýžené štěstí vám občasné dražší večeře prostě nepřinesou.

To, co Češi zásadně nedělají a co může pomoci, je zeptat se svých přátel: "Připadám ti s tím, co dělám, v pohodě? Jsem podle tebe šťastnej?" Pokud své přátele tímto dotazem nevyděsíte, tak se určitě dovíte zajímavý pohled a možná i názor, který jste sami nečekali. Pokud pro vás přátelé chtějí to nejlepší, musí vidět i to, co vy sami nevidíte. 

Trpí i rodina

Jak se ujistit, že jste se rozhodli správně? Na to vám nikdo žádný recept ani manuál nepřinese. Tak si to tedy jen shrňme. Ujistěte se, že přesně víte, co je důvodem pro to, že v práci nejste spokojeni. Někdy to třeba nemusí být ani samotná práce, může to být například partner, který se diví, proč jsme v práci tak dlouho, když se můžeme věnovat jemu (pak je ovšem otázka, jestli nezměnit spíš vztah). 

Nemá ani smysl se stresovat prací, která je založena na výkonu, když k tomu nemáme předpoklady. Pokud se ve dvě ráno probouzíte s potem na čele, co ještě všechno musíte stihnout, a myslíte na to do pěti do rána, pak i to je podnět k zamyšlení. Netrpíte totiž sami. Vaším výběrem zaměstnání trpí ti nejbližší, rodina a přátelé. Vězte, že milující osobě nevadí, když přinesete domů o pár korun méně, ale bude mnohem raději, když přijdete v dobré náladě.  

Začínáte? Nenechte se odradit

Pokud jste právě začali pracovat na novém místě a nějak vám to po pěti letech v předešlém zaměstnání nesedí, tak vězte, že jste normální. Úplně obvyklé také je, že se musíte s novým zaměstnavatelem nejdříve sladit. Proto kvůli prvním neúspěchům hned neutíkejte. Říkejte nahlas, co vám vadí. Většina lidí, kteří přijímají nové zaměstnance, jsou logicky otevření ke změnám. 

Neskákejte ale hned po první práci, která by vás měla vytrhnout od té předešlé. To je nesmysl. Vyzkoušejte několik řešení, běžte na několik pohovorů, mluvte s několika lidmi. Vždycky vám nakonec něco sedne. A vždycky mějte záložní plán. Nikdy nevíte, kde svého předchozího zaměstnavatele potkáte, kdy se třeba budete chtít vrátit, protože vaše plány nevyšly. Odejít středem se vztyčeným prostředníkem nedává smysl. Odchod ze zaměstnání je většinou dialog dvou lidí, kteří se znají. Vyjděte z tohoto dialogu s noblesou, nemusíte se podbízet, ale můžete své znalosti nabízet. Pokud o ně někdo bude stát, může se to v budoucnu hodit.

Pokud jste připravení, jděte do toho. V jakémkoli věku a v jakémkoli stavu (no, v jiném to nemá asi moc smysl…). Příležitostí je hodně a člověk se nejlépe cítí v tom, co mu nejvíc vyhovuje. Dělat práci proti svému přesvědčení může být opravdu zdraví, ať už duševnímu, tak tělesnému, škodlivé. A definitivně, než půjdete? Udělejte si seznam sedmi věcí, které byste chtěli v novém zaměstnání dělat a které vám v tom stávajícím nevyhovují. Pak už jen nezbývá než popřát hodně štěstí v novém.

zdroj: LifeHacker