Něžná Rusalka, kněžna Libuše, Donna Anna v Mozartově Donu Giovannim i Aida. To jsou jen některé postavy, kterým propůjčila hlas sopranistka Eva Děpoltová. Díky mimořádným hlasovým kvalitám a schopnosti zpívat i nejobtížnější partie dokázala otevřít srdce a duše svých posluchačů. Jako vzpomínku na dámu, která mne osobně velmi inspirovala, přináším jeden z rozhovorů... 

Každý zpěvák si musí dávat pozor na své zdraví: pečovat o hlasivky, průdušky, chránit se před nachlazením, virózami, prachem a chladným počasím. Jak je to u tebe?

Zpěv je vlastně rizikové povolání. Hlasivky jsou velmi citlivý orgán a stačí třeba jen lehké nachlazení nebo rýma a problém je na světě. Když se k tomu přidá prach, sucho, stres anebo viróza, máte na potíže zaděláno. Obzvlášť v období chřipek nastává často v opeře dilema: zachránit představení navzdory hlasové indispozici – hrát za cenu, že si ublížíte, nebo si chránit vlastní hlas a pověst? Já patřím (možná k vlastní škodě) k těm, kteří představení zachraňují. Často jsem se ocitla v situaci, kdy jsem byla požádána, abych zaskočila za nemocnou kolegyni, i když jsem se i já sama cítila pod psa. Představení jsem zachránila, jinak by se nehrálo, ale pak jsem to odstonala.

Je o tobě známo, že kombinuješ klasickou a alternativní medicínu a chodila jsi k léčiteli už před rokem 1989.

Podle mne je  prapůvodní příčinou  většiny zdravotních problémů stres, jemuž jsme stále více vystavováni – ať již vlastní vinou či vinou okolí. V mém případě to byly neustálé problémy s bydlením, které začaly již v dětství. V mých šesti letech jsme se museli přestěhovat do malého bytu. Když jsem se vdala, nemohli jsme s manželem získat vlastní byt, což bylo velmi stresující. Nakonec jsme se přestěhovali  do vysněného bytu v centru, ale tam  jsem se ocitla v pasti. Paradoxně jsem se sem stěhovala proto, abych měla prostor a dobré podmínky pro zpívání, ale neustálé problémy – poruchy topení, prašné prostředí a hluk provázející několik rekonstrukcí domu, trvající měsíce i roky, z toho plynoucí prochladnutí a stres – mi podlomily zdraví a často úplně znemožnily zpívat

aba 3171

Eva Děpoltová s Milošem Matulou.

Samozřejmě dlouhotrvající stresy vyvolávaly časté zdravotní problémy a bylo nutno je nějak vyřešit. V žádném případě nemohu říci, že bych zavrhovala klasickou medicínu, ale myslím, že je velice vhodné kombinovat ji s alternativními  způsoby léčení. Abych se vyhnula operaci, k níž mě lékaři tehdy nutili, riskla jsem to a zkusila hladovku. Chtěla jsem totiž zpívat za každou cenu, ale v případě operace hrozilo riziko, že už to pak nepůjde tak dobře – také z důvodu, že při narkóze může dojít k poškození hlasivek. V té době jsem se setkala s léčitelem Ferdinandem Kosíkem, který mi doporučil Breussovu dietu – dvaačtyřicetidenní hladovku, kdy kromě dvou různých čajů a zeleninových šťáv nesmíte vůbec nic jíst ani pít. Pravdou je, že v prvním týdnu to nebylo nijak příjemné: máte pocit hladu i chladu. Asi po pěti až šesti dnech jsem se ráno probudila, a nejenže mne opustily všechny bolesti, ale najednou jsem cítila novou energii a sílu!

Ten úžasný pocit mne pak provázel po celou dobu hladovky a pomohl mi překonat všechny negativní dojmy. Když si dokážete odepřít jídlo, začnete se také jinak dívat na problémy kolem sebe. Najednou se zmenšují a vy je vidíte ve zcela jiném světle. Jistě také není náhoda, že starozákonní proroci, kteří odešli do pouště, se postili právě dvaačtyřicet dní a vyzývali nemocné, aby je následovali. Ale jen ti, kteří vytrvali, se uzdravili. Překvapilo mne také, že po celou dobu trvání hladovky jsem byla zcela imunní vůči jakékoliv nákaze a měla stále více energie. Samozřejmě to není cesta pro každého a je zapotřebí se hlídat. Jednou jsem nasadila hladovku při zánětu průdušek, ale zároveň s tím jsem začala druhý nebo třetí den užívat vitamíny. Organismus se vzbouřil nevídaným způsobem hned po první dávce a jedinou záchranou bylo okamžité přerušení hladovky. Když jsem přišla poděkovat panu Kosíkovi za léčení a vedení při hladovce, řekl mi: „Já jsem vám jenom ukázal cestu, pomohla jste si sama!“ Ale samozřejmě vím, že ne všechny nemoci či problémy se dají odstranit tímto způsobem.

109 0999 img

S pěveckým „kolegou“ Štefanem Margitou.

Kolegyně Eva Urbanová ti doporučila lékaře, který pracuje dle tradiční čínské medicíny. Jak ti pomohl?

Díky dlouhodobým problémům v bytě, hlavně zimě a prachu, jsem často musela zpívat v částečné indispozici. Eva mi doporučila  svého lékaře MUDr. Petra Hoffmanna z Českých Budějovic, který se zabývá tradiční čínskou medicínou. Evě prý velmi pomohl. Za toto doporučení jsem jí velice vděčná. Pro zpěváka není nic horšího, než když se objeví  indispozice a on má večer představení. Díky Evě mne pan doktor přijal hned a doporučil mi dvoje čínské bylinky v tabletách. Ke svému velkému překvapení jsem byla již druhý den zcela v pořádku, i průdušky se zdály být zdravé! Samozřejmě bylo nutné v léčbě pokračovat, ale mohla jsem opět bez problémů zpívat. Vyzkoušela jsem též homeopatii. Některé přípravky jsou opravdu vynikající. U mne skvěle zabral například Traumell-Hell - na otoky a rychlé hojení ran.

Poznala jsi jistě během své pěvecké kariéry spoustu zajímavých lidí. Byli mezi nimi i další léčitelé či jasnovidci?

Měla jsem možnost setkat se a spolupracovat s vynikajícími dirigenty – Václavem Neumannem, Jiřím Koutem, Zdeňkem Košlerem a Bohumilem Gregorem. Společně jsme odkrývali taje ukryté v notách a snažili jsme se dobrat podstaty díla. Když se pak ocitnete na stejné vlně, cítíte takový příval energie  jako málokde. Totéž můžete pocítit, když posloucháte nějakou skvělou interpretaci díla, při němž se vám v některém okamžiku přímo zatají dech a jde vám mráz po zádech.  A kde nabírám energii? No právě takto. Neplatí to ale pouze o klasické hudbě, podobné okamžiky jsem pocítila například  i při zpěvu své kamarádky Hanky Křížkové. Má úžasný výrazový potenciál, je to živel a dokáže zcela přesvědčit posluchače a předat mu obsah zpívaného slova. A o to přece jde v první řadě v jakémkoliv žánru – aby vás to oslovilo.

Další inspirující setkání, avšak zcela jiného druhu, bylo s paní Svatavou Žertovou. Má totiž zvláštní dar vycítit a pojmenovat váš zdravotní problém a předávat energii. Navíc je to obětavý člověk,  vždy ochotný přispěchat a pomoci každému trpícímu. Naučila mne orientovat se v bylinkách. Toto umění ovládá i díky svému otci, který ještě za Rakouska vystudoval farmacii ve Vídni. Ovládá skvěle masáže  a její citlivé ruce odhalí bolest a odstraní ji, ačkoliv od ní někdy odcházíte i s modřinami. Její figurky, které umí vyrábět z těsta, mají v sobě směs něhy i naivity,  její betlémy jsou vyhledávány a oceňovány u nás i v zahraničí. Jsem velmi ráda, že patří k mým přátelům.

aba 3332

Eva jako host na křtu Milošova CD s meditativní hudbou.

Čím tě tvoje práce nejvíc těší?

Pro mě je největší odměna, když lidi dojmu, když je rozveselím, když mají sluníčko v duši, když v nich něco zanechám. Myslím si, že tímhle by měl zpěvák lidi obohacovat. Kdo zpívá srdcem a duší, ten  přitáhne lidi do divadla.

Energie mezi tebou a diváky je úžasná, alespoň já to tak cítím …

Jsou to nádherné okamžiky, ovšem nepovedou se  vždycky,  i kdybyste tisíckrát chtěli.  A najednou se stane zázrak – cítíte obecenstvo, cítíte, že jste ty lidi „chytili“, že téměř nedýchají, vedete je a oni jdou s vámi. To je ten nejkrásnější pocit, co znám. Dotkla jsem se jejich nitra, jejich duší, rezonují celé jejich bytosti. To samé cítíte, máte-li skvělého dirigenta. Zpíváte a najednou cítíte, že nastala mezi vámi vazba. Já tomu říkám „být  jedna duše, jedno tělo“.

Eva Děpoltová odešla 16. 7. 2017.

 

foto: Miloš Matula, zdroj: Ukázka z knihy Hvězdy ezoterického nebe I. - Kniha plná energie

Flowee eshop protože vím co chci