Mozek v tělocvičně neposílíte, ale při meditaci ano. Studie prokázaly, že přínosy této praktiky nejsou jen relaxačního charakteru. Dokáže totiž měnit a obnovovat šedou mozkovou kůru, a tak působit na zlepšení paměti a soustředěnosti. Navíc nám pomáhá k většímu soucitu a sebeuvědomění.

I krátkodobý průzkum dokázal, že meditace je nová kulturistika mozku, tj. může jej posílit a zlepšit jeho schopnosti. Podle studie vědců z Harvardské nemocnice v Massachusetts pomáhá k pozitivním změnám v oblastech spojených s pamětí, vědomím vlastního já, empatií a samozřejmě stresem. „Meditace je spojena s pocitem klidu a fyzickou relaxací, lékaři však už dlouho tvrdí, že navíc zlepšuje kognitivní a psychické schopnosti,“ tvrdí autorka studie Sara Lazar. Její výzkum ostatně tato slova potvrzuje.

meditace shutterstock 566856871

Meditace je spojena s pocitem klidu a fyzickou relaxací, lékaři však už dlouho tvrdí, že navíc zlepšuje kognitivní a psychické schopnosti.

Za vše může meditace

Už dřívější studie objevily strukturální rozdíly mezi mozky těch, kteří pravidelně meditovali, oproti jedincům, kteří se této praktice nikdy nevěnovali. Konkrétně první skupina měla silnější mozkovou kůru v oblastech spojených s pozorností a emocionální inteligencí.

Až poslední studie Sary Lazar v Massachusetts však prokázala, že za tyto změny může právě meditace. Výzkumníci pořídili fotografie struktury mozku 16 účastníků před a poté, co se zúčastnili osmitýdenního programu. Kromě týdenních setkání, která zahrnovala praktikování meditace, dostali účastníci také zvukové nahrávky a měli zaznamenávat, kolik času každý den meditaci věnují. Soubory fotografií byly zároveň pořízeny u kontrolní skupiny nemeditujících, a to v podobném časovém intervalu.

Lepší paměť, více soucitu a méně stresu

Účastníci meditační skupiny meditovali průměrně 27 minut denně a jejich odpovědi ve speciálním dotazníku vykazovaly po výzkumu výrazné zlepšení v porovnání s prvotními. Analýza obrázků mozku zjistila vyšší hustotu šedé hmoty v hippokampu, který je důležitý pro učení a paměť, ale i v oblastech souvisejících se sebeuvědoměním, soucitem a sebepozorováním. V amygdale naopak došlo ke snížení hustoty šedé hmoty, která zde hraje důležitou roli při vzniku stresu a úzkostí. U kontrolní skupiny přitom žádná z těchto změn zaznamenaná nebyla. „Je fascinující, že pomocí meditace můžeme aktivně měnit svůj mozek a zvýšit svou pohodu a kvalitu života,“ říká Britta Hölzel, výzkumnice z německé Giessen univerzity.

meditace shutterstock 647455138

Nemáte čas na ozdravný a ničím nerušený spánek? Vyzkoušejte meditaci.

Místo spánku meditace?

Bruce O´Hara z univerzity v Kentucky využil meditaci k výzkumu zaměřenému na mentální soustředěnost. Deset dobrovolníků bylo podrobeno testům, které měřily jejich schopnost rychle reagovat před a po 40minutovém spánku, meditaci, čtení a lehké konverzaci. Posléze vědce překvapil fakt, že kromě spánku právě meditace vedla k okamžitému zlepšení výkonu, ačkoli s ní žádný z jedinců neměl dřívější zkušenosti. Proč přesně má meditace tyto blahodárné účinky, dosud není známé. Jisté však je, že mozek už můžete posilovat příjemnějšími způsoby, než je například učení.

foto: Shutterstock

Flowee eshop protože vím co chci